Smrt darebáka

Typ filmu, který je přinejmenším esteticky zajímavý, i když se zrovna nic neděje. Vždy elegantní Delon, designové kutlochy s výhledem na Eiffelovku nebo byt komiksového kreslíře, půvabně pobíhající Ornella. Do politické skepse pěkně zapadá to, že přítel, po jehož vrahovi Delon pátrá, byl zjevně stejný šmejd jako ostatní (přičemž to pro hlavního hrdinu – asi realisticky – neznamená žádné přehodnocení). Fajn film. (31.03.2024)

Podnikatel Xavier má stejně špinavé ruce jako jeho přátelé politici. Jenže pro ně už neexistují přátelé, ale jen partneři, nemají nepřátele, ale jen klienty. Xavier se ale pořád drží přátelství jako jediné zbylé morální hodnoty ve své životě. A tak začne bojovat proti stínům, proti zajmových skupinám, proti korupci - nikoliv z nějakých vyšších důvodu, ale jen a jen pro mrtvého přítele. Reálný podtext této politické kriminálky ale sráží Delonova zázračná nezranitelnost (automobilové bouračky jsou asi pěkná zábava) a zdlouhavé odkazy k situaci v tehdejší politice, kterým už dnes nikdo nerozumí. Dorms, Parisiens. Tout est tranquille. (04.01.2010)

Kvůli otřesnému českému dabingu jsem nejdřív dala **, po zhlédnutí v původním znění zvyšuju na 4. Vedle Delona tu hraje třeba Maurice Ronet (a daří se mu hrát i přes mejkap, díky němuž vypadá jako by utekl z výlohy), Jean Bouise (samozřejmě s knírem) nebo Julien Guiomar (překvapivě v záporné roli). Květinou v klopě hlavního hrdiny je Ornella Muti a třešničkou na dortu kluzký týpek Klaus Kinski. Zápletka je trochu překombinovaná, ale pokud se člověk nebude za každou cenu snažit pochopit všechna ta „kdo s kým a kdo s kým ne“ (v politice), bude se dobře bavit. Dojde i na pár překvapivých zvratů, zručně natočených akčních scén a jednu pěknou honičku v náklaďácích. A rozuzlení příjemně překvapí. Jen ten závěrečný monolog s Eiffelkou v pozadí a nadbytečnou postavu Mireille Darc si mohli tvůrci nechat od cesty. (21.03.2011)

Solidní kriminání thriler především svým obsahem, který se trefuje do skupiny nejmocnějších, kteří touží po moci a bohatství a po větší moci a po větším bohatství, po ovládání lidí, které rádi vodí jako loutky. Napínavé, tajemné a temné svojí bezvýchodnou možností cokoliv změnit na daném stavu věcí. V hlavní roli superhrdina Xavier Maréchal (Alain Delon), který se soustředí jen na pomstu. Nesmí chybět půvabné elegantní ženy, ať už v podobě manželky - vdovy Christiane (Stéphane Audran), přítelkyně Francoise (Mireille Darc), či milenky Valérie (Ornella Muti). Hodný, komisař Pernais (Jean Bouise), a zlý, komisař Moreau (Michel Aumont), policajt. A nejrůznější padouši, na první pohled ctihodní a bezúhoní občané: Fondari (Julien Guiomar), Nicolas Tomski (Klaus Kinski), či pěšák Marcel (Xavier Depraz). Ve skutečnosti jsou všichni loutkami, kteří ovládají mocní z ústraní a za hájení svých zájmů jim nevadí smrt kohokoliv. Všichni ví, co a jak se stalo, ale je to tak choulostivá věc, že se nemohou brát žádné ohledy a všechny nepohodlné je nutno zničit bez slitování. Možnost změny je naprosto nulová. A tak si v tom tak přežíváme a necháváme se vodit jako ty ovečky na pastvu. (23.06.2010)

"Nezavěšuj! Když budou střílet, prostřu jen pro sebe." Musí být příjemné pohybovat se mezi takovými krásnými ženami, jako je praktická Françoise či bystrá Valérie. Xavier si to však evidentně neužil. Já tedy ano, ale já jsem na rozdíl od něj nemusel hbitě kličkovat mezi poletujícími auty, kulkami, mrtvolami a thiopentalem sodným. Xavier Maréchal svou partii přesto zahrál velmi slušně a já tímto žádám všechny, kterým se nějakým řízením osudu dostal do rukou Mrázkův deník či cosi podobného, aby naše milované a nezkorumpovatelné politiky poslali nejkratší cestou do tepláků. (31.03.2016)