Králova zahradnice

Malý chaos. Film o zahradách bez zahrad, který je na kostýmní drama až překvapivě nesouvislý. Sabine De Barra si totiž musí poradit se svými traumaty (tragický skon dítěte, jaké překvapení), hloupými útoky svých kolegů-zahradníků, štěněcíma očima Andrého de Notre, jeho manželkou, a milostnými problémy Ludvíka XIV. Na nějaké zahradničení pak logicky nezbývá moc času a zeleně je ve filmu poskrovnu (většinou je to bláto, interiéry, bláto, kytka, interiéry, strom). Místo toho se frká o milostných vztazích většiny francouzského dvora, které Sabine urovnává svými květinovými metaforami. Jenže oni milenci a milenky nejsou zdaleka tak záživní, jak si to nejspíš Rickman přestavoval. On sám dvořanům "kraluje" odfláknutým projevem, postaveném vyloženě na jeho hlasu. Do toho se ještě najde několik WTF momentů, zejména návštěva komnat Madame De Montespan a odbočka k porovnávání osobních tragédií a ano, poprsí. Naštěstí mi ale nevadila milostná linie a herci ve vedlejších rolích (Penry-Jones, Ehle) byli milým zpestřením, takže nejsem nijak výrazně nespokojená. Spíš jsem od Rickmana dostala typickou skleníkovou růži, která sice hezky vypadá, ale nikomu nevoní. P.S. Kate Winslet nevypadá unaveně, ona jenom na sobě nemá obvyklou vrstvu make-upu. (26.08.2016)

Mám ráda historické filmy a miluju Kate Winslet, ale tenhle film se moc nepovedl.. Scénář nebyl jeden z těch nejsilnější a režisér jej celý do puntíku zachytil bez nějaké přidané hodnoty.. Celkem koukatelná slaďárna, která má ovšem k reálně vykresleným dějinám značně daleko.. Dokonce je tam i jedna scéna, kde jsem to Winsletce nesežrala a to je co říct :-( Matthias Schoenaerts nebyl pro svou roli vhodným výběrem.. (20.09.2015)

Takový klasický pomalu vyprávěný příběh ženy s kostlivcem ve skříni, jež je na svou dobu podnikavá a potká chlapa z vyšší vrstvy od fochu, co to domácí zázemí taky nemá nejrůžovější. Do toho se napasuje pomalu mluvící Rickman z před i zpoza kamery, štěstí se projednou usměje a král se nechá zase dále obskakovat za šplouchání mořských muší svými poddanými. Neměl jsem s tím žádný problém, ačkoliv je patrno, že pro přespolního Oscara si s tímhle Britové tentokráte nesáhnou. Takové neurazí-nenadchne. (26.07.2015)

Králova zahradnice je melodramatem z červené knihovny tak čistým, že se chvílemi zdá, jako by ani nemohla být myšlena vážně. V době sebeuvědomnělých meta-filmů pracujících s žánrovými prvky jako s dílky lega není snadné uvěřit, že by někdo nabídl film tak žánrově čistý „nezištně“ a s vážnou tváří. V případě Královy zahradnice tomu tak ale nejspíš bude. Mluvíme tu o příběhu s postavami definovanými tak jasně, že jediný krůček k větší doslovnosti by byl obléknout hodné do bílého a zlé do černého šatu. Winsletová ztvárňuje prototyp „absolutně emancipované, ale ne hystericky feministické Ženy“, jež může být svedena pouze mužem, který ji nejdřív dá na vědomí svůj respekt všemi myslitelnými i nemyslitelnými způsoby. Schoenaerts „Mistr projektant“ naštěstí takový je, a že jde o dokonalého gentlemana se pozná i podle toho, že jako jediný muž ve Francii nenosí paruku, ale honosí se vlastními krásnými kadeřemi! (17.04.2015)

Hezké herecké, ale hlavně režisérské rozloučení Alana Rickamana, kdy ukázal, že má oko pro zajímavé příběhy a je schopen je natočit i z jiného postu než jen hereckého. A je film jak chce dobrý, prostě ale není tak zapamatovatelný. Budete z něj mít celkem příjemné pocity, ale ty brzy odezní a nezůstane tak nijak nic moc. Snad jen touha podívat se do Versailles. (25.05.2016)