Rozbitý svět

Syrový snímek z jednoho anglického předměstí, kde se každý soused něčím odlišuje od svého okolí. V něm žije malá Skunk, která má před sebou celé prázdniny. Sled nešťastných událostí zapříčiní, že naivní Skunk postupně ztrácí důvěru v dosavadní jistoty, které ji zrazují jedna po druhé, a rozpráší její dětské iluze. Zachvacující zmatek ji přivede na mnohá scestí, která rozhodnou i tom nejcennějším, co má. Finální volba bude jen na ní. Psychologická dramata mám velice rád a toto je jeden z brilantních snímků, který zachycuje vývoj mladé dívky, jež se deformuje a přetáčí podle toho, jak na ni působí negativní vlivy okolí. Nesnaží se diváka ošálit lacinými pozlátky, klišoidními paskvily, ani citovým vydíráním. Zaujme, ale nesnaží se šokovat. Přiměřené ve všech směrech. Vřele doporučuji. 90% (08.07.2015)

Britská artovka s výrazným sociálnym presahom. Príbehy niekoľkých generačne i spoločensky rozdielne postavených ľudí, žijúcich v susedstve, ktorých životy sa pretnú v slede viacerých osudových udalostí. Počas sledovania som si hovoril, že túto malú, televízne pôsobiacu drámu s nepasujúcim soundtrackom a priveľkou skratkovitosťou by si nikto nevšimol, nebyť prítomnosti Tima Rotha a Cilliana Murphyho. Záverečná patnásťminútovka je však mimoriadne silná a doslova ma prevalcovala. (29.01.2013)

(3/2014) / Už od začiatku je cítiť niečo zlé čo sa vznáša v atmosfére pokludnej anglickej štvrte. Tento malý filmík dávkuje depresiu a mizériu v rôznom tempe, samozrejme so slušnou gradáciou ku koncu. Nedá sa nespomenúť na podobný Disconnect. Tieto dva filmy majú toho veľa spoločného. Kvalitatívne zhruba na rovnakej úrovni. Broken zaujme typickou atmosférou UK filmov, civilnejšie spracovanie je možno ešte vhodnejšie ako efektnejší Disconnect. (8/10) (05.01.2014)

Všichni herci tady šlapou jako hodinky, je to perfektně vybalancované mezi humorem, (nostalgickým) smutkem, i sociálním vyzněním... až na ten konec. Tam se Norris stal obětí přepjatosti, které se mu dařilo tak dobře vyhýbat předtím. Kataklyzmatický závěr, kde jedna chyba spustí řetězec neštěstí všech ostatních postav je specialitou A. G. Inarritua, jenže v jeho filmech (Amores Perros, 21 gramů) se postavy prakticky neznají a výsledná kauzualita nepůsobí tak přímočaře. Proto vedle něj působí Rozbitý svět poněkud přímočaře. Nešťastná je hlavně režisérova snaha co možná doslovně uzavřít svůj příběh a všechny jeho linie. Kdyby film končil scénou, kdy vyjde ven Rothův zakrvácený soused a zhroutí se u auta, nejen, že by to podpořilo interpretační nejednoznačnost, která je pro každé umělecké médium klíčová (zdravíme Wolfganga Isera a Kostnickou školu), ale byl by to i efektní návrat na začátek filmu, k jeho první scéně. Namísto narativní elipsy se dočkáme naivní, rádoby snové scény z kómatu, která málem poslala do kómatu mě. (14.08.2014)

Další z řady výborných malých/velkých britských filmů... Jistá nedotaženost jednotlivých dějových linek/postav mi v tomto případě vůbec nevadí, protože se jedná o jednoznačně pocitový film... radost, smutek, vztek, beznaděj, naděje... v průběhu filmu se jich v divákovi vystřídá opravdu dost... Silné sociální drama, perfektní Eloise Laurance v roli Skunk! (10.03.2013)