Quo vadis
Režie:
Jerzy KawalerowiczScénář:
Jerzy KawalerowiczKamera:
Andrzej J. JaroszewiczHudba:
Jan A.P. KaczmarekHrají:
Paweł Deląg, Magdalena Mielcarz, Bogusław Linda, Michał Bajor, Jerzy Trela, Franciszek Pieczka, Krzysztof Majchrzak, Rafał Kubacki, Andrzej Tomecki (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Známý román polského spisovatele Henryka Sienkiewicze "Quo vadis", který vypráví o osudech prvních křesťanů ve starověkém Římě, již několikrát posloužil jako předloha pro filmové zpracování. V roce 2001 ho převedl na filmové plátno režisér Jerzy Kawalerowicz. Jeho rozsáhlá, historicky laděná freska představovala v dějinách polské kinematografie ve své době nejnáročnější a nejdražší filmový projekt. Jedním z hlavních hrdinů melodramaticky laděného příběhu je mladý patricij a římský důstojník Marcus Vinicius, jenž se po třech letech vrací z války do Říma a přitom se náhodně zamiluje do krásné cizinky. Plavovlasá Lygie je královská dcera ze slovanského kmene, která zůstává na císařském dvoře držena jako rukojmí. Zamilovaný Marcus se ji pokusí ze zajetí zachránit a získat pro sebe. Lygie však nechce být jen jeho konkubínou, a proto uprchne a ukrývá se v křesťanské komunitě… Děj se odehrává na pozadí bouřlivého dění v antickém Římě (v letech 54–68 našeho letopočtu) za císaře Nera, se všemi protiklady a příznaky doby. Stále populárnější nové křesťanské náboženství, které nabízí posmrtný život a požaduje přísnější morálku, větší pochopení a toleranci mezi lidmi, musí být nenáviděné v prostředí, kde vládne krutost a nadřazenost. Dalšími výraznými postavami příběhu jsou inteligentní a požitkářský básník Petronius, blázen a krutovládce Nero a řecký filozof a podvodník Chilon... Jerzy Kawalerowicz tento výpravný historický velkofilm připravoval sedm let (kromě polských exteriérů se natáčelo například ve Francii, Římě a Tunisu), své režijní pojetí přirovnal k dantovské tragédii, v níž nakonec vítězí víra a láska. Do hlavních rolí obsadil řadu vynikajících polských herců. Postavu Marcuse Vinicia ztělesnil Pawel Delag, jeho přítele, bonvivánského básníka a sebejistého kritika společenských poměrů Petronia ztvárnil u nás dobře známý Boguslaw Linda, zatímco úlohu lstivého a krutého Nera hraje Michal Bajor. Nelze opomenout i další obsazení: zrádného a úskočného Chilona Chilonidese představuje Jerzy Trela, charismatického křesťanského apoštola Petra vytváří Franciszek Pieczka. (Česká televize)
(více)Recenze (149)
Nerozumím zdejšímu podprůměrnému hodnocení. Ano, film se neblýská holywoodskou výpravou, působí skromněji, komorněji a řekla bych divadelněji. Ale má duši, atmosféru. Prostředky, které měli možnost Poláci využít, naplno využili. A plný počet bodů za film navyšuji pro gladiátorské scény a pro závěrečnou scénu s apoštolem. Scéna se lvy byla velice syrová, přímo dechberoucí, srdcervoucí. Myslím si, že Hollywood by její provedení mohl závidět. Díky objevení tohoto snímku jsem zažila zážitek. ()
Ale ano, tento film byl více podoben Sienkiewiczovu románu než ten z roku 1951. Je ale otázkou, zda to bylo k lepšímu. Vzhledem ke dvěma a čtvrt hodině, kterou měl film k dispozici, tak se domnívám, že ne. Lepší byl snad jen Petronius. Vše ostatní bylo horší... Ligia byla sice krásná a něžná ale nic víc. Eunice ani Poppaea nedosahovaly ani knižní předlohy ani výkonu (a krásy) představitelek z roku 1951... Vinitius byl sice mladší (a tím i více odpovídající předloze) ale rozhodně ne lepší (a ani krásnější ;-)) než Robert Taylor. A krásnější než moje představa o Marcu Vinitiovi? No, to už vůbec ne. Pěkněji, ale dost pochybuji, že i věrněji, byla natočena část o křesťanství. A tak mě zaujal především závěr, který nás vlastně dovedl až do dnešních dob. ()
Budu trochu lovit z paměti, neb je to dlouho, co jsem měl tu čest ptát se quo vadis, domine u tohohle filmu. Bylo to krátce po tom, co jsem si přečetl Sienkiewiczovu knihu. Tehdy bych byl (přiznávám) méně kritický. Dnes mi do značné míry vadí herecké obsazení Marca Vinicia a Lygie a příliš dlouhá stopáž. Ve zbytku nemám výraznější výhrady a už vůbec nesouhlasím s tím, že by se polská kinematografie díky tomuhle filmu propadala do pekel. Naopak velkou radost mi udělal Bogusław Linda, který Petroniovi vdechl přesně to, co jsem od něj očekával - byl pro mě onen arbiter elegantiae - , a Jerzy Trela coby Chilón Chilonidés - vychytralý budižkničemu. ()
Na evropské a hlavně na polské poměry odvážný počin v rukou starého matadora dopadl průměrně a oproti o 50 let starší verzi klasického Hollywoodu nemá moc šanci zaujmout. Herecky je film nevyrovnaný, jen Boguslaw Linda doopracdy hraje (má i velice zajímavou postavu Petronia). Předsatvitel Nera je spíše směšný, než nevypočítatelný císař (který ve skutečnosti nebyl tak černobýlí jak ho Henryk Sienkiewicz napsal) a milenecký pár je jen líbivý na povrchu. Výprava a technická stránka je naproti velice podařená)zvláště masakrování křesťanů lvi-zde narážím na dokonale natočenou scénu lva beroucí nemluvně matce. Celkově se jedná o bezvýrazný antický skorovelkofilm, který již teď zapadl do temnoty zapomnění. ()
Prvni polovinu jsem nebyl vtazen do pribehu, ktery mne vsak vtahl v druhe casti.Zajimavy pribeh z mnoha pohledu.Nemohu rici ,ze sledovani tohoto filmu bylo ztratou casu. Celkove se to nasim polskym sousedum povedlo."Bohove te stvorili jen jako zlodejicka a ty jsi se stal demonem. To nevydrzis!" ()
Galerie (17)
Photo © Home Box Office (HBO)
Reklama