Colette

Tak Cieslar sa myslím celkom predviedol a teraz neviem, nakoľko je to zásluhou koprodukcie s Holandskom. Ale Colette vyzerá skutočne ako právoplatný európsky historický kinofilm. Panorámy tábora a jeho okolia asi boli dotvorené v kompe, ale triky sú od reality nerozoznateľné. Ani s tým pátosom to nie je okrem záveru prehnané, ak Nemci vraždia, tak tomu väčšinou predchádza nejaká akcia. Kvalitne sú vykreslené aj vzťahy a fungovanie zariadenia, pašovanie, za trest sa ide pracovať bližšie ku komínom, pretože až tam je to skutočné peklo, za plotom je hneď bordel atp. Herecky nesklamal nikto, ale aj napriek jednorozmernosti postavy filmu dominuje dokonale árijský Eric Bouwer. Aj keď veľká sviňa, pretože obrovskej moci sa ťažko odoláva, tak veľmi chytrý a preľstiť ho nie je vôbec jednoduché. Bezproblémové to ale nie je, kedy vlastne vznikla tá veľká láska ani nezaregistrujete a to miešanie češtiny, slovenčiny a nemčiny je značne mätúce, pretože neviete či ten, kto rozpráva česky, nehovorí v skutočnosti nemecky, keďže ste tu počuli predtým reálnu nemčinu tak o tom pochybujete. Ale dá sa to ignorovať. No a aby som sa vyjadril k tej kritike neustáleho pripomínania si holokaustu, tak bola to genocída obyvateľov množstva európskych štátov, takže je to história väčšiny štátov starého kontinentu a nechcem si predstaviť reakciu Turkov na nejaký film o arménskom holokauste, tam sú od nejakej sebareflexie na rozdiel od Nemcov asi ešte dosť ďaleko. Ale budem si ceniť odvahu nejakého tvorcu sa k tomu vyjadriť aj napriek očakávaným následkom. Preto mám tak rád Egoyanov Ararat. (13.09.2017)

To se furt machrovalo, jak všechno probíhá v angličtině na mezinárodní úrovni a do kina pak přijde takovejhle polodabovanej paskvil, kterej tahá za uši jak podladěný housle a kterej zabíjí jakýkoli šance emocí oslovit diváka. Důchodcovskou verzi neodmutovanýho Mádla mluví prohulenej Bartoška a Colette na mě z plátna dělala dojem, že předčítá návod na použití plynovýho kotle. Takhle dabovat se může animák o žirafě, která shání šálu kolem krku, a ne drama z koncentračního tábora. Jinak moc se mi líbila vizuální stránka filmu, líbila se mi hudba a samozřejmě - líbila se mi Clémence. Však taky právě tohle dělá tři hvězdy, no a mně nezbejvá než dál čekat na to, až si přestaneme hrát na Hollywood a začneme používat hlavu. (21.09.2013)

U filmu Colette mi chybí příběh. Jakýkoli. Nestačí mi totiž náznaky vztahu a prostředí koncentračního tábora, protože Colette nechce být dokumentem, ale snaží se hrát na strunu á la věci nejsou takové, jakými se zdají být. Téma lásky mezi krásnou Belgičankou a pražským Malým pivem, je milé, ale čekala bych, že ten moment, kdy se pak v táboře shledají, bude trochu propracovanější, než pár temných záběrů na nahá těla. Navíc tím, že je ten film roztažený jakože do třiceti let, té kompaktnosti také moc nepomohlo. Herci jsou ale výborní a prostředí Birkenau - ač tisíckrát variované - je stále přitažlivé a nesmíme na tuhle epochu našich dějin nikdy zapomenout. A jako takové memento Colette funguje výborně. (26.01.2016)

až na slabší "současnost" r. 1973 a poměrně amatérské triky (březinka, komíny, lokomotiva, rackové) jde o mimořádně sugestivní filmový prožitek... silný příběh, po jehož shlédnutí nebudete dost možná chtít dlouho nic říkat, jen si promítat v hlavě ty nejtěžší momenty a znovu si vážit doby, ve které žijete... běžte do kina (doporučuji EN verzi, ta CZ dabingem bohužel trochu utrpěla)... stojí to za to. i když dobře vám po tomto snímku asi ještě dlouhé hodiny nebude... 70% p.s.: vy, co ve svých komentářích postrádáte větší romanci v koncentračním táboře a stěžujete si na citové vydírání diváka, zkuste se nad tím ještě jednou (možná raději víckrát) zamyslet, jak asi jinak může vyznít příběh "lásky" v koncentračním táboře - je samozřejmé, že city a nervy budou šponovány do extrému a ona "láska" nebude ta, jakou ji známe z období míru... osobně myslím, že je to nepředstavitelné, a odsuzování scénáře či dokonce označování za vydírání je vzhledem k tomu, že se jedná o autentickou dobovou výpověď, silně nemístné. (18.09.2013)

Nemastný a neslaný milostný příběh odehrávající se v době velmi tragických a šílených událostí, na které by se nikdy nemělo zapomenout. Bohužel klouže pouze po povrchu a nejde nadřeň. Nijak zvlášť mě nepřesvědčil a že by mě chytil za srdce nebo donutil přemyšlet, to se také nestalo. Pořád jsem očekávala něco víc a pak byl najednou konec. Postsynchrony byly opravdu hrozné. Dokonce jsem si myslela, že snad špatně slyším. To, že byli herci, kteří mluví jinou rodnou řečí, předabování, to je normální, ale že i českým bylo kolikrát špatně rozumět, protože prostě mumlali, to mi vadilo. Arnošta Lustiga si jako spisovatele vážím a budu si muset jeho knihy znovu přečíst. Z filmu mám rozporuplné pocity. (26.01.2015)