Led Zeppelin – Celebration Day

Patřím do generace, která Cepelíny milovala, ale já jsem v tomto směru byl vždy nechtěně černou ovcí. Já je totiž také chtěl zbožňovat, chtěl jsem ujíždět na jejich tvorbě, chtěl jsem s nimi hrát na neviditelnou kytaru, ale oni mi zkrátka nikdy nepronikli do srdce. Několikrát jsem jim dal šanci, ale pokaždé ji spolehlivě promarnili. Tentokrát jsem zkusil koncert, protože "naživo" zaujme takřka cokoli, ale dopadlo to zase tak, že jsem se ke konci ani neprokousal. To je asi dobře, neboť mé hodnocení by patrně bylo ještě mizernější. Sorry, hoši, fakt jsem se snažil. (19.08.2013)

Záznamy koncertů by měly mít samostatnou kategorii a necpat se mezi 300 nejlepších filmů. Přiznám se, že jsem se vydržel na 3 spocené dětky a tlustého bubeníka dívat asi hodinu. Druhou hodinu už jsem pouze poslouchal. Zeppelinskou tvorbu nemám rád. Líbí se mi pouze hit Stairway to Heaven. Všechno ostatní jsou totální sračky a udivuje mě, co na této kapele lidi vidí a slyší. Nudou jsem málem pomřel. Na jejich koncert bych se nikdy nevydal. Dávám odpad! (28.03.2013)

Dokonalé! Trojlístek Zeppelinů šlape skvěle, v písních nepoznáte zestárnutí ani trochu. No dobře, možná nám Jimmy Page nezahrál tak dlouhá sóla, ale i tak mu to hraje výborně. Robert Plant neztratil ze svého hlasu ani kousek a nenápadnost mého oblíbence Johna Paula Jonese je opět neskutečná. Kashmir či nejlepší píseň všech dob - Stairway to Heaven. Dokonalé! (26.12.2012)

První hvězda pro Roberta, za jeho zničenej, vychlastanej a přesto úžasnej hlas. Druhou si zasloužil Jimmy, kterej v třiašedesáti předvádí na kytaru to, co před ním uměl jen Hendrix. Třetí hvězda pro JPJ a jeho bezchybnou basu a ještě bezchybnější klávesy. Jason Bonham se pěkně potatil a ukázal, že na to taky má. A když začal zpívat s Plantem, bylo rozhodnuto o hvězdě číslo čtyři. No a ta pátá už je tady jen za perfektní show, věk účastníků, hitovky, který si necham hrát na pohřbu a vyprodaný outůčko. Jen škoda, že žiju ve špatný době. Za pár let se stane tento dokument kultovní a bude se povinně promítat na základkách a děti si možná uvědomí, že Bieber, Rebecca Black nebo Rihanna jsou ZLO! (24.11.2012)

Parádní.. Chlapům to někdy ujede, někdy se nestrefí tak přesně do noty jako za mlada, některé kousky už nemají tak kulervoucí dynamiku, ale to je jen dobře.. díky tomu je to opravdové, má to šťávu a napětí. Je extrémně sympatické jak si zde nikdo nehoní vlastní triko, ale opravdu se každý jeden z nich podřídil potřebám tohodle projektu. Robert ubral na hračičkách, odbočkách a kudrlinkách, které ve své sólové tvorbě(především posledních let) dovádí až do nekonečně protahované onanie. Jimmy ani Robert nedávají na odiv svou teoreticky lepší sehranost(přecejen mají za sebou pár společných projektů) a John ani junior nezůstávají na vedlejší koleji. Naopak, JPJ je zase tím gentlemanským a spolehlivým okem hurikánu a Jason nezůstal svému příjmení nic(ale absolutně nic) dlužný- krásně uzavřel ten generační koloběh, na okamžik tlačil ten stejný vozík jako jeho táta a jeho genový vzorec do toho celku prostě sednul jak prdel na hrnec.......... Po technické stránce je to špičkový záznam, který kombinuje perfektní kompozice a zaostření se vzdálenou roztřepaností ve střihové dynamice, která přesně odpovídá drajvu daného songu. Musím se přiznat, že tohle si budu pouštět asi radši než Song Remains The Same -a příbuzné vrcholové záznamy- protože je v tom více nadhledu, pokory a lidskosti.. Staříci už znají své limity, ví, že nejsou nesmrtelní, že pozlátko a sláva nejsou věčné a všemocné... Méně pózy, více magie.... Sapr! (25.05.2014)