Reklama

Reklama

Hilly Kristal si po dvojitém bankrotu půjčil v roce 1973 peníze a koupil v New Yorku podnik Palace Bar. Vždycky si přál dát příležitost živé hudbě, hlavně country, bluegrassu a blues. Odtud pochází nový název klubu: CBGB... Country, bluegrass a blues - tyto tři hudební žánry daly název uznávanému newyorskému klubu CBGB, který se díky svému majiteli Hilly Kristalovi stal kolébkou undergroundového rokenrolu a punku. Protože v jeho klubu na Bowery nechtěly country kapely vystupovat, rozhodl se dát příležitost i jiným formám rocku. V jeho podniku mohly hudební skupiny vystupovat pod jedinou podmínkou – musely hrát jen vlastní tvorbu. Žádné pecky z hitparád, žádné předělávky. Jeho krédem bylo podporovat umělce za každou cenu. Hilly Kristal se tak proslavil a je právem označován za kmotra punku, který stál u zrodu kapel jako Blondie, Television, Ramones, Talking Heads, Dead Boys nebo The Police. (HBO Europe)

(více)

Videa (20)

Trailer

Recenze (154)

Jara.Cimrman.jr 

všechny recenze uživatele

"Koho zajímá, co mám rád? Imně je to vlastně u prdele." Debbie Harry, Patti Smith, Lou Reed, Sting i Iggy Pop byli falešní a já to vychytrale poznal podle toho, že je hrál někdo s úplně jinými jmény. Dost však úvah o mý genialitě a klesněme k jádru pudla, tedy na absolutní dno společnosti, odkud vzešel punk. Ten jsem vždy obdivoval pro jeho přímočarost a přiznám se, že v zašvábeným, pokáleným a úchvatně smradlavým klubu CBGB bych si nějakej ten punkovej večer v roce 1977 rozhodně někdy dopřál. Ale frontu na vykouření Iggyho péra bych asi nestál, protože se nerad mačkám. ()

Reklama

Radek99 

všechny recenze uživatele

Přes ideové výhrady (punk nevznikl v USA, ale v Británii, Američané si ho jen sebestředně přivlastnili) i přes výhrady technické (po formální stránce si tvůrci vypomáhají komiksovými předěly simulujícími střihovou skladbu, i když s komiksem nemá film nic společného a komiksová stylizace je jen laciný marketinkový trik, jdoucí přesně proti duchu a podstatě punk rocku) jsem film Randalla Millera dokoukal až do konce, neboť i pro mne je značka CBGB magická, hudební scéna s ní spojená je skutečně legendární a hudební čísla z filmu se výborně poslouchala... To ovšem nic nemění na faktu, že konformní rastr Randalla Millera zploštil celou newyorskou punkovou scénu 70. let a dění kolem klubu CBGB na tuctovou popkulturní selanku. V tomhle filmovém klubu Hilly Kristal nedal prostor novému progresivnímu hudebnímu směru, ale hraje pořád country... Jak výstižně napsal uživatel 6thSun: ,,Film o energické hudbě bez energie..." ()

Admirall 

všechny recenze uživatele

Myslím, že milovníci poctivej rockovej hudby, ktorá v tých časoch bola tak populárna, si určite prídu na svoje. Postava Hillyho Kristala bola pre mňa pred pozeraním filmu neznáma a podľa mňa je to fajn pocta vytvoriť niekomu, kto pre rockovú hudbu toľko urobil. Film je hraný, no aj napriek tomu zachováva v sebe prvky reálnosti a v podstate je vystavaný na reálnych základoch - nemal som tým pádom problém s uveriteľnosťou príbehu, čo ale môže byť v tomto prípade aj chybou, nakoľko kolíska punku nie je ani CBGB ani časopis punk spomínaný vo filme, ale ulice Británie. Odhliadnuc od toho, že sa nejedná o dokument sú pre mňa takéto obsahové chyby tolerovateľné. Myslím že tento film má aj napriek tomu výpovednú hodnotu a je vhodný adept na príjemne strávených 100 minút ()

PanZahadnyCZ 

všechny recenze uživatele

Talking Heads, Ramones, Blondie, Iggy Pop, Patti Smith a v neposlední řadě došlo i na The Police. Já byl při sledování filmu ve svém živlu, takže jsem si ho náležitě užil. Ale obávám se, že jen kvůli tomu, že jsem se zaposlouchal do svých oblíbených písniček, které jistě překryly nedostatky, kterých bych si jinak všiml – lépe řečeno všiml bych si nudných momentů. Ten, kdo písničky v tomto filmu nezná a celkově se v této hudební oblasti příliš neorientuje, si film vyloží pouze jako průměrné komediální drama. Já však musím dodat, že je to drama, které je nenáročné na sledování a je celkem sympaticky zpracované. ()

Galerie (61)

Zajímavosti (5)

  • Niektoré z nálepiek na stenách klubu CBGB v čase jeho otvorenia ešte neexistovali. (beso74)
  • Vo filme je niekoľkokrát možné zazrieť na rohu ulíc Bleecker Street a Bowery označenia ulíc písané bielymi písmenami na zelenom podklade. V sedemdesiatych rokoch 20. storočia však boli ulice na Manhattane označené čiernymi písmenami na žltom podklade. (beso74)
  • Plešatý taxikár, ktorý vo filme povie, že neznáša punkrockovú muziku, je Cheetah Chrome, skutočný gitarista skupiny Dead Boys, ktorá sa v snímke objaví. (Jello Biafra)

Reklama

Reklama