Bláznivý

Viem si predstaviť, že pár ľudí môže unudiť sledovanie a analyzovanie depkoidno-manicko-schizoidných pacientov počas liečby. Mňa však ľudská psychika a myseľ fascinovali odjakživa a to nielen na plátne. To, že "Manic" je film ľudský a realistický sa mi páčilo najviac. Menej neurotickej kamery a bola by som spokojnejšia. (29.10.2010)

Filmy z prostredia psychiatrického ústavu majú vlastné špecifiká, pravidlá a klišé. Príbeh agresívneho traumatizovaného mladíka, neuvedomujúceho si hĺbku vlastnej poruchy, obsahoval takmer všetky z nich, no poväčšine sa s nimi vysporadúval celkom slušne. Ono je ale dosť náročné aj pre mňa sympatizovať s postavami mladých ľudí, ktorí, hoci trpia duševnými poruchami, s úplne pokojným svedomím ničia zariadenie, autority ignorujú s absolútnym prehľadom, a ich slovník je z 99,9% tvorený stokrát omieľaným "fuckin' fucker's fuck". Filmu to (pre mňa osobne) dodáva pocit antipatie voči postavám, a naopak, uberá na uveriteľnosti. Ak všetky psychiatrické zariadenia v amerike fungujú na tomto princípe, čudujem sa, že odtiaľ dokážu vyjsť aj iné stvorenia ako cynické zjazvené deti s plnými ústami životných múdrostí a nadávok. Zachránila to atmosféra a vynikajúce herecké výkony mladých pacientov. 7/10 *. (04.12.2013)

Film si uchovám v pamäti najmä vďaka vynikajúcim hereckým výkonom a akciám i postavám primeranej kamere. Na druhej strane sa musím priznať, že som ho sledoval tak nezaujato, ako prírodopisný film o antilopách gnu, ktoré sú také nepríťažlivé, že ich tuším ani ľudia nelovia. Sympatický psychiater (Don Cheadle) tiež nemal ďaleko k depresiám z častých návratov jeho zverencov na kliniku. (02.04.2010)

O tomto filmu jsem až dosud nevěděl, což považuji za velkou chybu, protože takto zajímavé drama si nezaslouží, abych ho já nebo jakýkoliv jiný filmový divák přehlížel. Tím hlavním aspektem, díky kterému je tento film tak úžasný a dokonalý, je samozřejmě kromě zajímavého děje a vynikajícího stylu snímání kamery, kdy chvílemi je film zabrán dokumentaristickou formou, samozřejmě výkon představitele hlavní role Josepha Gordona-Levitta. Tento mně velmi dlouho neznámý herec (poprvé jsem ho zaregistroval někdy před měsícem v jednom z dílů seriálu Zlatá sedmdesátá) předvádí na svůj věk naprosto brilantní herecký výkon a musím uznat, že jen díky němu je ten film tak kvalitní a povedený. Celkově tedy film vnímám jako velmi povedený, bez jakýchkoliv sebevětších kiksů a chyb, jako film, který si budu hodně dlouho pamatovat a který z paměti jen tak nevytěsním. A doufám, že jsem ho neviděl naposledy, protože ten zážitek stál opravdu za to. Uděluji pět hvězd. (28.02.2010)

Ale tak tohle nebylo vůbec špatné. Přesně pro tyhle filmy z prostředí psychiatrické léčebny mám slabost. Skupina mladých a narušených lidí, jejich vztahy, deprese, zoufalství, hroucení, vztek.. Člověk by si řekl, že ten vzorec viděl už ve filmech mnohokrát, ale ''dokumentární'' styl a ruční kamera, která mě ze začátku trochu rušila a rozptylovala, nakonec dala filmu realistický dojem a intenzivnější zážitek. A ''mosh pit'' scéna za doprovodu Deftones, mi udělala tu největší radost. (26.07.2013)