Hluboko

Viděla jsem už dvakrát, a podruhé mě snad film dostal ještě víc než poprvé. Moje zážitky jsou také umocněny tím, že jsem na zmíněných místech byla, a o příběhu jsem slyšela ještě dávno před zfilmováním. Pro běžného diváka ve světě je možná tento film zajímavou podívanou, možná málo akční, pokud jsou zvyklí na něco jiného, ale pro Islanďana je tento film něčím, co se jich osobně týká. Dost lidí zná někoho, kdo tam zahynul, nebo přeživšího, a něktěří i říkali, že nemají sílu se na tento film jít podívat. Už jen proto jsem byla zvědavá. A rozhodně mě nezklamal. Film není jen poctou přeživším, ale i ukázkou drsného života rybářů a vůbec lidí na Vestmannských ostrovech, kde nemají ani pitnou vodu, a skoro pořád je tam hnusně, a jediná možnost obživy jsou ryby. A ve chvíli, kdy se mají rybáři rozhodovat, zda přijít o sítě a tím pádem i zaměstnání, riskují to, že se pokusí sítě vytáhnout, i když ví, že se loď může převrhnout. Vzpomínky na sopečný výbuch v roce 1973 ještě film umocnily, a znovu ukázaly, v jakých podmínkách lidé na Vestmannských ostrovech žili a de facto ještě žijí. (14.05.2013)

Dobrý duben.. :-) tak Baltasar si mezi dvěma americkými akčáky s Wahlbergem odskočil domů kvůli tomuhle? Je vidět, že jej Hollywood opravdu časově zaměstnává, protože si se scénářem moc práce nedal.. V podstatě se jedná o dokument, kterému k celovečeráku chybí pořádný déj.. Pěkně to shrnul sám velký Pomo.. Když ale přimhouřím artové oko festivalového harcovníka, musím být Kormákurovi vděčný za filmové zpracování neobyčejného osudu jednoho obyčejného rybáře, který by jinak znali jen na Ostrovech západních mužů.. Mějte se filmově! Woo. (28.04.2013)

Opět se potvrdilo známé toť mé pravidlo, že žádný film zadarmo v kině není špatný (škoda, že jsem nenavštívil projekci Twilight, ta by byla dozajisté za *****). Tyto veskrze neznámé snímky diváka mnohdy více překvapí či potěší, než dlouho dobu dopředu avizované trháky (a pokud jste obdivovatelem severské tvorby, tak se vám tenhle islandský počin bude náramně zamlouvat). Předně by chtělo vyzdvihnout Baltasara, protože prvních třicet minut se do dějin kinematografie zapíše tím, že počet vykouřených cigaret je s postupující dobou téměř exponenciálního charakteru (křivka samotná obsahuje body rovnováhy pro vztah cigarety/čas). Určitě jsem v kinosále nebyl jediný, kdo přemýšlel nad tím, jak se v "inuitské vesnici" vzal úchvatný MUSTANG, zatímco kolem brázdily cesty na pohled neatraktivní rachotiny. The Deep mi taktéž poskytl informace ohledně toho, čím se v budoucnu definitivně živit nechci a nebudu. Zima jak v chlaďáku v Bille, vlny zběsile doráží na trup lodi, pach rybiny či TV o úhlopříčce 10' rozhodně není důvodem k tomu, abych byl mořským vlkem či pirátem. Zvuková aparatura výborně reprodukovala údery vln převalujících se přes palubu. Kapitán zahlásí: "Black Hawk Down" a je nejvyšší čas opustit beztak prázdnou palubu. Jediný přeživší plave prsa na paní starostovou a zároveň verbálně komunikuje s racky. Být šest hodin ve vodách o teplotě 3 stupně Celsia a následně zdolat několik kilometrů skrz lávové pole na boso si zaslouží respekt. Vsunuté záběry z masivní erupce byla fantastické - jejich autentičnost způsobila, že každý v sále se byť na mikrosekundu zachvěl. Každopádně vše, co se zjevilo poté už bylo buď nudné nebo nekorespondující s předešlým dějem. Jediným homogenním prvkem zůstal hlavní aktér, jež z nepochopitelného důvodu jel dělat opičku do města na Temži. 82% /Aero/ (07.05.2013)

Óda na islandskou houževnatost a severský "příběh obyčejného člověka", který pokořil živly a limity těla. Ta evokace titulu kniha Borise Polevoje není zlomyslnost a ni cynismus, tulení muž Gulli jednoduše ve filmu funguje jako epický hrdina, který je zvláštně "zakulaceně celistvý". Hluboko je filmem s dramatem, ale bez konfliktu, filmem, který pro vědou nevysvětlený zázrak hledá vysvětlení v islandské odolnosti a schopnosti čelit nelítostným podmínkám. Natočené s citem pro kompozici, celkově neurážející, ale o čemkoli strhujícím nemůže být ani řeči - je to tlumená heroická poezie s neproniknutelným protagonistou, který ve schvíli životního vypětí promlouvá s racky jako postava hrdinského eposu. Kultivovaný film, který nemá čím říznout. (17.04.2013)

Pokud islandskou ódu na plavání prsou srovnám s jinými plaváčky dostávám nejvěrohodnější snímek. Ne vždy musí být přeživším ten nejsympatičtější. Guli je obyčejný obtloustlý mamánek, který kromě neobvyklé fyzické zdatnosti měl i velké štěstí, že přežil. Pan Baltasar Kormákur natočil krásný snímek o vůli přežít. (03.05.2013)