Prachy v prachu

Francúzske komédie medzi rokmi 70.-90. patria k špičke európskej produkcie a podľa mňa sú ešte lepšie než tie talianske, hoci aj tu by sme nachádzali zopár skutočne kvalitných kúskov. Prachy v prachu sú oddychová komédia, ktorej cieľom nie je premýšľať, nie sa zamýšľať nad tou či onakou logikou deja, ktorá miestami značne pokrivkáva, komédia ma baviť, nie vyučovať. Preto 4*. (21.01.2013)

Možné Spoilery. Lehce nadprůměrná komedie (3-4*, to debilní rozhraní, kdy se nikdy nedokážu rozhodnout, kam se přiklonit) s vtípky, které pobaví. Ty paradoxy tam mě dostávaly... aneb do bankovní loupeže se zapojí i sami rukojmí a všichni včetně policejního komisaře z toho vyjdou s prachama a otevřou si hotel na Kanárských ostrovech... luxus... takovou loupež kdybych uměla naplánovat a policie byla tak mimo, tak bych do toho šla:D Ale rukojmí, která jim řekne, co všeckomají dělat, aby to bylo co nejrychleji a nejvíc z toho dostali je nejlepší. (02.12.2013)

V podstatě takový předchůdce Belmondovy Bezva finty. V době, kdy to k nám přišlo, to pro mě byla naprostá špička. Když jsem to teď po letech (vlastně spíš pod desítkách let) znovu viděl, tak jsem byl opět spokojen. Sice už mi to nepřišlo tak extrémně zábavné jako dřív, ale pořád je to svižná komedie s řadou povedených hlášek, před kterou musí spousta dnešních komedií blednout závistí. (16.11.2011)

Mne skrátka tieto filmy E. Molinara nejako pasujú do gusta. Prachy v prachu bola malá legenda 80-tych rokov, a to nielen preto, že tam bolo zopár pekných holých ceckov a dokonca súlož tak hlasná, že to kedysi dávno za socíku zobudilo môjho otca spiaceho pri TV a aj s bratom nás vyhnal do detskej izby s poznámkou, že na také prasačiny máme ešte čas... Tento film bol legenda aj preto, že to bola originálna komédia s vynikajúcim hercami, ktorí boli síce v tej dobe vo Francúzsku 2. liga, ale zahrali to všetko s maximálnym prehľadom. No a ten koniec to už iba spočítal a podčiarkol. Prachy v prachu je taký malý čierny kôň medzi francúzskymi komédiami, ktorý vyhráva dostihy. (01.03.2009)

Když dávali před revolucí každou sobotu Film na přání, Prachy v prachu většinou zvítězil. Snímek jsem po hodně dlouhé době viděl teď a humor bych spíš tipoval na klasickou německou komedii z osmdesátých let než na frantíky. Možná to bylo také tím, že tam bylo docela nahoty a Daniel Auteuil mě povahou připomínal jednoho z Nosáčů :). Každopádně je to vtipná zábava a spíše taková pěkná a pohodová pohádka. Nesmím opomenout klasický český dabing, který je zde extratřída!! Ale v té době se není čemu divit. (30.12.2020)