Nástrahy velkoměsta

Film byl pěkný, ale moc by mne potěšilo, kdyby alespoň jednou donesl té krásce ty kytky v pořádku. ;-) Renato Pozzetto je narozdíl od Paolla Villagia tak trochu suchar a tím u mě boduje. A nemyslím si že by tu zahrál burana, právě naopak, hrál tam velice srdečného člověka z vesnice. Taky bych nerad zapomenul na hlášku, že jednopokojáky došly, tak už mají jen dvou ... po dvou minutách zjistíte, jak jde ušetřit prostor v bytě. :-D (13.03.2008)

Zo zaciatku komedia nabrala obratky s humornymi situaciami, ale neskor sa na tom polavilo a uz to nebolo to prave, ale stale to bolo zabavne. Takze je to slusna komedia, kde nebola nudza o humor a blaznive situacie, ktorych aj mohlo byt viacej. Obcas som sa pristihol, ze v nejakych usekoch filmu to nebolo zabavne, ale nudne. Tychto momentov bolo nepatrne mnozstvo, co sa da v klude prehliadnut pri tomto filme. (04.08.2012)

Skvělá komedie, která (což rozhodně nebývá zvykem) v sobě nese jakési zamyšlení a nostalgii nad změnou společnosti. Vynikající gagy procházejí jakoby mimoděk, což vytváří skvělou atmosféru. Čili super komedie, aneb... "jaktože ti trvalo tak dlouho než jsi zvedl telefon? Byl jsem až na druhém konci bytu... " :-) (07.04.2005)

Vážení přátelé...tak jsem zkouknul po řadě let znovu tuto další kultovku našeho dětství a dojem naprosto stejný jako v případě Fantociho: Ftákovina až na půdu! Celkově o něco méně méně trapnější a dětinštější, ale i tak komedie opravdu jen pro malé děti. Takže platí totéž, co v případě Fantociho - zkouknout a uložit do trezoru... (10.11.2007)

Od doby kdy jsem Nástrahy velkoměsta viděl uplynulo docela dost času a já si z filmu skoro nic nepamatoval. Proto jsem si ho toto pondělí pustil znovu. Dnes už lépe vím, co je typický italský humor v těchto odychových komedíích a i ten se zde projevuje v podobě některých dětínských gagů, které jsou ale možná až moc jednoduché a nedojdou k nějakému většímu vyponitování, které jsem tady v několiká scénách čekal (natáčení reklamy.) Na rozdíl od některých ostatních komentujích si ale nemyslím, že by filmu pomohla účast Paola Villaggia. Nic proti němu nemá, podle mě by z toho udělal jenom zbytečnou šaškárnu, naopak Pozzettův úsporný minimalistický výraz dobře některé  vtipy vyrovnává, jeho herectví je nenucené a hlavní postava je v jeho podání sympaťák, kterému člověk to štěstí přeje. Základ příběhu o vidlákovi, co se poprvé vydá do města je poměrně srandovní a i přes pár výše zmíněných hlušších  míst nakonec přijemný, páč se objeví i pár opravdu vtipných scén (slepec), humorné podání života na venkově, mini romantická zápletka a celé mi to tak nějak připomínalo lehkou pohádku ze současnosti. Která se ale dobře sleduje a jde o sympatickou podívanou. Takže si myslím, že Nástrahám můžu ty čtyři hvězdy s čistým srdcem ponechat. Stylovou scénu  prvního bloudění městem za zvůků elektronické hudby jsem si pustil i opakovaně. (07.10.2020)