Armáda stínů

Moc neprožívám sólový klavír. To už musí být echt! něco, aby mne to oslovilo, či dokonce draplo za srdce. Nějaká fakt výjmečná skladba. Jistě, jsou takové. Ano, správně, jedna byla zde v tomhle filmu. Plus klasika - akordeon, smyčce. Jímavé, tklivé, dokonalé tóny. Jen velká škoda, že té hudby tam bylo tak málo. Ovšem o to více jsem si ji užila. Moc nemusím válečné filmy. To už musí být echt! něco, aby mne to oslovilo, či dokonce draplo za srdce. Ano, správně, tohle je jeden z nich. Byť o hrůzách kolem války, přesto krása. Dokonalá souhra všech účinkujících, zejména Lina, Simonky a Jeana-Pierra, kteří zastínili všechny ostatní, byť i ti ze sebe taktéž vymačkávali, co se dá. Jenže co naplat, když je to Lino, Simonka a Jean-Pierre, kteří hrají (co hrají, ti to prostě s těmi postavami vyloženě prožívají, žijí!) už jen pouhým pohledem, pohybem, výrazem ve tváři, nádechem a výdechem. A charisma z nich přímo prýští. Dlouhé scény beze slov. Vypíchnout musím zejména tu po útěku Lina (doslova Němcům z lopaty) v autě, vzadu se Simonkou, jejich "rozhovor" pohledy, doteky (jak se vzali za ruce, mne píchlo u srdce), mlčením. Nebo záběry na ztýrané oběti na židli. Zchátralý dům, kde se skrýval Lino, na mne dokonce působil (i přes svou ponurost a temnotu) nečekaně romanticky. No, a o té závěrečné scéně, to už ani nemluvím. To se mi snad na nejméně půl minuty srdce zastavilo. A to jsem přitom čekala, že to nebude žádná selanka. Takovéto filmy si někdy s psychikou pohrají daleko působivěji, než nejlepší horory. Rozžvýkají ji, a vyplivnou. Ale zážitek z dokonalého filmu to naštěstí vyváží. A stojí rozhodně za tu újmu, je vidět... ["Filmová Výzva 2019" - Willy Kufalt] (01.04.2020)

Zaujímavý film na dlho nevidenú tému. Vynikajúci Lino Ventura, nezaostávajúca Simone Signoret a ďalší z videnia známi herci. Napínavý príbeh s mnohými zvratmi, v niektorých momentoch ťažko uveriteľný. Najväčším nedostatkom, ktorý ho u mňa pripravil o štvrtú hviezdičku, je naťahovanie záberov, ktoré nenesú žiadnu informáciu a absolútne neposúvajú dej. Je mi jasné, že v dobe vzniku filmu sa príliš nehľadelo na počet a dĺžku prázdnych záberov, ale v súčasnosti to už prekáža. (08.06.2015)

Pro mě jeden z nejlepších francouzských filmů. O skutečných rozhodnutích ve skutečné válce, které ovlivňují život a smrt nejbližších. Zatímco většina francouzského národa kolaborovala, a pak si po válce musela od pocitu viny pomáhat komediemi typu Velký flám (i Češi mají svého de Funese - Kolju), museli ti neodvážnější překročit hranice myslitelného. Melville pak jejich příběhy natočil s perfektně hrajícími herci tak, že se divákovi zastavuje srdce. Mimochodem, pokud někoho zajímá, jak to vypadalo v Československu, doporučuji knihu Ferdinanda Peroutky Oblak a valčík. Snad se najde nějaký český režisér, který ji natočí podobným způsobem jako Melville tento film. (24.05.2016)

Úchvatný filmový zážitek. Melville projevuje to největší mistrovství v těch nejpomalejších a nejdelších scénách. Dlouhé minuty čekání v čekárně na gestapu před pokusem o útěk a do toho intenzivní tikání hodin, kamera se pohybuje nesnesitelně pomalu. Kvůli takovým scénám člověk zapomene dýchat. Rozhodně si nemyslím, že by film v čemkoliv zaostával za Samurajem, nebo Osudovým kruhem. (03.06.2011)

Výborné válečné drama z okupované Francie. Pohled na francouzský odboj z první řady, který vedle tíživé atmosféry nabízí také nepříjemné vyobrazení vypočítavosti, chladnokrevnosti a nemilosrdnosti doby válečné. Prostě každej stejně jednou umře, jen někteří však se vztyčenou hlavou, klidně z rukou přítele, hlavně pro národ. Spokojenost. 80% (03.03.2014)