Frank

Další důkaz toho, že nezávislé filmy scénáristicky i filmařsky válcujou veškerou komerční produkci. O Frankovi se toho moc napsat nedá. To prostě musíte vidět a slyšet. Michael Fassbender opět dokazuje, že je asi nejlepší herec současnosti. Celej film má na hlavě masku s jedním výrazem, a přesto dokáže rozjet koncert mimiky, nálad a pocitů, o kterých spousta herců nemá ani ponětí. Hudba je naprosto dokonalá a kdyby Frankova kapela existovala, hned kupuju jejich cd ... 8,5/10 "Secure the Galactic Perimeter!" (01.10.2014)

Příjemný film, který má prima zápletku a v podstatě neuvěřitelný humorný potenciál. Ale i když je to film vtipný, je vtipný spíše subtilně, onen komediální potenciál nevytěžuje ani zdaleka naplno. Nakonec totiž sklouzne spíše k melancholickému bilancování a balancování nad tématy uměleckých ambicí, úspěchu, žánrů a geniality... a tehdy se mě dotkl jeden z momentů vyřčený boomery, kteří to mají ve skutečnosti v hlavě často srovnanější nežli avantgardní svobodomyslná mládež: z utrpení hudba nevzniká, na muzikálnost nemusí mít žádný vliv. Mít duševní nemoc (trápení) je spíše smutné, nikoli umělecky plodné, a tím atraktivní. (23.10.2022)

Tohle mě výrazně minulo filmově i hudebně. Michael Fassbender nesundá z hlavy masku, humoru jsem příliš nezaznamenal, postavy nesympatické nebo hloupé, hudba otřesná, závěrečné vyústění mě taky nijak nevzalo. Celkově dost zklamání, pár dobrých momentů za 95 minut mi nestačilo, i na tři hvězdy toho bylo málo. (06.02.2015)

Opravdu hodně netradičně ulítlý nezávislý snímek o zvláštní kráse alternativního noise rocku, labilních podivínech, hledání a nacházení se uprostřed tvůrčího procesu a taky o fenoménu zvaném Internet, který dělá populárními především ty nejbizarnější věci a nejzvláštnější lidi. Zvláštnost má ale ráda samotu a nedělají jí dobře světla televizních kamer a koncertních pódií... (01.01.2015)

"Co se děje uvnitř té hlavy?" Zpočátku jsem si myslel, že by mě to mohlo zajímat, ale brzy jsem sám sebe vyvedl z omylu. Nezajímalo mě to, nebavilo mě to a ani mě to neinspirovalo k tomu, abych zašel do nejbližší psychiatrické léčebny a sestavil tam z pacientů kapelu. Přesto mě zaujala úchylka v souloži s figurínami či Frankovo nacházení inspirace ve vláknu z koberce, ale to byly jen takové výkřiky ze tmy, do které se nehodlám vracet. (22.09.2017)