Režie:
Antti J. JokinenKamera:
Rauno RonkainenHudba:
Tuomas KantelinenHrají:
Laura Birn, Liisi Tandefelt, Amanda Pilke, Peter Franzén, Kristjan Sarv, Krista Kosonen, Tommi Korpela, Sonja Nüganen, Kaisa Kaljusaar, Laura Kiis (více)Obsahy(1)
Zare sa podarí uniknúť z pazúrov ruskej mafie, ktorá obchoduje s mladými dievčatami kvôli prostitúcii. Útočisko a skrýšu jej poskytne stará žena, avšak jej prítomnosť pripomína starene hrozné spomienky, na ktoré sa snažila zabudnúť. I napriek rozdielnemu veku obe zdieľajú spoločnú strašnú minulosť. (sochoking)
Videa (1)
Recenze (85)
Dva odlišné príbehy, dvoch odlišných ľudí, v dvoch odlišných dobách, v dvoch odlišných politických systémoch. Snímok vyobrazuje príbeh dvoch mladých žien milujúcich jedného muža v časoch okupácie Estónska Ruskou armádou Boľševikov, vzájomne sa prelínajúci s osudom mladej prostitútky. Čo majú tieto tri ženy spoločné? Zhrnul by som to tak, že sa jedná o veľmi ťažký, emocionálny snímok nevhodný pred spaním. Nech je to už akokoľvek, v oboch systémoch žije obyčajný človek v strachu z rôznej hávede. Či už ide o politikov, alebo pasákov - veľký rozdiel medzi nimi nie je. Obe skupiny totiž kašlú na naše potreby a hľadia si len svojho osobného biznisu. Stratový po všetkých stránkach nakoniec ostane predsa len ľud, ktorí robí jednu a tú istú chybu dookola - slepo dôveruje, nakoľko napriek zlým skúsenostiam, neustále verí v lepší zajtrajšok. ()
Zajímavý divácký zážitek, který mě přesvědčil o tom, že život v Estonsku byl, je a zřejmě i bude těžký. Film zpracovává dvě dějové linie, válečnou (respektive poválečnou), kdy se Estonci proti své vůli vrátili do všeobjímající náruče svého východního "bratra" a linii téměř současnou. Atmosféra snímku byla nádherně ponurá, příběh syrově brutální a absolutně nehrozilo, že bych se mohl jen chvíli nudit. Kvalitní záležitost. ()
Estónsko je krajina krvi, násilia, štátnych prevratov a ťažkej driny i chudoby. Je tu spomenutý fašizmus i komunizmus a tak sú tu vypočúvania, skrývania a jasné, že aj popravy. Je tu silno vyobrazené, v akej ťažkej dobe sa nachádzal estónsky ľud. Film vie držať diváka v neistote, súcítil som s niektorými postavami a neboli mi ich osudy ľahostajné. Každý bojuje za to čo si myslí, že je správne a aj keď sa vás pokúsia zlomiť, vás to ešte viac ženie k odhodlaniu prežiť. Sú tu aj ideológie a vymývanie mozgov komunistického režimu. Film je dramatický, ma viaceré vypäté scény a je tu veľa neprávosti. Určite si 4* zaslúži. ()
Jak vidno, do velmi zvučné rodiny severské kinematografie začíná pomalu, ale jistě pronikat i nevelká estonská kinematografie. Po několika úspěších v čele se syrovým dramatem Klass se minulý rok spojila s Finskem, aby ve snímku Očista podrobila reflexi nedávnou minulost země. I když se srovnání stalinského teroru během okupace země za druhé světové války a současného problému obchodu s bílým masem může jevit jako přehnané a povrchní, snímek velmi rychle přesvědčí o opaku. Setkání dívky na útěku před nebezpečnou mafií s její příbuznou v dobrovolné izolaci po zradě svých nejbližších přináší ve vypjatých střetech a dialozích bolestné a velmi intenzivní vzpomínky. Osud mladé dívky šokuje svoji explicitností a nekompromisním řešením, ještě zajímavější a mrazivější je ovšem životní směřování staré ženy, u níž se spojila zášť vůči manželství vlastní sestry s nesnesitelným pudem sebezáchovy. Zaprodala se moci z osobních pohnutek a tím se jí podařilo zničit vše, o co usilovala. Radikální řešení krajních situací, z nichž není úniku, se ukáže být společným "traumatem" obou žen, které nacházejí po hluboké nedůvěře porozumění a to stvrzuje poslední brutální čin, který nemůže následovat nic jiného, než v titulu zmíněná očista a vykoupení. Dějově i významově bohatý příběh nepřestává klást provokativní otázky, jde v analýze až do důsledků, před nimiž by mnozí obrátili zrak jinam. Vše podává v silně naturalistické podobě, která spojuje skandinávskou drsnost i zádumčivost s nekompromisním nábojem vrcholných sovětských válečných filmů. Pokud v současných filmech hledáte nepříliš častou hlubokou sondu do morálně nejednoznačné a přesto charismatické postavy a jste ochotni s ni hluboce prožívat všechna životní rozhodnutí, nejhlubší možný pád a již zmíněné vykoupení, tenhle snímek vám vše nabídne plnou měrou. Jeho očistný charakter totiž ve své sugestivnosti neplatí jen pro charaktery, ale i pro diváka samotného. A je to opravdu silný a ojedinělý pocit. (Cinema Mundi 2013) ()
Antti Jokinen je moje velké dubnové překvapení z Finska. Jeho snad druhý film a tak intenzivní zážitek, který se mnou docela solidně zacloumal. Mimo jiné na mě silně zapůsobila skvělá a neznámá Laura Birn, která hrála mladou Aliide, zmítanou neopětovanou láskou, ale kde v konečné fázi přichází smíření nejen se sebou, ale i s minulostí. Hodně, hodně silné drama, nehnula jsem se ani na minutu od obrazovky a je jen škoda, že v těch nejsilnějších momentech se až moc tlačilo na pilu, jinak je to ale stejně silná čtyřka a já Puhdistus určitě doporučuju .- Po čtrnácti dnech jsem se rozhodla, že zvednu hodnocení, protože to jsou přesně ty ojedinělé filmy, které dlouho utkví v paměti a takových je opravdu málo. 90% ()
Galerie (43)
Zajímavosti (2)
- Napriek tomu, že sa jedná o fínsko-estónsku koprodukciu, tak celé filmovanie prebiehalo len v Estónsku. (MikaelSVK)
Reklama