Pátek není svátek

Komedie u které jsem se moc nezasmál. Možná pár uchechtnutí, několik shovívavých úsměvů. Začíná to hezky a originálně sprintem Kostky za zvuků znělky BBS do třetího patra. Rovněž originální úvodní titulky potěší a slibují kvalitní podívanou. Obsazení studentů bije do očí. Reifová je evidentně o dost mladší než Hálová (o 4,5 roku!). Netradiční pro komedii je rovněž nepříjemná hádka rodičů Novákových v přítomnosti jejich mladší dcery, která začne plakat a rodiče nenapadne nic lepšího, než v hádce pokračovat tentokrát na téma, kdo za to může. Toto je nejsmutnější část filmu. A co ten Kodet slintající na fotkou patnáctileté holky v plavkách. Podivný nápadník Reifové Kabíček dostal roli pouze ze známosti. Jinak se to celkem dá. 50 % (08.05.2020)

Stres za socíku. Spojení, které dneska budí úsměv, nicméně tenhle film si s tím protimluvem poradil tak dobře, až mě to chvílema iritovalo a nakonec mě z toho rozbolela hlava. Vadilo mi ale, že se autoři spokojili s prostým vykreslením pekla, jaké si lidi dobrovolně ze života dělají, a zase tam chyběly ty, no, východiska. (22.11.2012)

Slovenský katolícky disident, väzeň a po prevrate v roku 1989 politik a advokát Ján Čarnogurský raz vyhlásil, že podnikanie bežného človeka za socializmu sa prejavilo v stavaní si vlastných rodinných domov a chát. Piatok nie je sviatok je filmovým predchodcom tohto výroku. Uvádzaný je ako komédia, no smiešneho má v sebe minimum. Skôr ide o súhrn tém dobovo povolenej satiry. Ľudia unikajú už v piatok práci na chalupy, preč z veľkých miest (nezmenilo sa); všetci sa stále za niečím uštvane naháňajú, aby si zlepšili kvalitu života, ostáva len večné vybavovanie čohosi (rovnaké); systém funguje na zháňaní nezohnateľného, drobných úplatkoch a poskytovaní si vzájomných úsluh - peňažných alebo sexuálnych (toto sa zmenilo na systém otvorenej peňažnej korupcie vo všetkom - od zdravotníctva po podnikanie), väčšina kancelárskych zamestnancov v práci nerobí nič, prípadne len buzeruje kolegov - výkon ostáva na užitočných idiotoch, majúcich v sebe vnútornú povinnosť odviesť dobrú prácu (nemenné). Problémom je nevtipnosť a určitá tézovitosť, neživotnosť. Pramení v pospájaní všetkých neduhov do jednej "typickej rodiny" a jej okolia. Zachytenie ducha normalizačnej architektúry a interiérov vrátane typizovaných vecí užitého umenia sa podarilo, čo je asi jediné čo sa podarilo. Avšak aj k tomu mám výhradu - vykreslenie týchto vecí sa sústredilo na tú odpudzujúcejšiu časť socdizajnu. Film si zaslúži hviezdičku za tieto úžitkovo-architektonické prednosti a za scénu masáže Jorgy Kotrbovej MUDr. Cvachom. (09.08.2015)

Film sice není na dnešní poměry celkem vzato komedie, ale zato velmi vzorně ilustruje atmosféru socialismu let osmdesátých. Zoufalé pinožení za věcmi, které jsou luxusní, chaty, auta, vyšší příjem atd. Neuspokojené ambice, touha vyčnívat a být lepší než ostatní, systém tomu ale bránil, tak se kradlo, šulilo a podvádělo. Nikomu to už ani nepřišlo divné a tak se o tom začaly točit komedie. Když bylo něco potřeba na chatu, už vlastně nezáleželo na tom, kde to člověk vzal. Tohle je dobré si občas připomenout, abychom věděli, na jaké startovní čáře jsme vlastně v roce 1989 stáli. 70% (09.10.2017)

"Ten člověk se vymyká všem časoprostorovým konvencím." Věčně nemám čas, takže mě sledování neustále nestíhající rodiny chvílemi i týralo. Jenže pak jsem si vzpomněl, že za socíku jsem měl stejně jako všichni ostatní času dost a tohle nestíhání tehdy prostě bylo vtipný. A to vychloubání spojený se závistí bylo nadčasový. Tomu se směju pořád, protože závidět nemám čas a vychloubat se nemám čím. A i to mi někdo závidí. (22.06.2021)