Reklama

Reklama

Quo Vadis

  • Polsko Quo vadis
Polsko / USA, 2001, 160 min (Alternativní 135 min)

Obsahy(1)

Známý román polského spisovatele Henryka Sienkiewicze "Quo vadis", který vypráví o osudech prvních křesťanů ve starověkém Římě, již několikrát posloužil jako předloha pro filmové zpracování. V roce 2001 ho převedl na filmové plátno režisér Jerzy Kawalerowicz. Jeho rozsáhlá, historicky laděná freska představovala v dějinách polské kinematografie ve své době nejnáročnější a nejdražší filmový projekt. Jedním z hlavních hrdinů melodramaticky laděného příběhu je mladý patricij a římský důstojník Marcus Vinicius, jenž se po třech letech vrací z války do Říma a přitom se náhodně zamiluje do krásné cizinky. Plavovlasá Lygie je královská dcera ze slovanského kmene, která zůstává na císařském dvoře držena jako rukojmí. Zamilovaný Marcus se ji pokusí ze zajetí zachránit a získat pro sebe. Lygie však nechce být jen jeho konkubínou, a proto uprchne a ukrývá se v křesťanské komunitě… Děj se odehrává na pozadí bouřlivého dění v antickém Římě (v letech 54–68 našeho letopočtu) za císaře Nera, se všemi protiklady a příznaky doby. Stále populárnější nové křesťanské náboženství, které nabízí posmrtný život a požaduje přísnější morálku, větší pochopení a toleranci mezi lidmi, musí být nenáviděné v prostředí, kde vládne krutost a nadřazenost. Dalšími výraznými postavami příběhu jsou inteligentní a požitkářský básník Petronius, blázen a krutovládce Nero a řecký filozof a podvodník Chilon... Jerzy Kawalerowicz tento výpravný historický velkofilm připravoval sedm let (kromě polských exteriérů se natáčelo například ve Francii, Římě a Tunisu), své režijní pojetí přirovnal k dantovské tragédii, v níž nakonec vítězí víra a láska. Do hlavních rolí obsadil řadu vynikajících polských herců. Postavu Marcuse Vinicia ztělesnil Pawel Delag, jeho přítele, bonvivánského básníka a sebejistého kritika společenských poměrů Petronia ztvárnil u nás dobře známý Boguslaw Linda, zatímco úlohu lstivého a krutého Nera hraje Michal Bajor. Nelze opomenout i další obsazení: zrádného a úskočného Chilona Chilonidese představuje Jerzy Trela, charismatického křesťanského apoštola Petra vytváří Franciszek Pieczka. (Česká televize)

(více)

Recenze (149)

Exkvizitor 

všechny recenze uživatele

Doufám, že napříště bude tento snímek povinně ve všech filmařských učebnicích jako exemplární příklad jak se NEMÁ dělat adaptace, potažmo jakýkoliv historický velkofilm. Původně jsem chtěl napsat obsáhlý jedovatý komentář - cosi o senilních režisérech a pornohercích v tunikách - ale nemá to smysl, je to jako kopat do mrtvoly. Vystačím si proto s konstatováním, že jde po všech stránkách o špatný film bez jakéhokoliv nápadu, což je o to smutnější, že knižní předloha je vynikající. V krajině přelíbezné zavraždili Henrykův příběh! ()

asirtes 

všechny recenze uživatele

Fandím tejto poľskej adaptácii. Zdarený výber hercov, silné herectvo Lindu, Pieczka, Nowaka, Trela, Bajora, Majchrzaka. Napr. Bajor je tak presvedčivý, že jeho Nero vyvoláva podvedomý reflex na prefackanie obrazovky. Krute oholená ale slušná transformácia Sienkiewiczovej predlohy s niektorými scénami tak vydarene vsadenými, ako automat na kondomy na premiére Zabriskie Point v Californii v 70-tom. Ale to som už zašiel trocha mimo témy. Aj keď, vo veškerej kresťanskej počestnosti, ten šukací vercajch Magdaleny M by si zaslúžil sériovú výrobu a pravidelné precvičovanie kámasútry. ()

Reklama

wosho 

všechny recenze uživatele

Na evropské a hlavně na polské poměry odvážný počin v rukou starého matadora dopadl průměrně a oproti o 50 let starší verzi klasického Hollywoodu nemá moc šanci zaujmout. Herecky je film nevyrovnaný, jen Boguslaw Linda doopracdy hraje (má i velice zajímavou postavu Petronia). Předsatvitel Nera je spíše směšný, než nevypočítatelný císař (který ve skutečnosti nebyl tak černobýlí jak ho Henryk Sienkiewicz napsal) a milenecký pár je jen líbivý na povrchu. Výprava a technická stránka je naproti velice podařená)zvláště masakrování křesťanů lvi-zde narážím na dokonale natočenou scénu lva beroucí nemluvně matce. Celkově se jedná o bezvýrazný antický skorovelkofilm, který již teď zapadl do temnoty zapomnění. ()

gabin(a) 

všechny recenze uživatele

Mně se to opravdu líbilo! Viděla jsem i italské zpracování, ale tohle mi přišlo lepší, jak absolutně nemusím polské filmy a miluju ty italské a taky K.M. Brandauera! Knížku jsem četla už dávno, ale po filmu jsem měla hned chuť si ji přečíst znovu. Všechno, co si z knížky pamatuji, tam bylo a postavy byly obsazeny podle mně naprosto přesně, nikdo mě nerušil. Nejlepší mi připadal Nero, ale to je vcelku jasné, je to postava, kde je nejvíc co hrát. Film byl natočený staromódně, to je pravda, ale já jsem starší, staromódní a čím jsem starší, tím míň vidím slovo staromódní pejorativně. Román byl napsaný na konci 19. století a vzpomínám si, že když jsem knížku četla, připadali mi Vinicius a Lygie jako pěkně romantická dvojka, což ve filmu vyznělo přesně stejně a kdo mu to vyčítá je dost vedle. Nevadila mi ani podle některých špatná kamera, nebo naivita. Film měl podle mě především být adaptací knihy, poctou pronásledovaným křesťanům a určitě také katolické víře. A to se mu myslím povedlo. Snad se tomuto románu vyhnou Tarantino nebo Luhrman nebo jiní tolik oslavovaní progresivní režiséři (proti Tarantinovi nic nemám, ale byl by to pěknej krvák!) ()

laepus 

všechny recenze uživatele

Proč jsem to dosud nehodnotil? Vždyť už jsem to viděl snad podesáté právě dneska... Film zdaleka není dokonalý, ale ta síla hlavní myšlenky je tak nosná, že ani občasný lehký amatérismus a přílišná názornost, jednoduchost či topornost mi v tomhle filmu nevadí. A několik scén je svou přístupností hodně daleko (upalování na kříži, roztrhání šelmami, pár vražd...). Nero je zde krutý debil, jako byl ve skutečnosti. Petronius vychcaný kariérista, který nakonec prohlédne (stejně jako Vinitius), Lygie je nevinně krásná a Ursus je pořádně stavěný polský juzek. A hlavně - vždycky mě dostane ta úplně poslední scéna, která ten film zaktuální pro jakoukoli dobu a jakoukoli zemi a jakéhokoli člověka, který má pocit, že jeden člověk nic nezmůže. To je největší posranost současného světa - stejně s tím nic nenadělám, tak to nechám být... Quo Vadis Domine? ()

Galerie (17)

Zajímavosti (5)

  • Premiéra filmu ve Vatikánu proběhla za přítomnosti herců, režiséra a papeže Jana Pavla II. (mr.filo)
  • Film byl natočen na motivy románu „Quo vadis“ z roku 1896 od polského spisovatele Henryka Sienkiewicze. (mr.filo)
  • Sluhu Ursusa ztvárnil Rafał Kubacki, reprezentant Polské lidové strany a zápasník Juda v těžké váze. (mr.filo)

Reklama

Reklama