Orange Is the New Black

Při sledování seriálu Oz (HBO, vřele doporučuju) mě mnohdy napadalo, jak by to asi vypadalo, kdyby se příběh odehrával v ženském vězení místo mužského. Díky za Jenji Kohan, svéráznou scénáristku a tvůrkyni Trávy, která se rozhodla tohle téma prozkoumat ve svém dalším díle. Středobodem všeho je Piper Chapman, privilegovaná blondýnka, která před deseti lety spáchala zločin (drogy, Jenji to očividně baví), a teď za něj musí pykat. Příběh je vyprávěný ve více liniích (obvykle ve dvou, ale sem tam i ve třech), první linie se věnuje aktuálnímu dění ve vězení z pohledu Piper a ostatní se věnují minulosti a zločinu, za který se osoba do vězení dostala. Flashbacky prvního dílu se nepřekvapivě věnují zločinu Piper, v dalších ale zjistíme příběhy ostatních vězenkyň, většinou s překvapivou pointou. Sama Piper je dostatečně zajímavá postava, aby seriál utáhla, ne nepodobná Nancy Botwinové, s pohledem plaché laně, za kterým se skrývá nečekaně vynalézavá (MacGyver by občas záviděl) manipulátorka, ona ho ale sama táhnout nemusí, protože i ostatní postavy prakticky bez výjimky baví, ať už ty sympatické (transgender Sophie) nebo ty úplně nejhorší (nutno poznamenat, že ty se dost střídají, takovou Pennsatucky jsem v první sérii nemohl vystát, ale potom...). Orange má navíc i šťastnou ruku na obsazení, představitelka ústřední role, neokoukaná Taylor Schilling, hraje jak o život, a ostatní jí zdatně sekundují, především Laura Prepon v roli osudovky Alex (byť v některých záběrech vypadá jak po zfušované plastice) a Kate Mulgrew jako drsná ale férová Red. Nemůžu si dokonce stěžovat ani na Prcičkáře Natashu Lyonne (lesbička Nicky) a Jasona Biggse (snoubenec Larry). Zkrátka je to skvěle zahrané, pekelně zábavné, většinu času vtipné (Eggplant!), občas drsné a dramatické, zkrátka... Jenji is back! 90% (29.08.2013)

2014: Nakonec jsem neodolal, a neustále doporučovanou internetovou senzaci" loňské sezony zkusil v jednom dlouhém maratonu. A upřímně řečeno, jako první věc, kterou bych rád slyšel od lidí, co tomu dávají maximální hodnocení, by rozhodně mělo být - viděli jste Oz, ano/ne. Protože právě nejlepší vězeňský seriál všech dob je tu zjevnou inspirací, ovšem jeho ženská verze působí jako mockrát přelouhovaný čaj, až z toho vyleze jen taková lehce zabarvená vodička... Proklamovaná komediální část nefunguje prakticky nikdy, a až když se začne trochu něco vážného dít (cca v polovině sezony kdy jde Piper na samotku) vyslouží si show alespoň ty tři hvězdičky. Cast přitom není špatný, a některé zápletky jsou nadhozené nadějně, ovšem to je víc zdůrazní jejich sterilnost - že by si Netflix nemohl dovolit ani to, co kabel před mnoha lety? Každopádně konec první řady je nadějný, pokud pojede druhá v podobném tempu jako posledních několik dílů první, vyslouží si to o hvězdu víc... EDIT 2019: jednu chvíli to nakonec byl můj oblíbený aktuálně běžící seriál, ale poslední sezona, to je opravdu tragédie, čirá agitka, neschopnost nějak uzavřít osudy hrdinů v sezoně, o které předem vím, že je poslední, a speciálně ve srovnání se souběžně běžícím australským Wentworth vypadá OITNB jako hodně amatérský pokus. Škoda. (14.06.2014)

Tak tenhle seriál já můžu. Opravdu skvěle napsané a natočené drama soustředěné do prostředí ženské věznice. A právě tato tématika (i když to není první seriál, který se tímto vyznačuje), je v tomto počinu vcelku originální a přirozená; dokonce zde nechybí ani ty více 'odvážnější' scény, které právě hrozně dobře podbarvují realistickou stránku. Co mi ale přijde uplně skvostné, jsou rozhodně životy hlavních postav a jaké byly před věznicí a behěm ní. Krásně se pak dá s danými charaktery sžít a nebo je naopak nemoci vystát. A co je uplně nejlepší? Ten fakt, že se tvůrci už od samého začátku snaží z hlavních rolí Piper a Alex udělat nejoblíbenější postavy a nakonec se tak vůbec nedaří. Přijde mi (a asi nebudu jediná, kdo toto tvrdí), že postavy vedlejší jsou daleko zajímavější a sympatyčtejší jak právě ty hlavní. Ne že bych neměla Piper s Alex ráda, naopak mi vůbec nevadí, ale rozčiluje mě ten lesbický vibe, který pomalu každý staví do popředí. Přitom je tento seriál soustředéný hlavně na životy postav, ne na jejich lesbické románky. Jinak skvělé je, že se všeho ujal Netflix. Kdyby totiž nebyly všechny epizody vypuštěny v jeden den a diváci tak museli čekat týden, než se na obrazovce objeví další epizoda, asi by v tom byl dost velký zmatek. Postav je tam totiž opravdu požehnaně. Občas by si člověk i řekl, že až moc požehnaně; ale zase na druhou stranu, je to věznice. - "Wow. Twitter's got nothing on prison." (15.05.2017)

Tak máme za sebou celých sedm sérií a tak je čas to nějak shrnout. OItNB v první sezóně začalo lehce rozpačitě, ale podařilo se zde smysluplně nastřelit solidní jádro charakterů, jejich vzájemné vazby a prostředí, které přes jistou stylizaci působí relativně uvěřitelně.. Ve druhé sérii to všechno chytilo druhý dech a jistá poutavost, vynalézavost, lehkost a neotřelost se suverénně držela až do konce série čtvrté... Obrovský propad série páté a jen mírné zlepšení v sérii šesté bylo pak pro diváka mého formátu čirou frustrací a vlastně jsem měl seriál za vytěžený, unavený, mrtvý.. Proto pro mě bylo velmi příjemným překvapením, že na finální sedmé sérii si tvůrci zase (konečně) dali fakt záležet. Je vidět, že ze sebe svědomitě vymáčkli to nejlepší aby ta velká rozlučka byla smysluplná, soustředěná a důstojná. Alespoň letmo se rozloučila většina herců. Scenáristi hezky uzavřeli dlouholeté zápletky.. A.. v naprostém finiši to bylo vlastně i dojemné.. OItNB asi nikdy nebude má seriálová srdcovka, ale rozhodně je to seriál který ve mě zanechal nějakou stopu.. (31.08.2019)

Dal jsem tomu šest dílů, už po třech mi ale bylo jasný, že do cílový skupiny tohohle seriálu zrovna nespadám. V čele Orange Is the New Black totiž stojí celá řada šablonovitě maskulinních negryň, který mě odpradávna šíleně iritujou. Navíc jsem dosud neprokouk ani tu provokaci ani drsnější humor, flashbacky dávaj dohromady tuctový příběhy bez vyvrcholení. A že bych viděl nějakej prostor pro gradaci, to taky nemůžu říct. (27.08.2013)