Dernier domicile connu
L'ultimo domicilio conosciuto
Posledná adresa
Last Known Address
Last Known Address
Režie:
José GiovanniScénář:
José GiovanniKamera:
Étienne BeckerHudba:
François de RoubaixHrají:
Lino Ventura, Marlène Jobert, Michel Constantin, Paul Crauchet, Béatrice Arnac, Hervé Sand, Monique Mélinand, Jacques Marchand, Jean Sobieski (více)Obsahy(1)
Lino Ventura, Marlene Jobertová a muž, jehož jedinou nadějí je úkryt... Marceau Léonetti je policista každým coulem. Navíc policista sice tvrdý, ale čestný a poctivý. Připadá mu směšné, že by ho měl zastrašit opilý násilnický mladík jen tím, že je synem známého advokáta. Bez skrupulí pošle arogantního mladého muže na zkoušku krve. Ale případ se nafoukne do nechutné aféry. Nadřízení se svého inspektora nezastanou a Léonetti je přeložen na předměstí, kde vyšetřuje krádeže kol a holubů. Poněkud „větší“ případ už znamená honění úchyláků po okrajových kinech. K tomuto úkolu je Léonettimu přidělena mladičká policistka Jeanne. I přes rozdíly má tato nesourodá dvojice značné úspěchy. Jednou dostane zvláštní úkol: vypátrat muže, který má být korunním svědkem v procesu s gangstery a jehož poslední známá adresa byla ve XIII. okresu. Začíná dlouhá pouť za svědky, různými byty, ale především za pravdou. Tou, kterou má dosvědčit hledaný svědek u soudu, ale i pravdou, kterou o policejní práci a policii jako takové poznává mladičká absolventka policejní školy Jeanne... Film Poslední adresa vznikl podle románu Josepha Harringtona, který ve Francii vyšel ve slavné Gallimardové Černé sérii. Příběh o zákonu, cti, morálce a především svědomí natočil režisér, scenárista, spisovatel, muž v mládí odsouzený k trestu smrti José Giovanni. Do hlavní role policisty Léonettiho obsadil Lino Venturu, herce s kamennou tváří, jehož výrazovými prostředky byly především oči a síla jeho osobnosti. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (123)
Taková ta kriminálka klasického francouzského střihu s pařížskými ulicemi plnými aut, policistou tvrďákem, jemnou přecitlivělou submisivní policistkou - dítětem a kauzálním kolotočem planých i relevantních stop neodvratně směřujících ke svému cíli - usvědčení pachatele i mírné prohnilosti společnosti a systému. Klasická francouzská detektivka. Nenadchne. Neublíží. Neurazí... ()
Krůček po krůčku hledá pár policistů svého svědka vraždy, aby mohli dostat do basy mafiána. Ventura je starý policajt bez iluzí, Marlene Jobert je mladá elévka iluzí zcela plná. Ta dvojice je nádherně vyprofilovaná a chemie mezi nimi funguje úchvatně. Navíc je Marlene mimořádně zajímavá ženská. Film je ale především zamyšlením nad tím, jakému systému tady vlastně sloužíme. Stát má chránit slabé a potřebné, bránit právo a zjednávat spravedlnost. Je to však jen planá věta, skutečnost je jiná, to Ventura ví, ale přesto sytému celý život slouží. Marlene do systému vkládá své životní naděje a Ventura jí touží to setkání s realitou co nejvíc zmírnit, jelikož ji začíná mít rád. Osobně hodnotím velmi velmi vysoko. 100% ()
M.Jobertová roztomile cupitá za rázujícím Venturou a v tomto realistickém, ničím nepřikrášleném popisu policejní práce je oba popohání vynikající soundtrack. Starší francouzské filmy (a kriminálky zvláště) dokážou zaujmout nejen postavami, zápletkou a kritickým nezíráním, ale především pařížskou atmosférou. A tou je Poslední adresa nasáklá vydatně. ()
Kriminalistická schovávaná, kde mají jen jediný cíl a to najít jednu osobu, ale není to tak jednoduché jak se zdá. Během této cesty se zblízka seznámíme s drsným samotářem a citlivou "žabkou". Výborná dvojice Jobertová a Ventura. Musím vyzdvihnout velmi realistickou potyčku na ulici s boxerem a padnoucí hudbu k příběhu. ()
Tato skvělá detektivka s působivým zvolna plynoucím příběhem a s neskutečně skutečným závěrem, mi nedovolila večer klidně usnout. Co mne tak rozhodilo, je zřejmé. Ráda vstupuji do ideálního a kouzelného světa filmu, kde je zlo vždy potrestáno a dobro zvítězí, na rozdíl od reality všedního dne. V tomto snímku dobro sice zvítězilo, ale bylo to Pyrrhovo vítězství. To ale nic nemění na kvalitě tohoto snímku. Chválit herecké výkony, hudbu či technickou stránku by bylo jako nosit sovy do Athén. Tento snímek se chválí sám, ale mně po něm zůstal mrazivý smutek v duši. Kdybych se nestyděla, brečela bych. Sotva bych šla po shlédnutí takového filmu jako řádný občan pomáhat policii usvědčit zločince. ()
Galerie (16)
Zajímavosti (4)
- Marceau Leonetti (Lino Ventura) píše na psacím stroji Underwood No. 5, který se začal vyrábět v roce 1900. (Snorlax)
- Marceau Leonetti (Lino Ventura) nosí hodinky značky Tissot Seastar Sonorous, mechanické hodinky s alarmem, jejichž cena se mezi sběrateli vyšplhala až na 400 EUR. (Snorlax)
- Během natáčení si spolu Marlène Jobert a Lino Ventura nerozuměli. Jobert byla tehdy nejspíš namyšlená kvůli svému trumfu s filmem Cestující v dešti (1970) a Venturovi se nelíbila, ať už svým chováním anebo herectvím. Jobert k Linovi taktéž necítila žádné sympatie. Došlo mezi nimi k jakémusi zablokovaní. Při natáčení spolu nedokázali navázat žádný kontakt. (Pierre)
Reklama