Žvahlav

Dramaturgicky nesúrodé, vtipné len tak tak, nie ešte poriadne gilliamovské, aj keď s gilliamovským monštrom. Toho si užijeme až v samotnom závere a je tu len takým MacGuffinom, aby tu bol vôbec nejaký dej a nešlo len o sled scénok bez pevnejšieho previazania. Napriek všetkému ale film prekvapivo funguje, možno je to tým, že si to Gilliam užíval plnými dúškami a asi nikoho netrápilo, či dielko v kinách prepadne. Najväčším plusom je ale výborný Michael Palin v hlavnej úlohe, tomu sadol Dennis dokonale, neprekonal by ho ani Marek Ťapák. 70% (14.11.2020)

Nemá to tuny monty pythonovského humoru, ani to uceleně nevypráví. Tahle Gilliamova režisérská skoroprvotina zůstala na půl cesty. Proto celkově jenom poloviční zážitek. Především rozjezd je hodně pomalý a otravný. Body film sbírá díky turnaji, princezně a posledním 20 minutám v čele se Žvahlavem. Celá stylizace filmu je jasně gilliamovská, špinavý hladový středověk. A samotný Žvahlav je vizuální korunkou. (23.07.2010)

Režíruje sice Gilliam a v hlavní roli je obsazen M.Palin, to však neznamená další Monty Pythoňáckou taškařici. Spíš taková velice zábavná pohádka se slušnym množstvím perfektních scének a nápadů. A taky méně než více pro děti. No, nějaká mrtvola, humor, odkazy na všechno možný, nahá princezna, krev a trocha nechutností ještě žádný dítě nezabila. (19.12.2011)

Gilliamov individuálny debut natočený ešte počas pôsobenia Monty Pythonu (čo je okrem obsadenia hlavnej úlohy ešte mladým Michaelom Palinom a úvodnej cameo Terrym Jonesom viditeľné celkovo poetikou a náznakmi humoru ako aj dobou konania, ktorá je totožná z predošlým filmom, ktorý spolurežíroval - Svätým Grálom) už dokazuje, akým smerom sa bude tvorba tohto vizuálneho mága a kráľa filmového bláznovstva uberať, že jeho projekty sú obrazovo premrštené, vizuálne strhujúce a plné bláznovstva, že hrdinovia sú viacmenej (pokiaľ ostáva pri svojom špecifickom žánri, v ktorom míesi fantasy, grotesku a horor) ťahaný skoro proti svojej vôli osudom a náhodami - Denis Cooper je zástupcom a ukážkovým príkladom tskéhoto hrdinu, od začiatku do konca sa "s ním deje" a nie "on koná/činí", je to pasívny hrdina v pomätenom a špinavom svete stredoveku. Gilliamovo megalomanstvo sa prejaví na niektorých miestach, kde spolu so spoluscenáristom neustriehli limit nápadov, odbočiek a motívov a film sa môže zdaž chaotický - presne ako miesto a čas, kde sa príbeh odohráva. Vydržte to s týmto excentrickým "ukecaným" Američanom, ktorý si sám vystrúhol peknú a príznačnú malú roličku chlapíka, ktorý zbiera kamene a vydáva ich za diamanty, a dostane sa vám naozaj pekných obrázkov a vtipných nápadov - za všetky aspoň stráže, vykonávajúce rannú potrebu z hradieb, kráľ Bruno a jeho nohsled Passelew (dvojica na "pohledání") či sestra Jess . . . ica?! :) (09.04.2007)

Jabberwocky jako celovečerní samostatná prvotina Terryho Gilliama, ve které se poměrně výrazně projevují prvky Monty Pythonského humoru a Terryho vlastního fantastického myšlení, které mi ale v kombinaci se středověkou fantasy zápletkou ve srovnání s jeho dalšími počiny příliš nesedlo, takový průměr. (26.03.2014)