Divergence

Nedávno som sa náhodou stretol v čakárni u zubára s jednou uživateľkou tejto databáze a behom nášho rozhovoru prišla reč aj na filmy. Vrele mi odporučila snímok "Divergencia". Tak som si ho teda pozrel. No bohužiaľ musím konštatovať, že sa mi to moc nepozdávalo. Prišlo mi to ako naivná, teenagerská skomolenina Matrixu, Harryho Pottera, Twilightu a čo ja viem čoho ešte všetkého. Taký coolovo romantický sci-fi mišmaš. Nič pre ostrieľaného, ufrflaného, štyridstať ročného týpka ako som ja. ** (27.10.2016)

Z mého pohledu prostě klasická young adult věc, snad jen s tím rozdílem, že tu hlavní dívka není rozpolcená mezi bruneta a blonďáka. Ale ne, to bych byl na tenhle film moc zlej, pro mě je to sice dějem trochu nudné a tuctové, ale pořád je to dobře natočené a s pár slušnejma hercema (spíš ve vedlejších rolích) a celé to docela dobře funguje. Svět ve kterém se děj odehrává pro spoustu lidí asi bude zajímavým post-apem/distopií, ale osobně pro mě bude vždycky zajímavější buďto svět naprosto ujetější a temnější (Mad max, herní Fallout), nebo víc propracovaný, byť méně zničený (a třeba i ta Enderova Hra, kterou považuju za zlatý grál dobře napsaného příběhu, který se dá považovat za young adult). (10.08.2020)

Film, ktorý dostojí svojmu názvu. Na jednu stranu sa tvári ako klasický teenagerský konzum, na druhú stranu sa v ňom skrýva niečo viac, ako témy humanizmu, či zaraďovania sa do spoločnosti. Len škoda že svet Veronicy Roth nedáva vôbec zmysel a jej kastovný systém by nemal šancu ustáť dlhšie časové obdobie. Čo ma bohužiaľ vyrušovalo v expozícii viac než dostatočne. Odhliadnuc od toho, však Divergencia nie je zlá, či už vďaka sympatickým hercom, aktívnej hlavnej hrdinke a atmosfére dystopického Chicaga. Tú režisér Neil Burger navodzuje umne, nemá problém s tempom a vie predať aj akčnejšie scény. Minimalistická a jednoduchá zápletka síce v závere dopláca na skratkovitosť, ale navzdory tomu filmu nemožno uprieť, že v rámci danej cieľovky v zásade funguje. 70% (24.07.2014)

Vlastně mě film svou (pod)průměrností docela bavil. Svět budoucnosti spláchnutý v pár větách, zjednodušení na dřeň na základě kastovního systému. Tam někde ztracená v hledání sebe sama je dospívající hlavní hrdinka Beatrice, jíž ani rozřazovací test příliš nepomůže, má ale obrovskou touhu někam patřit. Kvanta pomalu vlhnoucích teenagerek jásají a s Beatrice se ihned ztotožní, přičemž nadále opovržlivě pomrkávají po rodičích, kteří jim přece vůbec nerozumí. Nejde o nic světaborného, je to mnohem menší "kult" než Hunger Games, ačkoli celosvětové tržby okolo 300 milionů dolarů při rozpočtu 85 milionů nejsou úplně špatné, na hlavní hrdinku se sice celkem dobře kouká, ale není natolik zajímavá, je plošší - prostě to není Jennifer Lawrence a Theo James je takový novodobý Steven Seagal - nasranej, zamilovanej, znuděnej, pořád se tváří stejně - krutopřísně. (29.05.2015)

Jelikož jsem díky náhlému osvícení objevil návod na nejlepší komentář ČSFD, zkusím to hned na prvním filmu, který jsem se rozhodl okomentovat. (Pro přesnost nejdříve uvedu ten návod: 1. Nepsat vůbec o daném filmu. Zážitek ze života líbí se nejvíc. Případně kritika společnosti obecně. Lidi chtějí mít názor. 2. Použít co nejvíce zkomolenin, neologismů a "dvojsyslů". To je nejvíce vtipné. 3. Pro jistotu převzít něco od Verbala. - Jen pro silné žaludky, ale je to terno, lidem se totiž líbí napodobeniny.) Tedy i já chci mít nejlepší komentář. Dejte mi šanci. Tedy: 1. To jsem takhle jednou jel do Prahy na Judas Priest. Lidí jak psů, všude samej žužu depešák. Po hodině jinak skvělého koncertu jsem už potřeboval strašně chcát. Deset minut jsem hledal hajzly, ale to není důležité. Prostě stojím zády ke dveřím a chčiju do mušle, když tu náhle někdo vešel a hned na mě spustil: "Vodkaď, vole!" Já na to: "Ze Sokolova, vole." "Jaký to tam je?" von na mě a já pohotově odpovídám: "Dobrý, až na ty cigány!" Dál nevím, co se dělo, pač mi ten cikán rozbil hubu tak, že jsem ani nevěděl, jakou písničku zrovna hrajou, ale asi to bylo Turbo lover. Ten divergentní útočník měl sílu jako hovado a já si zrovna držel pinďoura, tak jsem se nemohl ani bránit. Prostě blbý. 2. Co dodat k tomuto flipu? Disturbní svlečna neví, kterou mušli si vybrat a tak se dá ke švestkám. Záhy zjistí, že škola je tvrdá jako pyj jejího instrkala. Jo, instrkala, přesně tak, jak to píču. Nevím ale, jak to hovnotit. Je to děvčí Roman a pi-fi jen okrajově. Takové rádoby posrapo, ale pro holky. Sysel unikne hned záhy a pak jen nuda jak na abadondním večírku pro překročilé, hihihihi 3. Eklatantní paralela Vorlíčkovy tvorby s giganty žánru jako Tarkovský, Von Trier či Buňuel je flagrantní již od prvních minut tohoto elaborátu adespotonu orální kultury. Především afiliativní symbol sovy (ať už mající jakýkoliv signus) představuje edukovaného telebedekra, který významně asistuje divákovi prožít smysl všech mistrových metafor a navodit tak signifikantní inverzivní tendence. (05.08.2014)