Reklama

Reklama

Hilly Kristal si po dvojitém bankrotu půjčil v roce 1973 peníze a koupil v New Yorku podnik Palace Bar. Vždycky si přál dát příležitost živé hudbě, hlavně country, bluegrassu a blues. Odtud pochází nový název klubu: CBGB... Country, bluegrass a blues - tyto tři hudební žánry daly název uznávanému newyorskému klubu CBGB, který se díky svému majiteli Hilly Kristalovi stal kolébkou undergroundového rokenrolu a punku. Protože v jeho klubu na Bowery nechtěly country kapely vystupovat, rozhodl se dát příležitost i jiným formám rocku. V jeho podniku mohly hudební skupiny vystupovat pod jedinou podmínkou – musely hrát jen vlastní tvorbu. Žádné pecky z hitparád, žádné předělávky. Jeho krédem bylo podporovat umělce za každou cenu. Hilly Kristal se tak proslavil a je právem označován za kmotra punku, který stál u zrodu kapel jako Blondie, Television, Ramones, Talking Heads, Dead Boys nebo The Police. (HBO Europe)

(více)

Videa (20)

Trailer

Recenze (154)

Icefist 

všechny recenze uživatele

Ačkoliv bych měl být unešen, protože k hudbě z CBGB mám blízko, není tomu tak. Snímek mi přijde jalový, ústřední postava poměrně nesympatická a skoro nezajímavá a hudby si také divák moc neužije, protože se střídá přemrštěně rychle. Když se na to člověk dívá, tak se vlastně nemá čeho chytnout. Škoda. 60 % Oblíbená část- se šlehačkou k podiu ()

Reklama

mat.ilda 

všechny recenze uživatele

V jedné velké díře zvané New York, byla ještě větší díra, jménem Bowery a v ní klub CBGB, kde se jeden naprostej pohodář snažil podnikat, aby mohl dát feťákům práci v kuchyni a tisícům individuí s hudebním sluchem šanci na nesmrtelnost. Ač nepatřím k těm, co by si extra stěžovali, že punk je mrtvý, energie, ukrytá v průvodci těžkých začátků na mě ale rozhodně zapůsobila, včetně Alana Rickmana jako Hillyho Kristala, jeho psa Jonathana, jeho barmana Merva, jeho kuchaře Idaha, jeho motorkářské ochranky, jeho matky, jeho chilli, jeho telefonního automatu, jeho švábů, jeho záchodů... ohledně posledně jmenovaných - ty by kouzelník Žito 44 nedal ;-) ()

Vxxx 

všechny recenze uživatele

Vzhledem k tomu, že nás Alan Rickman (což je jeden z mých TOP 10 herců - ten nejvíc TOP, abych byla přesná) před dvěma dny opustil, rozhodla jsem se pustit si s ním nějaký film co jsem ještě neviděla. Původně jsem měla úplně jiné plány, ale nakonec jsem skončila u CBGB. Film jako takový je velmi zajímavý. Asi by mě bavil víc, kdybych se zajímala o hudební průmysl, nebo vlastně hudbu obecně. Ale bylo to minimálně zajímavé, dost dobře natočené a kdo jsem já, abych mohla kritizovat soundtrack? Nejsem si úplně jistá, jestli budu mít potřebu si film někdy pustit znovu. Přeci jen, není bohatý na zvraty, twisty, akci, atd atd. Je zajímavý opravdu jen dějem.. no a když už ho jednou člověk zná.... není potřeba. Ale doporučovat můžu. Jsem moc ráda, že jsem ho viděla. Jo... a má neuvěřitelné obsazení! Co herec tak: "toho znám, kde hrál?" :D 4* ()

VyViteKdo 

všechny recenze uživatele

Dlouho, dlouho, předlouho mě, uchem a částečně i srdcem pankáčovi trvalo, nežli jsem se dokopal shlédnout tento film. Výsledek je opravdu na pět (v tomto případě hvězdiček). Když vezmeme jakým stylem je odvyprávěn těžký, zato však plnohodnotný život pana Kristala, tak to ani jinak dopadnout nemohlo. Za mě jen několik nezbytných pojmů: Television, Talking Heads, Patti Smith, Blondie, Dead Boys, Ramones, Iggy Pop, Lou Reed, Police. To všechno jsou jména kapel, která byla tak vtipně podána, že to ani není možné. Přesto je film vskutku vážný. Zamiloval jsem si Alana Rickmana v téhle roli a jen těžko ji budu dostávat z hlavy. Za mě už jen díky srdeční záležitosti v podobě klubu CBGB hvězdička navíc. Z pěti jsem ubral jednu za to, že byla použita originální hudba a místy dost neseděla s tím, co herci dělali na jevišti. Každopádně 5-1+1=5 a tím pádem pět hvězdiček. ()

Galerie (61)

Zajímavosti (5)

  • Niektoré z nálepiek na stenách klubu CBGB v čase jeho otvorenia ešte neexistovali. (beso74)
  • Vo filme je niekoľkokrát možné zazrieť na rohu ulíc Bleecker Street a Bowery označenia ulíc písané bielymi písmenami na zelenom podklade. V sedemdesiatych rokoch 20. storočia však boli ulice na Manhattane označené čiernymi písmenami na žltom podklade. (beso74)
  • Plešatý taxikár, ktorý vo filme povie, že neznáša punkrockovú muziku, je Cheetah Chrome, skutočný gitarista skupiny Dead Boys, ktorá sa v snímke objaví. (Jello Biafra)

Reklama

Reklama