Našrot

Komédie má rád asi každý, no tie americké pubertiacke sú ako z iného sveta. Ťažko tam hľadáte niečo originálne, je tam plno klišé, poplašené deti, ktoré zo seba robia drsných používaním nadávok a robením obscénností, takmer vždy tam je nejaká párty, odkazy na súčasnosť v hudbe, kultúre, rasistické reči, či nevhodne používané výrazy ako tu etnickí Srbi, vzdorovanie rodičom, že oni chcú žiť, cestovať, no nakoniec na školu aj tak idú, proste aj toto bol ďalší film o stroskotancoch, no vzhľadom na to, že niektoré momenty z toho mi boli blízke, tak som sa aj zabavil a chápal niektoré momenty. Avšak tie incidenty s vyhodením ožrana z okna, útokom bizóna na ľudí, bláznivosť s autom medzi rôznymi cestami, či náhody so stretávaním sa na mňa pôsobili lacno, trápne, až nechápem, prečo za to vyhodili až približne 13 000 000 $. Je to slabší príbuzný filmu Project X a to ten začiatok v baroch bol parádny, ale aj záver s festivalom a pohovorom, škoda že to pri tom ostalo, lebo dialógy postupne upadali, scénky tiež, až som sa dočkal nechutných homosexuálnych hier. No a pritom až tak nevyvádzali ako napríklad v niektorých dieloch sérií Prci, prci prcičky a Vo štvorici po opici. Kľudne to mohla byť skvelá romantická komédia, kľudne vysokoškolská zábavka plná bláznivostí, ktoré by vás mohli inšpirovať, no to by tam muselo byť niečo pamätné, rozumné, nezávislé od stereotypov, ktoré dokážu zabaviť tak akurát amatérskych neskúsených divákov. Ale občas niečo ušlo, dalo sa zasmiať, tak už nebudem veľmi kritický. (07.10.2013)

9 ročná spitá vietnamská defka. To nie je všetko. Fakt nehorazne milý film. 70% ste už všade videli, ale zvýšok je fakt nevtieravá sranda. Po polovici stopáže sa odtlačok teen film určite zmení. Záver je fakt kurva užasný. Ale keď ste suchár, ktorý pozerá komédie, len aby ich mohol spičiť, tak si nachystajte malé hodnotenie, pretože to nie je pre vás vôbec určené.:) (29.12.2013)

Slabsi odvar Projektu X. Cekal jsem typickou pubertackou komedii, kde particka blbecku vyrazi zbavit se panictvi ala Superbad, ale film jde nastesti trochu jinou cestou. Zatimco Projekt X byla giga kalba na jednom mista, tady se v ramci jednoduchyho pribehu - dostat zlityho kamose domu, pari vsude kde se da, obrazej se hospody a vecirky a tak se furt neco deje. Hlavni particka je klasicky slozeni vseho schopny hovado a slusnacek, ale nastesti to nejsou nejaky vylozene pubertaci, coz ale neznamena, ze by delali o neco mensi kokotiny. Vylozene vtipnejch situaci tu moc neni, ale film tak nejak lehce bavi celou dobu, obcas se odehraje slusnej naklad, takze ve vysledku v zasade spokojenost za lepsi 3*. (03.08.2013)

"Proč máš na ptáku tu ponožku ??" - "A proč ji tam máš ty ??" - "Jsou do páru, jsou to ponožky !!" ;) Tak jsem během relativně krátkého časového období prodělal další ožíračku !! Nutno podotknout, že pouze filmovou..;) Po povedených australských Pařmenech a finále Phillipsovy trilogie s nenapodobitelným Galifianakisem, který na čele mého osobního žebříčku nejšílenějších filmových hovad předskočil Adama Sandlera i Jacka Blacka, přiznám se, že jsem si ho opravdu zamiloval, jsem se dopracoval až k 21 & Over, který mají na svědomí scénáristé právě skvělé Pařby ve Vegas Jon Lucas a Scott Moore, která tak nějak odstartovala boom podobných záležitostí, přičemž ta pomyslná laťka byla nasazena poměrně vysoko !! A dá se říct, že ona laťka mohla být hodně v klidu, protože prakticky hodinu se vůbec nic neděje, většina herců je o ničem, až na krásnou Sarah Wright, sledujete nudnou roadmovie po barech a většina fórků, pokud jste si nějakých vůbec všimli, vyznívá naprosto do ztracena, až jsem si ze zoufalství začal stříhat nehty !! Nudu sem tam nahradila nějaká typická americká nechutnost, čemuž naprosto vévodí ultrazhovadilá matrixovská blicí scéna, bez tohoto zážitku v hlavní roli s Justinem Chonem s účesem Justina Biebera bych se opravdu s klidným srdcem obešel, a já už tušil, že tahle párty skončí obrovským diváckým průserem.. Jenže se stalo něco nečekaného, už když Jeffa nacamraného pod obraz jeho dva povedení kamarádíčci posadí vedle dvou zhulenců, začíná se konečně něco dít a já, světe div se, se začínám smát..;) A od okamžiku, kdy Casey a Miller dostanou po ponožce, se z ubohoučké vykrádačky stává veliká vtipná jízda, kdy se přes nevyhnutelné moralizování a uvědomování si vlastních priorit hlavních hrdinů dostávám do velmi příjemné nálady s nádechem nostalgie, která mě až do závěrečných titulků neopustila !! Tak mě napadá, že zábavnější by měla být symbolicky ta první část filmu, protože přeci každá kalba je vtipnější, ještě než jdete spát a budíte se s kocovinou.. Má někdo rád kocovinu ?? ;) Nebýt slabšího soundtracku Lylea Workmana a vlastně dvou naprosto rozdílných polovic snímku, měli by možná tvůrci dojem, že to jde i bez Todda Phillipse, a Na šrot by byl snad i něčím víc než naprosto průměrnou teenagerovskou záležitostí, k jejímž lepším momentům se dostanou opravdu jen ti nejotrlejší diváci !! (01.10.2013)

Vždycky, když se dívám na podobné filmy, mám během sledování pocit, že mě každý z nich stojí 20 bodů z IQ a obávám se, že za chvíli nebude z čeho brát. Stejně se na ně ale čas od času dívám, hlavně teda když chci vypnout mozek, což je vzhledem k předchozímu tvrzení poněkud paradoxní a hlavně kontraproduktivní. Na šrot je duchaprostá blbina honosící se přídomkem „od tvůrců Pařby ve Vegas“, kterou mám hrozně rád. A která je taky duchaprostá blbina. Na tomhle filmu tedy není nejdivnější ani tak to, že ji mají scenáristicky i režijně na triku stejní lidé jako první příhody naší oblíbené vlčí smečky, nýbrž to, že Na šrot se bez scénáře úplně obejde. Jedná se totiž pouze o náhodný sled scének, v nichž se z nevýrazné trojice (respektive dvojice plus přívěsku do podpaží) stávají na jednu noc králové večírků, následkem čehož se dostávají do absurdních situací. Je na mladých Američanech, aby posoudili, kolik mají tyhle párty společného s realitou, pravdou však zůstává, že jsem jednoznačně pro, aby se tenhle zde prezentovaný druh samaritánství, který říká nezkásneš za alkohol bližního svého, konečně uchytil i nás. Snímek očividně doufal, že se stane právě Pařbou ve Vegas pro mladé, jelikož se na ni snaží hlavní dějovou kostrou i jednotlivými scénami navázat. Problém je ten, že každý jeden pokus o napodobení humoru nebo atmosféry již zmíněného filmového předobrazu je zde o několik úrovní níž. I když to tedy v téhle rovině vůbec nefunguje, tvůrci se zřejmě jistí tím, že očekávají, že zašátráme v paměti a řekneme si: „Jo, takoví jsme byli®.“ Ano, byli (sám si vybavím hned několik případů, kdy jsem dělal podobného Jeffa Changa), ale když už si to mám připomínat, pak raději zavítám do kina 30. května, protože jsem přesvědčený, že tyto příhody budou přeci jen o něco zábavnější a nápaditější. Netřeba asi ani dodávat, že drtivá většina lidí, kteří se v Na šrot objeví, jsou mladí, krásní, vitální a usměvaví Američané, kteří po většinu času vypouštějí z pusy taková moudra, až si člověk musí položit otázku, kolikpak z nich asi mělo v ruce ten cár papíru s pokyny co dělat a říkat a kdo na place improvizoval. (07.05.2013)