Rozbitý svět

Má to silný sociálny presah, niektoré scény sú príliš deprimujúce, násilie v domácnosti bežnou záležitosťou a do toho dospievajúce dievča... Nie som si istý, čo takto rozbitý svet hlavnej predstaviteľky a jej susedov si zaslúžil filmovú podobu, lebo je natočený skratkovito a skrýva mnoho nevyjasnených motívov. (09.01.2014)

Mám ráda nezávislé filmy, tak jsem si s nadšením pustila Broken a opravdu prvních deset minut bylo velmi slibných, ale tím to také skončilo. Příliš mnoho osob a ani jedna nebyla uceleněji vykreslená a časové přesmyčky k lepšímu dojmu rozhodně nepomohly, ale naopak ještě víc přitížily k mému ambivalentnímu pocitu z celého filmu. Závěr už neměl vůbec co do činění s reálností a celková roztříštěnost celého příběhu mě tudíž i emocionálně úplně minula. Velká škoda, ale výš já dneska nepůjdu. (23.02.2013)

Tato ulice byla vždycky docela příjemné místo pro život - všechny rodiny se navzájem znaly, a respektovaly. Ale to se jako mávnutím kouzelného proutku změní, když je mentálně zaostalý syn jedné z rodiny označen dospívající dívkou z druhé rodiny jako ten, kdo ji znásilnil. Její otec chlapce brutálně zbije - a i když je toto obvinění později prokázáno za nepravdivé, vztahy v ulici to navždy pokazí. To vše sleduje jedenáctiletá Skunk, potýkající se svými (rodinnými) problémy, jako je diabetes a nefunkční rodina... Na filmu mi nejvíc vadila jeho roztříštěnost - respektive až příliš mnoho příběhových linií, které s sebou souvisely jen velmi málo či vůbec. A tak zde máme jedenáctiletou holku (btw - prima herecký výkon Eloise Laurence) s diabetem, šikana od starších spolužaček, kdy její chůva randí s jejím učitelem (leč spí s jejím otcem), ona sama prožívá první lásku a do toho všeho vztahy v sousedství (namyšlené kravky vs. mentálně zaostalý klučina). Prostě toho všeho bylo moc, a tudíž žádná z linií neměla tu potřebnou příběhovou hloubku - a mrzelo mne to o to víc, že film měl vskutku fajnové herecké obsazení (Tim Roth, Cillian Murphy). Z mého pohledu trochu promarněná šance.. (18.10.2013)

Nebudu spekulovat nad tím, na kolik Rozbitý svět vybočuje z představ o podobě sociálního dramatu a kolika prvky ho překračuje. Spíš napíšu, že tohle drama z městské periferie mě emočně zasáhlo do černého. Těm postavám jsem jejich konflikty, motivace a krize věřil a herci mě bez výjimky přesvědčili o svých vysokých kvalitách. Eloise Laurence je talent, který by bylo velká škoda nevyužít, doufám, že ji ještě v pár snímcích uvidím i v dospělém věku. S označením melodramatu bych nesouhlasil, tohle nejsou lacině ždímané emoce, Rufus Norris mě svou nápaditou režií, kdy chytře využívá flashbacky a dávkuje informace, přesvědčil o tom, že stojí za to sledovat jeho další tvorbu. Celkový dojem: 90 %. (21.02.2018)

Čekala jsem typickou festivalovou sračku, která se ze všech sil pokouší o šokantnost a používá k tomu témata, terče a prostředky, které byly šokující naposled někdy v druhé polovině devatenáctého století (možná), a dostala jsem o řád lepší Juno. Asi se v budoucnu přece jen přenesu přes riziko, že na mě z žánru sociálního realismu vykoukne něco podobného Fish Tanku, a zase se k jeho sledování opatrně vrátím. (31.07.2014)