Nástrahy velkoměsta

Veľmi sľubný úvod, no keď prišlo na samotnú konfrontáciu vidiečana s mestom, tak som márne čakal, kedy sa rozbehne ten kolotoč vtipných situácií. Vtípky ako zatváranie kvetov do dverí a pod. možno niekomu prídu veľmi zábavné, no ja som sa zasmial len ojedinele, pričom potenciál tu bol rozhodne väčší. (12.04.2009)

Aktuálnych 81 % považujem za prejav zlého úmyslu užívateľov ČSFD, ktorého cieľom bolo dosiahnuť, aby som si pozrel túto mizernú (vraj) komédiu. Jej pozitívom bolo, že pôsobila na mňa silno hypnoticky a dobre som si pri nej oddýchol. V období medzi spánkovými breakmi som mal neodbytný pocit, že sa pozerám na film s Fantozzim bez Fantozziho alebo na nejakú kvázi ľudovú komédiu z ostblocku, na ktorej sa dobre zabaví aj negramotný pastier kôz. Samozrejme, že sa nebudem pozastavovať nad vysokými hodnoteniami niektorých užívateľov. Možno mi v tele chýba nejaký enzým, ktorý je nevyhnutný na strávenie tejto komédie. (11.05.2013)

Typ "podbízivého" lidového humoru, který třeba v našich končinách až k absurditě přivedl Zdeněk Troška, mě zase až tak i tenkrát při uvedení v našich kinech nikdy nebral. Tradičně vysoké hodnocení některých uživatelů tohoto filmu a jiných italských komediálních "skvostů" je dáno příjemnými vzpomínkami, kdy tenkrát vedle angažované, převážně sovětské produkce, byly právě tyto nezávadné taškařice jedním z mála úniků z každodenní "rudé" přítomnosti... (18.07.2009)

Nádherná bláznivá komedie, jejíž hlášky používáme ještě dnes. „Dneska se mi zdál delší.“ či „Při holení dejte nohy od sebe. To by mě zajímalo proč?“ Jsou geniální gagy. A přesto má v sobě tahle bláznovina i něco hlubšího, člověk se nejen tlemí, až padá ze sedačky, ale pohne jím lítost či doufá v opravdovou lásku postav. (12.09.2011)

Film jsem viděl už jako malej a nedávno jsem si to oživil. Je to prča i po patnácti letech. Některý gagy jsou opravdu výtečný, jiný vyšuměly, ale to vůbec nevadí. Kvalitní dabing a zábavný příběh, který není jako třeba v komediích s panem účetním stržen do ztřeštěnosti a mnohdy až trapnosti, to je největší klad filmu. Taková ta domácká atmosféra, ta zemitost. Tomáš Töpfer mluvící Artemia dělá co umí a dost se mu to daří. První scény, jak Artemio žije jsou dokonalé a stejně tak Severinova obhajoba jeho živnosti: Já přece okrádám jen toho, kdo něco má! Ruku bych jim nikdy neurval! Artemio si, stejně jako srdce Angely, možnost na výtečné postavení u pojišťovny a mnoho dalšího dobyl i mě. Film, ke kterýmu se budu rád vracet vždycky. (19.08.2006)