Oliver Stone: Neznámé dějiny Spojených států

Americký režisér Oliver Stone, rozhodně nezastírám, že patří mezi mé největší oblíbence, již velmi dlouho sleduji nejen jeho tvorbu, alei samozřejmě i právě ty životní postoje, všeobecně dobře známý i coby dokumentarista si tímto seriálem očividně splnil svůj velký sen, když natočil velmi zajímavý a hodnotný pohled na novodobé americké, a tak logicky i světové, dějiny, jímž ani tak nechce otevírat civilizovanému světu oči, jako spíš poskytnout nepříliš známé informace, obzvlášť pokud jste Američan, a donutit diváka se alespoň čas od času zamyslet, ty jeho motivace, když hovoří o odkazu vlastním dětem, mu jednoduše věřím, opravdu ho není třeba vnímat jako demagoga či bláznivého agitátora !! Už i z těch diskuzí, které Stone absolvoval v rámci představování svého dílka, se zdá jasně patrné, že se v žádném případě netváří jako historik či znalec všehomíra, a tak zákonitě i v tomto duchu tedy zpracoval právě tuto sérii, protože Oliver Stone: Neznámé dějiny Spojených států jako přinejmenším pozoruhodný počin, který s ohledem na spolutvůrce v čele s uznávaným odborníkem Peterem Kuznickem důvěryhodným způsobem zpochybňuje či vyvrací historická fakta, potažmo i historii samotnou, která vždy byla šikovně upravována a zohýbána mocnými, či chcete-li vítězi, což zazní i v jedné z úvodních pasáží, kdy je citován Napoleon Bonaparte.. Můžete zcela oprávněně Stoneovi vyčítat v jistém ohledu krátkou stopáž, kdy se jednomu tématu věnuje pouhých šedesát minut, což logicky vede k zploštění či zjednodušení, ona i ta forma se zdá být až zbytečně polopatistickou až banální, nicméně právě tato charakteristika jednoznačně zrcadlí cílovou diváckou skupinu, protože skutečně inteligentní člověk s dostatečným rozhledem samozřejmě tuší, co bude obsahem té které epizody.. Na druhou stranu velmi vhodně koncepčně vystavěný The Untold History of the United States Stone obdařil natolik poutavým a řemeslně zdařilým vizuálem, že jednoduše divákovi nedává ani možnost nezaujmout, byť tedy ten skvostný hudební motiv Craiga Armstronga chvílemi může působit až příliš přepjatě, nicméně koňská dávka patosu prostě ani u Olivera Stonea jeho politickému i názorovému smýšlení navzdory nemůže chybět, stále je to jen Američan.. Poněkud mě zaráží skutečnost, tedy pouze v jistých ohledech, že je Stone paradoxně, podotýkám nejen ve Státech, naprosto povrchně vnímán jako ortodoxní zuřivý levičák a zároveň i zhýčkaný naiva a pokrytec, přičemž ta zásadní otázka, proč by vlastně nemohl syn burzovního makléře a v prvé řadě velký filmař, tedy umělec a intelektuál, střílet do vlastních řad, kritizovat politiku vlastní země, velké a svaté Ameriky, největšího světového agresora, poukazovat na ni i její zločiny či přehmaty, když nakonec právě tato kritika náleží právě takovým lidem, k jakým patří i on, nehledě na právo svobody slova, zvláště u člověka odvádějícího své zemi nemalé daně.. Nemusíte se Stoneovými názory souhlasit, nemusíte se s nimi ztotožňovat, chcete-li však vést argumentačně schopnou diskuzi, musíte mu alespoň chvíli naslouchat, protože tohle se skutečně ani nedá nenazvat naprosto legitimní názorovou výpovědí slušného a inteligentního člověka a především velkého filmaře.. Proto si nakonec nemohu odpustit jinou výtku, tentokrát možná poněkud nečekaně do řad tuzemských novinářů, hýkající oslů neschopných ve své omezenosti, na rozdíl od Stonea s tou jeho vizí multipolárního světa, přijmout názor druhého člověka bez nějakých nepodložených, urážlivých a napůl lživě vykonstruovaných výkřiků, s jakými se třeba prezentovala dokonce i jedna z nejznámějších, ne-li vůbec nejznámější, českých filmových kritiček Mirka Spáčilová, která se v mých očích těmi svými glosami v reakci na Stoneovo loňské ocenění na festivalu ve Varech nesmírně shodila a ztrapnila.. Ačkoliv co by také jeden v tuzemsku čekal, že ?? Zvláště od ženy, která svého času do nebe vychvalovala zhovadilé normalizační kusy, aby s novým kabátkem o několik desítek let později na člověka smýšlejícího jako kdysi ona nestydatě a pokrytecky plivala.. Možná právě takovým lidem, kteří tiše doufají ve špatnou paměť ostatních, je Oliver Stone a jemu podobní nejvíc na obtíž.. (07.07.2014) (méně) (více)