Rozkoš

Film je svou náladou a originalitou praacování velmi dobrým příslibem do budoucna, ale je jen na slečnně režisérce, zda ůstane jen u příslibu. Je to tak, že film první polovinu baví jak na pohled, tak obsahem, ale zůstává jen u nenaplněného očekávání. Film se tuto stagnaci dynamiky snaží vynahradit na náhle překotném ději, ale sebe více milenců či mrtvol tohle už nezachání. Plavba po hezké, ale moc klidné vodě. Hrecké výkony jsou velmi dobré, až na opilého čerstvého otce Budaře, to mu vážně nevyšlo. (09.06.2014)

Natočíme moralitku o rozkladu vztahů a úpadku lidskosti; moralitku o ztrátě sebereflexe a reflexe, a aby se kritik, jakož i divák nažral, přihodíme pár "psycho" momentů.----------- Je snadné konjunkturalisticky se chápat zajímavých témat, používat je jako bič a postulovat pokrytecké soudy. Je snadné hrát si na drásavé umění a rozehrávat uslzené etudy.-------- Vážená paní režisérko, pokud Vás nebaví točit filmy, tak je netočte. Pokud Vás unavují některé sociální role, vydejte se na pouť do bezdomoví ;-). P.S. Život není z nejlehčích, leč zabíjet čas tímto druhem pseudo-sofistikované mentální samohany mě vskutku nudí. (23.02.2014)

Chcípácký film model 2013. Opouští šedou všednost a přízemní perspektivu, zvedá oči ke hvězdám, odehrává se v prostoru, který má jasnou symbolickou dimenzi (akcentovanou kompozicemi i podobou předkamerového prostoru), nebojí se náznaku a víceznačných epizod. Je prostě sebevědomější, přitom se ale paradoxně patlá ve stejném blátě jako jeho provinčnější kolegové. Postavy jsou stejně nesympatické, apatické, bolestínské a tezovité. Intimita, hlubší empatie, možnost se angažovat (byť jen) v banalitách schází. Hezčí balení, stejně rozpačitý vnitřek. Navíc některé "společensko-genderovo-kritické" vtípky trpí syndromem trapného humoristického skeče. Za tu snahu vidět pofidérní "životabídu" alespoň trochu z nadhledu a za těch pár záběrů, které prozrazují důslednější režijní koncepci, dávám Rozkoš (která nenavozuje rozkoš ani důslednou absencí rozkoše) kamsi lehce nad průměr. Jediné, co mě skutečně fascinuje, je, jak mě všechny tyhle "generační" výpovědi míjejí. Už od Samotářů. U Rozkoše to můžu alespoň svádět na to, že se odehrá ve zcela jiné realitě, kde se ve francouzských filmech ze 30. let přeostřuje v rámci jednoho záběru a KINA je dávají s rychlodabingem. Haha. (05.12.2013)

Jana Plodková dobře vypadá a taky umí dobře hrát. To druhé se ale z tohoto filmu nedá příliš poznat, protože tady jaksi nemá o čem... V jedné scéně se zeptá nového známého (Václav Neužil), jestli by si mohla zavolat z jeho mobilu. Ten jí ho ochotně půjčí, načež ona zjistí, že neumí (možná umí, ale předstírá, že neumí) s přístrojem zacházet. Tak si nechá číslo vyťukat samotným majitelem. Když se v telefonu ozve hlas jejího partnera (Martin Myšička), odmítá se zapojit do hovoru a nechá vlastníka mobilu improvizovat a předstírat, že je jakýmsi dealerem nového vitamínového produktu, který provádí průzkum trhu. Mladá žena ho při tom pozoruje, možná se i dobře baví, ale nedává na sobě nic znát. Hovor úspěšně skončí a chudák „dealer“ se zeptá, co to mělo znamenat a co tomu člověku, se kterým musel proti své vůli mluvit, vlastně chtěla. Dočká se odpovědi ve smyslu „už ani nevím“... Tato scéna dokonale vystihuje celý ambiciozně se tvářící film. Jestlipak aspoň sama autorka ví, co jím chtěla říct? (26.09.2014)

Herecké obsazení filmu je sice naprosto úžasné, ale to je asi tak jediné, co se na filmu dá pochválit. Absolutně žádný příběh, scény jako by byly poskládány náhodně, dialogy úplně o ničem. Naprosto zbytečný film, který nemá absolutně žádný smysl ani pointu. Přiznávám, že něco tak příšerného jsem už dlouho neviděla. Tohle si nic jiného než odpad opravdu nezaslouží. (09.03.2017)