Žena v černém 2: Anděl smrti

Těžko říct, co to způsobilo, zda příliš dlouhé čekání spojené se vzpomínkami na opulentní jedničku, nebo kletba odmítnutých hororových fanoušků, jedno je však jisté- po prvním díle bych do Eel Marsh House jela nadšeně na exkurzi, spolu s jednosměrnou jízdenkou do cvokhausu, po díle druhém už bych si vybírala jinou destinaci, protože dům i močál jsou sice stejné, ale atmosféra se vytratila neznámo kam, až máte skoro nutkání zažalovat štáb za nevyužitý potenciál. Nejprůměrovatější průměr. (05.03.2015)

CITÁT - Londýn 1941......... Tady příběh začíná. Jsem si jen myslel, že název "V černém" znamená černé oblečení a ne černou tmu ve které skoro není nic vidět. Bohužel tato neřest nás doprovází celým filmem. CITÁT - Umřela v neděli, viděli ji v pondělí............. Kamera normal, hudba průměr, příběh špatný, viditelnost černá. Prostě jen další velký podprůměr. (09.09.2015)

Tak toto byla fakt slabota. Celý film jsem se nedokázal dostat do děje, nefungovala na mě atmosféra, nudil jsem se a k tomu předvídatelné a nefunkční lekačky. Pokračování solidní jedničky je tak další v řadě promarněných příležitostí a snaha o vyždímání každé koruny ze slávy svého předchůdce je cítit v každém záběru. Abych jenom nepomlouval, těm, co neviděli první díl (no, asi jich moc nebude) doporučuju tento zhlédnout. Je to sice podprůměrný, ale pořád ještě koukatelný kousek. Ale na druhou stranu proč s ním ztrácet čas, když úplně postačí díl první, který je všech ohledech lepší. (30.03.2015)

výběrem atmosférické písně "O willow waly" coby hudebního podkresu pro trailer se tvůrci poněkud zbytečného sequelu Ženy v černém otevřeně přiznali k tradici nejlepšího britského duchařského hororu (o zlatých časech Hammeru nemluvě). o to výrazněji se projevuje jejich selhání vyrovnat se vytyčeným vzorům. vysokou úroveň kamery a výpravy z prvního filmu volné pokračování sice udrželo - především reálie strašidelného domu a ostrova v mlze jsou obzvláště vydařené - a hlavní role se povedly obsadit vhodnými hereckými představiteli, ale tím výčet kvalit bohužel končí. k dobrému filmu je to stále příliš málo. zápletka je k uzoufání plochá, stejně jako i ony postavy, vystřižené úhledně podle neživotných šablon. fikční svět, ač by měl být žánrově definován duchařským hororem, se řídí spíše pravidly žánru fantasy, navíc značně nedomyšlenými, jelikož nadpřirozeného elementu se zjevně žádná pravidla netýkají a děj kolem jeho projevů soustředěný následkem toho vyznívá jako samoúčelný sled záminek pro náhodně rozeseté a citelně laciné lekačky a surreálné retrospektivy a nikoliv jako věrohodná (suspended disbelief included, pochopitelně) a soudržná linie děje. nadměrná dávka patosu a klišovitý závěr zmíněné nedostatky jen prohlubují a znemožňují zformování atmosféry znepokojení, natožpak zděšení a hrůzy. mohu jen gratulovat sám sobě, že jsem poslechl svůj instinkt a nemarnil v tomto případě čas a peníze na návštěvu kina. (30.03.2015)

Smrt přichází v černém aneb ani po smrti (ne)Smrtelná teta se vrátila, aby po Harrym Potterovi tentokrát terorizovala učitelku skupiny Ztracených chlapců a děvčat bez rodičů. Z jejího Domu u hřbitova se totiž dočasně stal Sirotčinec hnusnější, než Ďáblova páteř. Nesmiřitelný duch slečny Drablowové však z mladých Neviňátek dělá nástroj své strašlivé pomsty. Na nevítané Návštěvníky, co narušili její klid a teritorium, tak čeká několik Nocí hrůzy... Po úspěchu jedničky odkrývá Pekelný dům svou Temnou legendu i podruhé, aby mohl v prvé řadě vydělat, trochu vyděsit a - bohužel - párkrát se i opakovat. Když ale pominu to nutné zlo v podobě levných lekaček (zase ty vrány) a otravných klišé (vedlejší postava, která se podle očekávání obětuje), není to úplně špatné strašení, které dokáže v několika momentech i slušně napínat; to hlavně tehdy, když duch nedělá přímo bububu, ale pouze nehnutě stojí, či se jen tiše plíží. Tam bych viděl největší sílu. Po těch prvotních, nepříliš spokojených reakcích nakonec v pohodě duchařská gotika. Rozhodně ne průser. (60%) (16.02.2015)