Realita

Dupieux má vyrážku zevnitř hlavy, jeho filmy jsou stejné jako jeho hudba, buď je milujete a nebo vám nic neříkají. A stejně jako jeho zběsilé Mr. Oizo techno elektro se mu někdy povedou a někdy nepovedou, nebo spíš někdy zhruba pochopíte, co chtěl básník říct, nebo naleznete vlnu, na kterou chtěl naladit a někdy prostě ne. Pro mě byla realita případ, kdy jsem se asi nenavlnil. Sen, realita, film ve filmu, sen ve filmu, film v realitě, noční můra v realitě a nakonec všechno dohromady a nic nikde nekončí ani nezačíná. Zapadá to nakonec? Jen mě udivuje, že Realita, která je v podstatě o ničem, má lepší hodnocení než film o vraždící pneumatice... (26.11.2016)

Takový ten obyčejný snímek, kde se každá scéna nejenže odehrává v jiném čase, ale také v jiné dimenzi a snad i jiném Vesmíru. Kromě absolutní mozkové devastace jsem si povšiml snad jediné myšlenky. Mám za to, že se autor pokoušel diváctvu předat zprávu o tom, jak mohou z neustálého sledování televize zmagořit a přestat být schopní rozlišovat realitu od fikce, a to velice vtipnou formou. Bezprostředně po zhlédnutí jsem si ovšem nebyl jistý ani tím, jak se jmenuji, takže co já mohu asi tak vědět. Nedoporučuji tento snímek sledovat v podroušeném stavu. Nechci ani pomyslet, co by vám snímek udělal v hlavě za bordel, kdybyste svůj mozek povzbudili nějakou psychotropní látkou. Totálně originální a maximálně šílená podívaná podpořená geniálním hudebním motivem asi o 3 tónech. (21.04.2018)

"Ta knížka se mi líbí." Tak si tak říkám, že nejenom Quentin Tarantino, ale i Mr. Dupieux má talent a i když s tím určitě někdo nebude souhlasit, tento film nemusí chápat, stačí ho jen vnímat. Bylo by totiž opravdu skvělé, kdyby se filmoví režiséři mohli na svá díla podívat ještě dřív, než je natočí. Určitě bych tu pak neviděl ty černé či modré čtverečky. (11.06.2016)

So scenárom sa tvorca krásne pohral. Je ťažké identifikovať kedy sa dej pohybuje v sne alebo v realite. Je ťažké odhadnúť aj samotnú osobu ktorej sa pasáž zdá. Réalité je čisto festivalová záležitosť, presne s tým klasickým Francúzskym -Belgickým rukopisom. Ktorý ma niekedy baví (Holy Motors) a niekedy, ako teraz, ma síce zaujme, ale z príbehu nepadám na zadok. Hodnotím to kladne, no viac príbehu a konštruktívnejší koniec by som prijal bez problému (01.10.2018)

Neznám filmy Quentina Dupieuxa, ale musím uznat, že je to kurva génius, protože by mě nikdy nenapadlo, že se stanu kdy divákem filmu, který bude skutečným ekzémem. Zevnitř. --- Ne, fakt. Označení "franzouzský mindfuck" je zcela zcestné, nahoru za roh. To i ten, v tomhle pošahaném smyslu nezapomenutelný Shinboru má epický a do sebe každým svým "spínačem" zapadající příběh, oproti Realitě. Další z řady filmů, kde si na konci řeknete: "Co jsem to, ******, právě viděl?" a budete to chtít vidět znovu, protože "Co jsem to, ******, právě viděl?" --- (***, protože je považuji za zlatý střed - nemůžu tomu dát míň, na to je to přílišný zážitek, víc ale taky ne, protože "Co jsem to, ******, právě viděl?") (03.07.2016)