Reklama

Reklama

Hilly Kristal si po dvojitém bankrotu půjčil v roce 1973 peníze a koupil v New Yorku podnik Palace Bar. Vždycky si přál dát příležitost živé hudbě, hlavně country, bluegrassu a blues. Odtud pochází nový název klubu: CBGB... Country, bluegrass a blues - tyto tři hudební žánry daly název uznávanému newyorskému klubu CBGB, který se díky svému majiteli Hilly Kristalovi stal kolébkou undergroundového rokenrolu a punku. Protože v jeho klubu na Bowery nechtěly country kapely vystupovat, rozhodl se dát příležitost i jiným formám rocku. V jeho podniku mohly hudební skupiny vystupovat pod jedinou podmínkou – musely hrát jen vlastní tvorbu. Žádné pecky z hitparád, žádné předělávky. Jeho krédem bylo podporovat umělce za každou cenu. Hilly Kristal se tak proslavil a je právem označován za kmotra punku, který stál u zrodu kapel jako Blondie, Television, Ramones, Talking Heads, Dead Boys nebo The Police. (HBO Europe)

(více)

Videa (20)

Trailer

Recenze (154)

Radek99 

všechny recenze uživatele

Přes ideové výhrady (punk nevznikl v USA, ale v Británii, Američané si ho jen sebestředně přivlastnili) i přes výhrady technické (po formální stránce si tvůrci vypomáhají komiksovými předěly simulujícími střihovou skladbu, i když s komiksem nemá film nic společného a komiksová stylizace je jen laciný marketinkový trik, jdoucí přesně proti duchu a podstatě punk rocku) jsem film Randalla Millera dokoukal až do konce, neboť i pro mne je značka CBGB magická, hudební scéna s ní spojená je skutečně legendární a hudební čísla z filmu se výborně poslouchala... To ovšem nic nemění na faktu, že konformní rastr Randalla Millera zploštil celou newyorskou punkovou scénu 70. let a dění kolem klubu CBGB na tuctovou popkulturní selanku. V tomhle filmovém klubu Hilly Kristal nedal prostor novému progresivnímu hudebnímu směru, ale hraje pořád country... Jak výstižně napsal uživatel 6thSun: ,,Film o energické hudbě bez energie..." ()

Reklama

JohnMiller 

všechny recenze uživatele

úprimný avšak dosť hyperealisticky natočený biografický príbeh jedného neboráka a smoliara s kuracej farmy ktorý sa stal krstným otcom punku a podľa mňa ani sám nevedel ako sa to stalo. šťastie, smola a obrovský nános náhody spravili s klubu CBGB legendárne a kultové miesto kde sa stretávali známi hudobníci zo začínajúcimi... Pobavili ma Ramones, Televison a Dead boys (O tých posledných som netušil že boli také hovädá). Hoci ma vo filme bavilo všetko a punk mám rád (avšak iba ten starý proste to čo tu ukázali novšie vlny priamo neznášam) forma akou to bolo interpretované ma vôbec nebavila a priam štvala (výstreky všeliakých komiksových karikatúr a bublín sa sem totálne nehodili). Tak isto zvuk v klubu mohli trocha ohlučiť a znížiť kvalitu. Sám hrám v kapele a verte mi že žiadna krčma nedokáže ani s najlepším zvukárom vylúdiť zvuk ako na originálnej nahrávke. Fantastický výber hercov ! ()

dee-key 

všechny recenze uživatele

... a tak se mi potvrdilo, že punkáči jsou fakt echt hnusný kekelníci. Nikdy jsem neposlouchal Stinga nebo Iggyho, takže asi ani nezhodnotím, jak se tomu má s věrohodností reálií, ale to jak vyobrazili ten klub, ty záchodky a jak tam byli zaměstnaný bezdomovci a feťáci, to ve mě zanechalo určitý dojem. Není to asi něco, co bych musel vidět znovu, ale rozhodně to za vidění stojí. ()

farfalla 

všechny recenze uživatele

Vesele-smutný, ale rozhodně svěží biografický film o newyorském klubu se špatným manažerem, který byl vizionářem. Do nově otevřeného podniku Hilly Kristala (Allan Rickman) přicházejí stále nové a nové skupiny, které se chtějí prosadit v New Yorku. Zahrají svůj první hit a Hilly na nich vždy najde něco zajímavého. Jeho dcera Lisa se už nemůže dívat, jak táta nezvláda finanční stránku provozu klubu a začne mu pomáhat, což ocení jenom ostatní zaměstnanci klubu. Jak se CBGB stává proslulejším mezi hudebníky punku a new wave, přicházejí načerpat atmosféru i další umělci. Jejich jména se dovídáme z popisků k fotografiím scén a k ilustracím v takovém stylu, jak vyšly v časopisu Punk. ()

Galerie (61)

Zajímavosti (5)

  • Vo filme je niekoľkokrát možné zazrieť na rohu ulíc Bleecker Street a Bowery označenia ulíc písané bielymi písmenami na zelenom podklade. V sedemdesiatych rokoch 20. storočia však boli ulice na Manhattane označené čiernymi písmenami na žltom podklade. (beso74)
  • v roce 1974 hráli Ramones v CBGB tři písničky. Je to jejich první živý filmový záznam. (Cundroklepac)

Reklama

Reklama