Velký bazar

Les Charlots ve zdaleka nejlepší z bláznivých "bažantovských" komedií. Prakticky nesrovnatelné s těmi nablblými groteskami. Válcování drobných obchodníků hypermarkety se stalo realitou i u nás, takže, i po několika desetiletích, zůstává scéna se čtením pošty aktuální. Francouzský živnostník se jen tak nevzdá a za pomoci nápaditých mladíků vyrazí do protiútoku: ("A tohle se může?" To se dokonce musí!") ......PS 2021 musí se zvednout na plný počet - chytrých komedií je málo :) (06.11.2021)

Neodolatelná parta dobrosrdečných lemplů majících slabost pro něžné pohlaví, kteří nepřenesou přes srdce, že jejich kamarád a drobný živnostník Emile, má brzy zavřít krám, když se nedaleko od něj má otvírat moderní supermarket nabízející zákazníkům veškerý komfort, jež si v jeho skromném obchůdku nemůže dovolit. Čtyři výtečníci za pomocí neotřelých fint a nápadů chtějí za každou cenu provoz supermarketu sabotovat. Při tom všem jejich vymýšlení kulišáren a sympatických zlotřilostí si divák užije kaskádu gagů, které jsou kolikrát mile naivní, avšak v provedení legendárních Les Charlots velmi neodolatelné a skutečně vtipné. Dobrým tahem bylo také rozšířit jejich řady zkušeným Michelem Galabru, kterému všichni drží pěsti, aby boj s obří konkurencí nakonec vyhrál. Hudebníci, kteří se v našich končinách rozhodně vžili spíše jako oblíbení komici, byli výborně hrající, jen když spolupracovali s nějakým vynikajícím režisérem. A to v tomto případě Claude Zidi byl jedním z nich. Následně tím došlo k perfektnímu tvůrčímu sloučení s velmi dobrým načasováním originálních gagů, o které šlo v první řadě. Nechyběla celá řada originálně vystavěných, někdy až prekérních situací, ze kterých parta vykuků nějakým, zpravidla originálním způsobem "vyplula", a divák se dobře bavil. Nelze opomenout vynikající český dabing, kterým je film už dlouhá léta opatřen, tehdejší režisér dabingu si dal práci s odpovídajícím výběrem hlasů k jednotlivým hercům padnoucím jako ulité. Ke konci filmu už trochu docházel gejzír gagů. Nebylo od věci film o něco nápaditěji zakončit. Les Charlots se u nás v minulých letech zapsali starým dobrým francouzským humorem, který baví i po letech. A rozhodně to není humor z bazaru. 90% (22.06.2014)

Legendárna scéna s ďalekohľadom ma vždy dostane. Snímka, na ktorú som narazil len nedávno a mrzí ma, že som ju nevidel v televízií, keď som sledoval snímky ako Fantozzi a podobné podarené francúzske komédie prevažne zo 70.rokov minulého storočia. Obsahuje veľké množstvo bláznivých, ale zároveň výborne premyslených scénok. Hercov som v ničom inom hrať nevidel, no majú veľký talent a možno sú to aj známi herci vo Francúzsku. Snímka je od začiatku až do konca vyplnená hŕbou vtipných scén, mnohé sú nezabudnuteľné, niekedy ale aj prehnané. Rozhodne ak si plánujete niekedy dať repete so všetkými filmami s Ugom Fantozzim, po nich sa pustite na túto legendárnu francúzsku snímku. (30.11.2020)

Ovládla ma neprimeraná zvedavosť, za ktorú som bol primerane potrestaný. S chlapcami zo skupiny Les Charlots som už nejaké filmy videl a nádej, že uvidím niečo zábavné vo mne ešte tlela. Stačila slabá polhodina a bolo mi jasné, že tento film snažiaci sa o srandu za každú cenu ma nielenže nezabaví, ale nadobudnem presvedčenie, že ho Claude Zidi ani nemal nakrútiť. Ale to by bolo odo mňa sebecké, veď 82 % spokojnosť nie je na zahodenie. (15.12.2021)

Pro mě nejlepší Bažanti, hodně díky posile jménem Michel Galabru, nevídaně ucelenému ději a dodnes aktuálnímu „globalizačnímu“ tématu. Kdosi tu jeden z filmů Les Charlots přirovnával ke Kameňákům – na to se dá říct jenom: kéž by. Kéž by někdo u nás uměl ty lidové řachandy natočit takhle hravě a s takovou noblesou. Nicméně, přiznávám, ke čtyřem i tentokrát pomohla nostalgie. (07.11.2011)