Režie:
Peter JacksonKamera:
Andrew LesnieHudba:
Howard ShoreHrají:
Martin Freeman, Ian McKellen, Richard Armitage, Luke Evans, Evangeline Lilly, Orlando Bloom, Hugo Weaving, Cate Blanchett, Christopher Lee (více)VOD (6)
Obsahy(3)
„Hobit: Bitva pěti armád" uzavírá epické dobrodružství Bilbo Pytlíka, Thorina Pavézy a skupiny trpaslíků. Když se jim v boji proti draku Šmakovi podařilo dobýt zpět svou vlast, nechtěně vypustili do světa smrtící sílu. Rozzuřený Šmak dští svůj spalující hněv na bezbranné muže, ženy a děti v Jezerním městě. Thorinova posedlost hromaděním znovu nabytého pokladu, kterému i přes Bilbovu snahu obětuje přátelství i čest, dožene Hobita k zoufalému a nebezpečnému rozhodnutí. Ale ještě větší nebezpečí je čeká. Sauron, o jehož krocích nikdo kromě čaroděje Gandalfa nic netuší, tajně vyslal obrovskou armádu Skřetů, aby zaútočila na Osamělou horu. S tím, jak se stahují mračna stupňujícího se konfliktu, jsou Trpaslíci, Elfové a Lidé postaveni před volbu, zda se sjednotí či budou zničeni. Budoucnost Středozemě visí na vlásku a v epické bitvě pěti armád bojuje Bilbo o život svůj i svých přátel. (Warner Bros. CZ)
(více)Recenze (1 935)
„Bol to môj priateľ.“ Po vizuálnej stránke žranica. No to v dnešnej dobe už nie je nič výnimočné. Jacksonovi sa žiaľ ani do tretice nepodarilo naplno využiť potenciál členov družiny. Sú tu proste len preto, aby scéna nebola prázdna (a lebo dané postavy vystupovali v knihe). Väčšina z nich vizuálne vyzerá úžasne, ale to je všetko. Prekvapilo ma, že Luke Evans je tu za kreténa (a nemám pocit, že to bol umelecký zámer, asi čaro nechceného). Peripetie s drakom sú vyriešené (prekvapivo) už na začiatku (!), síce vyzerajú vynikajúco, ale nechápal som, prečo jazerné mestečko pripomína svojou rozlohou New York 21. storočia. Zvyšok (dva a pol hodinového, ehm) filmu sa nesie v znamení príprav na gigantickú bitku a samozrejme nakoniec aj v znamení samotnej bitky. Je chaotická, nezmyslená, plná šialených strihov a divne pracuje s časom (keď finále v istom bode opustilo koncept „jednotlivých“ súbojov a vrátilo sa nazad do huriavku vojnového inferna, zarazilo ma, že stále pokračuje, mal som za to, že hlavná vojna skončila a už sa bije len zopár preživších jednotlivcov). Avšak! Neustále sa niečo deje. Legolas je akčný borec. Z jeho kaskadérskych výkonov cítiť režisérovu únavu v zmysle mal čoraz väčší problém vymýšľať niečo, čo by diváka posadilo na zadok ako v Pánovi prsteňov. A tak začal vymýšľať kraviny. Ale kraviny, ktoré na mňa fungovali napriek tomu, že chápem, že (a prečo) mnohým nevyhovovali. Od konca som čakal viac, čo sa dojatia týka. Takto mi to pripadalo prirýchle, skratkovité. Potešili zábavné hlášky („Choďte preč, aj s tým koňom.“; „Je to šialenec, majú to v rodine.“). Naopak, rušili ma dramaturgické blbosti. Dunovské megačervy tu boli akože prečo? Beorn má 35 sekúnd, to snáď nemysleli vážne. Ako môže finálny výjazd cca desiatich trpaslíkov (z nich jeden má prak a druhý váži 150 kíl) byť považované za niečo, čo významným spôsobom zvráti dovtedajší priebeh bitky? Udiera do očí i nepomer: raz jeden elf zastúpi priemernú ľudskú armádu a inokedy doňho stačí bodnúť a mŕtvy padá k zemi. Detto škrati: sú líčení ako nadpriemerne statné obludy, ale hanblivý hobit im hodí kamene do hlavy a sú off. Nehovoriac o nekonečných záchranách v poslednej chvíli, o deus ex machina a pozoruhodných načasovaniach (aká je šanca, že by sa Bilbo domov vrátil presne v tej hodine, keď začína dražba jeho vecí, keď predtým v Kraji nebol X mesiacov?). Že Legolas nedodržiava fyzikálne zákony, je pre mňa samozrejmosť. Má to predsa v náplni práce! Ale pri iných postavách som dvíhal spýtavo obočie (legendárne zlý výskok spod ľadu). Ale ako vravím: je to ohromujúce, veľkolepé a plné skvelých momentov (Thorinovo precitnutie), takže 4*. Síce by som to rád skritizoval za digitálne obžerstvo, ale pravda je taká, že mi to napriek všetkému stále pripadalo hravé, ako keby decko dostalo k dispozícii 250 miliónov. Dokonca i Evangeline Lilly mi tu pripadal super (stokrát lepšia, ako v dvojke). Cinemax TN 2014 ()
Je až alarmující, kolik tu s námi bydlí sebestředných šulínků bez fantazie, co proloží Kanta Tolkienem jen proto, aby ve své kokotmunitě kriticky oslňovali podobně otylé zoufalce s mastnými vlasy a mohli si pak vzrušeni svým yntelechtem vzájemně vášnivě olizovat pohlaví. Ty nelidské dvě kila za lupen potom vyhodili jen proto, aby tu naprudko vystavili na odiv svůj maligní kokotismus a s Ňůtnem v jedné a se svými scvrklými koulemi naloženými do etanolu v ruce druhé velkohubě zahřímali nad porušováním fyzikálních zákonů a přehršlí digitálních triků ve filmu, kde je drak, trpajzlíci, horští trolové, zmutovaní skřeti, prstenové přízraky a tři prdele magie. Velmi erudované a opodstatněné! Rozhodně to mělo být natočeno Refnem s absolutním respektem ke gravitačnímu zákonu, který je přece povinen ctít i každý Sauron, a nejlépe loutkově s ručně napatlaným pozadím, aby se artový divák mohl umělecky rozplývat nad skvělým voděním marionet. Pítr dokázal zfilmovat pramáti všech fantasy, a to hned celou čtyřlogii, která byla ještě před čtrnácti lety považována za nezfilmovatelnou, a to tak famózně, epicky a velkolepě, že si u toho každý fanoušek musí nadšeně třít dokonale prokrveného Bilba a sem tam si hrábnout i na Pytlíka. Navíc pozorný čtenář již jistě ví, že Hobit je na rozdíl od Pána prstenu v podstatě jen přiblblá pohádka s infantilním hrdinou, který se člověku vybaví vždy, když se koukne mezi nohy. Dalším Pítrovým mistrovským počinem a přidanou hodnotou je tedy i to, že dokázal tuto žvatlavou až vyteplenou taškařici naprosto perfektně přiblížit atmosférou k Pánovi prstenu, a nikoliv ke zkurvenému Panovi Petrovi, jak byla původně koncipována. Prostě orgáč a moc doufám, že Péťa už detailně patlá Druhý věk Středozemě podle Silmarillionu, kde věčně povstávajícího Saurona poslal v Mordoru poprvé do prdele Isildur. ()
Oscar 1 nominace: Zvukové efekty ()
Chudák Peter Jackson. Přijít s tímhle před 10-13 lety, všichni by se rozplývali nad bezkonkurenčním zářezem do fantasy žánru, jenže dnešní diváctvo je již zmlsalé kinematografickými atrakcemi posledních let (a právem) a CGI triky, byť sebedokonalejší, už nikoho neohromí. Jenže já tam pořád toho hravého Petera cítím, toho kluka, co rozpohybovával ve 14 letech pookénkovým snímáním kyklopa, po kterém fotomontáží házel dřevěný oštěp. Pořád tam vidím to přerostlé dítě, co se rádo předvádí, jako ve svých filmových počátcích. A takové hračičky já rád. Navíc podobně jako u prstenové trilogie, i tady měli pod palcem vizuální stránku dvorní Tolkienovi ilustrátoři John Howe a Alan Lee, takže ani v tomhle ohledu si nemám na co stěžovat. Sice se Hobbit po emocionální stránce nevyrovná předchozí trilogii, ale to přeci u zpracování knižní předlohy, která je veskrze pohodovou nic neřešící pohádkou, ani nikdo čekat nemohl. Tím více oceňuji, že se Jacksonovi nějaké ty osudové emoce přeci jenom do Hobbita vecpat podařilo. Přesto na rozdíl od předchozích dvou částí nedávám 5*. Zatímco hobití štreka díky častému měnění prostředí a střetávání s bytostmi druhu všelijakého bavila a poutala, tady se v podstatě nehneme z místa, prázdné slámy se tu plácá více, než je zdrávo a navíc je znát, jak je to vyprávění brutálně prostříháno. A tahle politika studií (do kina nasadíme kratší kinosestřih a na blu-ray o půlhodiny delší, ať na tom vyrejžujeme ještě víc) mě opravdu rozčiluje. Když to ovšem sesumíruju a spočtu pro a proti, tak s klidem mohu říci, že ač se ´hobití´ trilogie v mých očích nevyrovná té ´prstenové´, před zbylou fantasy konkurencí má pořád náskok několika tisíců Šmakových ocasů. ()
Dal jsem tomu odstup, abych se nesvezl na vlně očekávání (a následného nevyhnutleného zklamání). A vyplatilo se. Ano, Hobit není Pán prstenů. Ale sakra, Jackson to - vzhledem k předloze - dostal tak blízko, jak jen mohl. Bitva pěti armád očividně nejvíce trpí zásahy střihačaských nůžek (orientovat se v první hodině je docela umění), pak ale film nabere spád a epičnost, která už té prstenové klidně může konkurovat. Možná jí i překonává, protože tu padne až neobvyklý počet hrdinů. Prostě a dobře, za mě palec nahoru a nebojím se tvrdit, že to Jackson zvládl nejlépe, jak mohl. Teď jen počkat na rozšířené verze... ()
Spoilery. Z filmu bez dostatečně aktivního protagonisty, silného antagonisty a tahu na bránu strhující podívanou neuděláte – ani kdyby měl trpaslík na obří svini jezdit. O moc lépe to asi vymyslet nešlo, ale zlikvidováním nejcharismatičtějšího záporáka trilogie v prologu Jackson film připravil o výraznější finální konfrontaci (a moc nepomáhá snaha dostat Šmaka zpátky do filmu alespoň v Thorinových halucinacích a Bilbově flashbacku, neboť je jasné, že ani jeden z nich mámení strany temna nepodlehne a nakonec bude jednat správně). Bilbova proměna ze strašpytla, kterému vzali jeho domácí pohodlí, byla sice uspokojivě završena (jedná na vlastní pěst, vzepře se nejen Thorinovi a Gandalfovi, ale nenechá se ovládnout ani prstenem), ale během bitvy je mu stejně přisouzena role pouhého válečného zpravodaje, jenž navíc podstatnou část řeže stráví – stejně jako v knize – v mdlobách. Odsunováním hobita na vedlejší kolej trpí také doslov, který v příliš hutné zkratce rekapituluje motiv ztraceného domova a nechává nás na vážkách, v jakém směru prožité dobrodružství půlčíka změnilo (stal se z něj ještě větší zápecník, nebo si uvědomil, že domov netvoří jen majetek, který vlastní?). Přestože je Bitva nejkratším dílem trilogie, je na ní nejzřetelnější, jak moc načas si Jackson s odvyprávěním hobitova příběhu (a opuštěním milované Středozemě) dává. Téměř od začátku nás drží v očekávání nadcházející bitvou, která ale předně odvádí pozornost od nedostatku nosných nebo dostatečně rozvedených dějových linií. K čemu Tauriel a Legolas putují ke Gundabadu? Jak do celého příběhu přispěl Nekromancer/Sauron (kromě toho, že na chvíli zabavil Gandalfa a vytvoří vratký oslí můstek k Pánovi prstenů)? Co se stane s Bardem a jeho rodinou? Jaký byl (dramaturgický) přínos Gandalfa u Osamělé hory? Těkání mezi mnoha postavami a jejich soukromými questy jako kdyby mělo mnohdy sloužit jenom k nucenému vytváření paralel mezi „starou“ a „novou“ trilogií. Zároveň je symptomem celkové nesoustředěnosti třetího Hobita. Ve filmu se střetává několik tónem neslučitelných příběhů jednotlivých postav (od grotesky přes horor k heroickému eposu a intimní bromanci), které horko těžko čarují iluzi, že celý film není jenom čekáním na bitvu (jako ten předcházející „nebyl“ jenom čekáním na draka). Syntéza těchto mikroepizod během bitvy nepůsobí jako logický důsledek předcházejícího dění, ale spíše na způsob „šel jsem náhodou kolem, tak jsem se přidal“. Stejně nahodilé mi přišlo zakomponování obřích červů (s nimiž nakonec, neklame-li mě paměť, ani nikdo nebojuje) a orlů, z nichž se u Jacksona stává podobný trademark, jakým byly holubice Johna Woo. Co vinou chabé charakterizace vedlejších postav rozhodně nefunguje je dojetí nad smrtí méně důležitých trpaslíků (všichni kromě Thorina). Po pravdě nedokážu říct, který z nich se dožil konce. V čem Jackson nadále exceluje, jsou výpravné akční scény, z nichž přes tuny CGI a výrazně videoherní „choreografii“ (Legolas hopsající po padajících kamenech) dýchá nadšení pro řemeslo a vymýšlení fantastických světů a národů. Kromě dvou dodatečných konců nenabízí Bitva pěti armád žádnou přidanou hodnotu. Není filmem laciným, hloupým nebo odbytým. Je filmem uspokojivým. Bylo naivní očekávat od završení riskantně nákladného fantasy projektu něco odvážnějšího? 75% Zajímavé komentáře: Marigold, Arbiter, Traffic, mm13, maddy, Sufferer () (méně) (více)
Problém s adaptací zůstal, ale pro mě, jakožto nečtenáře, spojil Jackson dvě Tolkienova nejzásadnější univerza dostatečně (Bilbovy motivace). Trápila mě jen mohutná, děj nikam neposouvající bitva, která byla ke konci malinko protahovaným (ale místy až fyzickým, ve smyslu reálnosti) zážitkem. 70%. ()
Že dávám o hvězdčku víc než druhému dílu, je spíš než vzestupem kvality zapříčiněno lepší náladou při projekci. Nebo možná střídmější stopáží, nevím. Plusem je Thorinův chvilkový sestup do šílenství, negativem digitální bordel, again. Bilbo dějem propluje, bitva pěti armád se smrskne na několik dílčích soubojů a jako celek vlastně ani nijak nedopadne? Znovu je nutno napsat, že natažení Hobbita na tři dlouhé filmy bylo prostě špatné rozhodnutí. ()
Tak máme za sebou zřejmě poslední dobrodružství ze Středozemě a já při této příležitosti trošku poruším pravidla a svůj komentář nevěnuji jen filmu, ale i duchovnímu otci celé filmové ságy ze Středozemě, jehož jméno zní Peter Jackson. Mám k němu ohromný respekt a obdiv za to, že se pustil do zfilmování něčeho tak náročného jako je Pán prstenů a Hobit. Musím se přiznat, že já bych radši vyprstil plukovníka vietkongu světlicí než natáčel Hobita. Proč ? Protože bych nikdy nedokázal dát do pohyblivých obrazků, tolik lásky, přátelství, odvahy a nebezpečí. Protože bych nikdy neuměl vážný souboj na život a na smrt odlehčit takovým způsobem, aby to nepůsobilo trapně. A hlavně, protože bych nikdy nedokázal prostřednictvím filmu vrátit dospělý lidi do dětských snů, kdy si každej z nás přejeme být statečný jako Aragon, moudrý jako Gandalf, vznešený jak Elf, řídit se hlasem srdce jako Hobiti a umět žrát jak Gimli. Za tohle všechno pana Jacksone velký díky. Velký díky, že jste v dnešní době udělal šest filmů, který jsou krásný na těle i na duchu. Což samozřejmě platí i na poslední díl Hobita. Dračí prolog je natočen velmi přehledně a milovníci větších táboráčků budou u začátku filmu slintat určitě víc na hasiči. První půlka filmu se věnuje hlavně vykreslení povah hlavních postav. K této části nemám co vyčíst, byla odehrána i natočena na vysoký úrovni a ani chvíli nenudila, ale stejně jsem se už nemohl dočkat závěrečné matky všech filmových bitev. Tu jsem samozřejmě dostal a užil si jí záběr po záběru jako dlouho nic. Přehledně a nepřeplácaně natočený masovky, mnoho osobních soubojů jeden na jednoho, jeden na přesilu, který nepostrádali kvalitní choreo, originální nápady i zábavné vsuvky. Zkrátka opravdová filmařská lahůdka. Moc se mně líbil i dialog o lásce mezi Thranduilem a Tauriel, krásně napsaný a ještě líp zahraný. Pokud u triologie Pána prstenů nemám pořád ještě jasno, který díl se mně líbí víc, tak u té Hobití mám po dnešku světlo. Pět armád prostě mělo vítězství už v názvu. ()
Predĺžená verzia je asi tak trikrát zábavnejšia ako ten pološit v kine. Mám teraz pocit, že keď strihali pre kino, vyhodili z toho filmu všetko vtipné a Jacksonovsky hravé. Plus asi tak sto mŕtvol, pričom niektoré skapali skutočne krvavým spôsobom. ()
Akorát jsem dočetl knižní předlohu a lze jen obdivovat, jak se scénáristům a režisérovi podařilo rozšířit (tak, aby to do děje přirozeně zapadlo), celý příběh o třeba jen naznačené věci v knize a zároveň přidat pár postav, které příběh obohatili tak, aby si i ten, kdo knihu nečetl a viděl třeba jen trilogii Pána prstenů, přišel plně na své. Všechny 3 díly mají u mě maximální hodnocení a jako knižní adaptace filmy řadím mezi absolutní špičku, kdy filmové zpracování překonává knižní předlohu. ()
I když jako celek tato trilogie na Pána prstenů nemá, musím ocenit, kam Jackson vizuálně posunul knižní děj, jenž je přeci jen psaný spíše pro mladší čtenáře. ()
Zakončení Hobita mě osobně vůbec neuspokojilo tak, jak bych si představoval. Návrat do Středozemě je to poctivej, ale hned od počátku je vidět, že tvůrci toho do dvou a půl hodin chtějí nahňácat tolik, že neví, co odvyprávět dřív. Draka odpálej ještě v úvodních titulkách a pak se rozjede vlastně úplně jiný příběh, který s Hobitem nemá pranic společného. To jim sice nemám úplně za vinu, ale na druhou stranu bych byl radši, kdyby filmy o Hobitovi byly jenom dva a tenhle film by byl samostatným příběhem. Nevěřím totiž, že tohle je poslední výlet do Středozemě. Když jsem totiž viděl ty video blogy, nezažil jsem snad lepší filmovou partu. Tady podle mě muselo fungovat úplně všecko. Od uklizeček, po režiséra. Co už ale nefunguje tak fakt, jak místy tenhle film natahují a přitom tu vlastně jde o jednu jedinou bitvu. Právě i proto nejsem schopný dát plný počet a právě proto druhý díl u mě zůstane tím nejlepším z celé trilogie. Na druhou stranu pohádkovost, sympatičnost snad všech a fakt, že jsem byl opět součástí jednoho z mnoha výletů do Středozemě, pro mě znamená opravdu hodně a i tak na tuto trilogii budu vzpomínat nejlépe, jak jen to půjde. ()
║Rozpočet $250miliónov║Tržby USA $255,119,788║Tržby Celosvetovo $956,019,788▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $39,058,268 //počet predaných kusov 1,332,122║ Tržby za predaj DVD v USA $22,836,143 //počet predaných kusov 1,377,900║ ani z ďaleka sa toto počítačové premrštené hýrenie nemôže priblížiť pôvodnej trilógii, veru ani z ďaleka, počítačovo vytvorené armády ako z počítačovej hry stojace v rovných šíkoch, vyumelkovaná krajina naokolo, muflóny, parohatý daniel, medveď, všetko ide húfom do boja... ako riadna konkurencia pre Narniu, viac umelé to už ani byť nemohlo, príbehová kostra len povrchný balast bez niečoho pevného, hmatateľného, bez kúska rozumného konania postáv, zas detinské handrkovanie o nič, všetci chcú zlato, opäť postavy bez iskry a na záver ten dramatický oblúk u niektorých postáv, kryštalizovanie vzťahov, tlačenie na emócie, no všetko smeruje skoro do prázdna, riadny prešľap pre Petra Jacksona, k čomu bolo natočiť takúto prázdnu trilógiu? peniaze, peniaze, peniaze, začína z toho byť v Hollywoode len prašivý biznis /35%/ ()
Nejsevřenější a nejvyrovnanější film celé trilogie, který mi ale nedokázal vyvrátit ani jednu z pochybností, které mě Hobitem provázely. Přes všechnu křečovitě zdůrazňovanou epičnost je trilogie bohužel velmi plochá, chybí ji skutečně zajímavě strukturované charaktery (vlastně jediný, kdo vedle Bilba projde nějakou dramaticky podchytitelnou změnou, je Thorin), dodané linie jsou otřesně plytké a trojice filmů předloze nedodala hloubku, ale spíš lunaparkový balast nekriticky dlouhých akčních scén. Samotná Bitva pěti armád překvapí, protože i po Gondoru a Helmově žlebu dokázal PJ vytvořit svěží, přehledné a choreograficky nápadité obří scény (armáda trpaslíků a ryšavý školník Willy na obřím praseti patří mezi pár posledních věcí, které jsem ještě v životě chtěl vidět). Bohužel od chvíle, kdy se na plátně nečekaně zjeví obří kamzíci, se z epiky přesouváme do prvoplánované tolkienovské arkády, soft verze Mortal Kombatu vycpané tunou klišé a WTF scén (Legolas a jeho prznění gravitace už snad nemůže bavit ani Petera). Poetické kouzlo ticha a čištění fajfky, které na samém konci předvede Gandalf, je tak v trilogii pohříchu dost ojedinělé. Popravdě, nejvíc mi asi utkví digitální červánky a posedlost tvůrců klást epické důrazy skoro na každou scénu, takže nakonec se skoro všechno jeví jako prkenné divadlo - navíc scenáristicky o stupeň slabší než třeba brilantní "Who am I, Gamling?" monolog krále Théodena. Jako teaser na prstenovou trilogii Hobit funguje, dokážu si představit, že moje dítě z něj bude za pár let u vytržení. Až vyroste, dá mi nicméně určitě za pravdu, že původní trojice filmů zůstává ve své větší tlumenosti a vyšší filmařské obratnosti nedostižná. Nebo dostane na prdel. ()
Digitálně epický konec jedné cesty. Pro Jacksona je možná návštěva Středozemě velice osobní událostí, ale bohužel pro mě, to v žádném díle Hobita nedokázal přenést na plátno a vše působí velice rutinně. Jeho hrdinové na mě působí odcizeně, kromě Bilba jím nikterak nefandím, vizuální skladba a některá "překvapení" působí velice účelově (zlatý zvon rozbije provizorní obranný val a pak zmizí?). Poslední díl je v podstatě složen z "původního" konce dvojky, kde se dokončí příběh s drakem Šmakem a pak sledujeme jen pomalou a rozvleklou bitvu, zakončenou osobními příběhy některých hrdinů. Trilogie byla natočená vcelku a tak pilování posledního dílu mělo nejvíce času, přesto na mě působí odfláknutě a obsahuje dost chyb (logických i vizuálních - zvon, nekromant, vývoj bitvy, zjevení beranů...). Přijde mi také dost smutné, že jednu knihu lze rozdělit na tři díly, které trvají vždy více jak 2 hodiny a současně každý díl působí tak, že z něj dalších 20-30 minut někdo vystříhal... je opravdu ta látka tak nosná? Nemyslím si. A ten Legolas je asi Jacksonův kamarád a prakticky vymizení krve z bitev jen ukázkou snahy o pohádku (ale vychází to? Vzali by jste na film, kde umírají stovky postav, přicházejí o hlavu, jsou 10x probudnuti, své děti?). Ve výsledku Hobit těží z původní trilogie, papírově je skoro identický, ale filmově mu chybí ta zásadní atmosféra a osudovost. Je to prostě jen horší kopie... I díky minimalizace mých očekávání (po shlédnutí dvojky) udržela film na 3*. Všem, co jsou filmem uspokojeni závidím! PS: tolik smíchu jsem u takového filmu nečekal, snad byla aspoň půlka situací vtipná záměrně:) PPS: Alfrid to vůbec nemá být, je pro mě jak z jiného filmu, trapné komedie... ()
Jak jsem zde již kdysi dávno avizoval, tak při sledování druhého Hobita jsem prožíval stejné duševní orgasmy, jako Sámer Assa při pohledu na nový Avon katalog, a to i přesto, že mi jsou nějací liliputi celoživotně u rekta, neboť já si prožívám svoji vlastní cestu do Středozemě každý víkend a to prostřednictvím LSD a lysohlávek, ideálně v opakované kombinaci. Tenkrát jsem se bál toho, že mě třetí díl snad donutí uřezat předkožky židovským dětem, po vzoru Ládi Hrušky si je nabalit v trojobalu na svačinu a vydat se na bezkonkurenční dobrodružství do našeho kouzelného lesa za Kauflandem, kde prý sídlí bezdomovec co vypadá jak skřet, protože mu v mládí bouchla u oka petarda a to všechno jenom proto, abych si taky trošku přiblížil neopakovatelnou atmosféru světa páně Tolkiena. Žádný mozkový defekt se naštěstí nekonal a třetí díl v mých očích upadl přesně tam, kde podobné filmy mívám kontinuálně. Napětí v podobě hravého škádlení s drakem se totiž vyčerpalo už ve druhém díle a ve třetím se nám dostává pouze těžce klišoidní patetická sračka bez ladu a skladu. Tři hvězdy klasicky za vizuál, protože z toho by se jeden zkrátka posral a to i přesto, že k posrání je předurčen také meziplanetární akrobat Legoland směle ignorující zákony gravitace, gravidity, i gravioly. A protože bych si to nerad rozházel se všemi pětihvězdičkovými uživateli, tak jen jedním dechem dodávám, že kdo dal víc jak tři, tak je kokot a zaslouží si zemřít. ()
No, název sedí. Neočekávaná cesta nabídla nostalgii a nosný dějový oblouk, Šmakova dračí poušť snaživé digibláznění bez hlavy a paty a v Bitvě pěti armád... se to řeže. Nečekejte plnokrevný třetí film. Spíš jde o druhou polovinu dvojky, která kašle na expozici a snaží se stát na Thorinově podivné cestě k šílenství (uf). Jackson se ale někde v půlce probere a začne sypat z rukávu to, co všichni chtějí vidět. Samotná bitva sice zásadně neoslní, protože se v ní řežou akorát digitální skřeti s digitálními elfy a trpaslíky. Asi 45 minut před koncem filmu se ale pár hrdinů vydá na osobnější misi a díky bohu z toho vypadne velmi nápadité a osudové finále, u kterého konečně přestanete nadávat na zelená pozadí a začnete Thorinovi, Legolasovi nebo Kilimu fandit jako o život. Jackson tak doslova za pět minut dvanáct sebere poslední režisérské síly. A vykřeše z tuhých soubojů a osobních momentů fajnovou rozlučku s jednou z nejoblíbenějších ság 21. století. Úplně zázračné zlepšení samozřejmě nečekejte a pořád platí, že se x věcí mělo provést úplně jinak. Závěrečný druhý dech (a všudypřítomný magor Alfrid!) ale za poslední návštěvu kina přeci jen stojí. (7/10) ()
No a tady se to totálně rozpadlo, nedokončené dějové linky, nekonečná únavná bitva, která má sázky postavené na vymyšlené nemoci na poslední chvíli, která přestane být relevantní jakmile to film vyžaduje. Nemluvě o odpuzujícím digitálním uhlazeným vizuálu. Opravdu přemrštěné a nezvládnuté finále, které lehce zachraňuje Bilbo a finální souboj Thorina a Azoga, který je nesmyslně prostříhán soubojem Legolase a Bolga, bojující o to, kdo je míň zajímavá postava. A co Alfred nebo ty dialogy od Thranduila? Prostě hrůza. Přijde mi ale vtipné, jak v době vydání tento bordel lidi obhajovali alá "Kdybyste předtím neviděli Pána prstenů, tak si nikdo nestěžuje, kritizujete to jen protože je to jiné!" Ne, kritizuje se to protože to je prostě fraška, chudák Jackson který byl hozen do rozjeté produkce a sám přiznal v BTS, že vůbec nevěděl co na setu dělá, neměl vizi ani storyboardy, byl naprosto zahlcen velikostí projektu na který mu studio nedalo dost času a ještě k tomu chtělo tři filmy místo dvou, protože víc peněz je víc peněz. Jo a taky neukončíme věci, protože abyste opravdu věděli jak to dopadne, musíte mít prodlouženou verzi, návštěva kina nestačí, takže 6x tolik peněz! 4/10! ()
Hobit bez hobita aneb ani cesta tam a ani zpátky. Více než kdy jindy je „trojka“ Hobita dílem dvou režisérů. Jednoho (říkejme mu třeba PJ), který rozumí postavám, konfliktům mezi nimi i v nich a vystačí si s přesně obsazenými herci. Jakmile mají plátno pro sebe Bilbo, Thorin či Gandalf, tak to funguje způsobem, který mnohdy přináší ty vůbec nejlepší i nejpůsobivější momenty z obou trilogií. Jenže pak je tu ještě druhý režisér (říkejme mu třeba CGI PJ), který ztratil cit pro míru dobrého vkusu. A ten si dává na celé (pře)dlouhé pasáže pohov a nechává pracovat počítače. Tam kde slouží efekty ději či výjevům, tak nelze mít výhrad. Tam kde slouží čistě „pro sebe sama“ a jsou přepálené jako v případě (bohužel ani zdaleka pouze) rádoby cool skopičin elfěte Legolase je člověku za CGI PJe skoro až stydno. Tam kde si v minulosti PJ vystačil s deseti vteřinami „cool Legolase“, tam je CGI PJovi deset minut málo. Naštěstí i tak má ten první z nich ve výsledku stále ještě navrch, ale přeci jen je (ne)poměr (ne)vkusného na pováženou. O to více, že tentokrát více než kdy jindy bije do očí, kde co chybí a bude doplněno až v prodloužené verzi; přednost dostalo vše akční na úkor postav, motivací a podobných "nadbytečností". Typickým příkladem je finále; několik minut se to efektně (a ne nutně vždy i efektivně) bije hlava nehlava, ale nic moc z toho, aby následně jedna mlčenlivá momentka posmutnělého Bilba a Gandalfa s dýmkou řekla naprosto vše. A tak je v této části se vším. Prodloužená verze je pak zajímavá především v tom, že ještě akcentuje oba ty protichůdné přístupy; a tak tu je mnohem více skvostných charakterových momentů, stejně jako i více oné odosobněné přestřelené CGI akce. ()
Reklama