Čúnibjó demo koi ga šitai!

Musím uznat, že předposlední díl byl opravdu dobrý. Konec věty. Toto anime má totiž dílů 12: Ale popořadě. Jsme ve světě, kde i zdánlivý nenápadný kamínek uchovává magickou moc. Copy na dívčiných vlasech jsou Thorovy kladiva a kapslová zbraň dokáže zničit půlku světa. Vítej, Chuu - 2 - byou syndrome, neboli psychický stave, který se vkrádáš do myslí mladých lidí, nejčastěji v 8. třídě základní školy. Tento příběh nás zavede k hlavnímu hrdinovi, ex-chuu2byou, který potká dívku zaslepenou právě do tohoto světa. Plyne díl první, druhý, pátý a jediné, co se hýbá je prohlubující se vztah Yuuty a Rikky. V 11. díle vyvrcholení psychického konfliktu, ve 12. díle po*rání všeho a konec. I tak by se dal tento seriál charakterizovat. Abych pravdu řekl, krom 11 dílu se mi v paměti neusídlilo -zhola nic-. Netuším jména postav, jejich návyky, učitele ve škole (ano, opět školní prostředí s kawaii postavami) ani jiné věci. Nevím tak, o čem psát a tento komentář ukončuji. Jedna hvězda navíc za naprosto -úžasně- zpracovaný 11. díl, kvůli kterému bych toto anime i polehoučku doporučil méně náročným. Pouze... 11. ... Díl.... 40% (22.12.2012)

„Já jsem ta nejvyšší eminence, hlava všemi mastmi mazaná, vždy ostrým perem vládnoucí, dechberoucí básně tvořící, dokonale výstižné komentáře vždy píšící, transcendentní snové výjevy kreslící, srdce krásných žen svými písněmi jímající, bujnou, velmi hustou kadeří se chlubící, na měkkých a pohodlných ložích spící, svůj pokoj si vonnou svící zpříjemňující, jen ty nejvybranější plody života pojídající, nejsladší nektary popíjející a všemu plebsu od Horní Dolní až po Babovřesky vládnoucí, a tak vás teď všechny porazím svou ultragigahyperdupersuperkalifragilistikexpialidózně ohromující technikou Devítimocného štítu Magnuse Osmirohého ze Sedmihradských hor, jež šestiocasí mravenci na pětiwattových čtyřkolkách třikrát denně dvojmo objíždějí!” – Že jste tuto snůšku keců psanou přízračně pro nemoc čúnibjó dočetli do konce s otrávením? Nu, já vás chápu, neb s podobným otrávením jsem postupem času sledoval a poslouchal čúnibjúící Rikku. Nemám víc co říct, předchozí souvětí nechť mluví za vše. Dvě hvězdy. (19.01.2014)

Na první pohled obyčejné romantickomediální slice of life okořeněné krásnou animací soubojů typických spíše pro nějaké JRPG nebo shonen. Jakmile člověk ale začne přemýšlet o tom, proč se to děje (a vyhledá si, že pojem Chunibyo jako takový je i na Wikipedii), dostává to novou rovinu. Je dost možné, že jste si prošli tím samým. Rikka pro to má důvod svůj. Je zároveň vynikajícím rozhodnutím to, že seriál zařadil i další postavy s tímto syndromem, každou s trochu jiným syndromem i přístupem k němu. Stejně důležité (a zábavné) jsou i postavy bez něho, jmenovitě zejména absolutně chill postava Kumin a takový skoro protipól je sestra Rikky Toko, ta zase se svojí naběračkou má zero chill, na druhou stranu jakožto dospělý rodinný příslušník bez syndromu Chunibyo je to zcela pochopitelné. Na druhou stranu ale člověk chápe i Yuutu, a jeho přístup ke hrám Rikky je rozhodně v kategorii "couple goals". Navíc - pokud svými deziluzemi nikomu neubližuje? Proč si nudnou realitu trochu nepřikrášlit? Možná pokud do toho nezařadíte skluzy jak když ve fotbale úmyslně chcete dostat červenou kartu. Ale takto animovaně je to neskutečně zábavné. Pro fanoušky Megumin z Konosuba téměř povinnost, jen tady to jde víc do goth stylu. (10.03.2024)

Po 5. diely som s tým skončil. Nebolo to príliš zábavné, niektoré postavy boli sprvu otravné...myslel som, že to bude celé len bezcieľna komédia. Avšak, nedalo mi to, a o pár dní som sa k tomu vrátil. Bol som na seba priam naštvaný, pretože práve od 6. dielu to nabralo správne obrátky, a na konci som si hovoril: „Tak o toto som skoro prišiel.“ Po prvej polovici prišla dráma, roztomilá romantika a hlbšia psychológia postáv. Má to niekoľko vizuálne opojných momentov (milujem takéto mysticko-fantazijné scenérie a dejové prvky) a niekedy zaujímavú hudbu. Po dlhom čase kvalitatívne prekvapenie. (16.08.2017)

Já jsem Subjektiv, Všeznalec Anime - SUPEROTAKU, zahubím tě svým MEGA TEMNÝM ODPADEM! Bych teda řekl, kdybych trpěl čúnibjó já. Ostatně bývalý DARK FLAME MASTER Togaši míval podobnou prupovídku, leč poučen sociálním vyloučením, jež jediné si svou snahou být nebetyčně cool vysloužil, mění přístup k životu. V nové škole nová imidž, noví lidé, normálno s normálními kamarády, možná i normální dívkou, o to by rád usiloval. Leč všemožné okolnosti přinášené dosud čúnibjící, v pubertálním snu o kakoi a sugoi žijící Takanaši mu budou házet klacky pod nohy tak usilovně, že se bude mít co ohánět, aby nezakopl do svých temných plamenů minulosti. +++++ Možná překoná nástrahy té otravné periody dospívaní, zcela jistě však lapí diváka do ostnů generických harémovek, které se mu omotají kol kotníků a budou jej při prodírání drásat do kotníků nudou a trapnem. Ta banda žen se již kolem Togašiho kupí i s obvyklým přicmrdávačem, už spolu zakládají klub a společně jej vhání do situací, které indikují formálními prvky, že mají být legrační, leč jen zřídka se jim skutečně zadaří se takovými stát. Není o co stát. Jedno zda užívají hrdinčino třeštění či hrdinovo zoufalství a stres. Je to děs. Ačkoliv...pro mě jen zhruba dvojhvězdičkový, ke rvaní vlasů je ještě daleko. Končím po třetím díle. (22.10.2012)