Winnetou - 1. Teil
Vinetu I
La valle dei lunghi coltelli
Vinnetou I
Apache Gold
Winnetou
Winnetou
Režie:
Harald ReinlScénář:
Harald G. PeterssonKamera:
Ernst W. KalinkeHudba:
Martin BöttcherHrají:
Lex Barker, Pierre Brice, Mario Adorf, Marie Versini, Walter Barnes, Ralf Wolter, Milivoj Popovič-Mavid, Branko Špoljar, Nikša Stefanini, Dunja Rajter (více)Obsahy(2)
První setkání a velké dobrodružství legendárního indiánského náčelníka a jeho hrdinného přítele Old Shatterhanda... V nekonečných pustinách americké prérie znějí hlasy stavebních dělníků a výbuchy dynamitových náloží. Napříč územím indiánů kmene Apačů má vést dráha „železného oře“. Když Vinnetou, syn náčelníka Apačů se svým přítelem a učitelem Klekí-Petrou přijíždějí do ležení bledých tváří protestovat proti bezohlednému zabírání starých indiánských lovišť, je Klekí-Petra zákeřně zavražděn a Vinnetou zajat… Filmové zpodobnění prvního společného dobrodružství ikonické dvojice Vinnetou a Old Shatterhand vzniklo v roce 1963, rok po Pokladu na Stříbrném jezeře. Právě velký kasovní úspěch prvního snímku, jenž původně vznikal jako samostatný projekt, vnuknul tvůrcům v čele s producentem Horstem Wendlandtem myšlenku vytvořit na základě dobrodružných románů Karla Maye mnohadílnou filmovou sérii. Režie se opět ujal Harald Reinl, jenž se již v předchozích letech etabloval coby zkušený řemeslník kriminálek podle předloh Edgara Wallace a sérií mysteriózních krimi s padouchem dr. Mabusem. Štáb i herecký ansámbl zůstal z větší míry stejný jako v případě Pokladu na Stříbrném jezeře. Hlavním přírůstkem po boku hlavních představitelů Pierra Brice, Lexe Barkera, a ostatně i Ralfa Woltera, jenž ztvárnil populární komickou figurku Sama Hawkense, byla mladá francouzská herečka Marie Versiniová, které role křehké Nšo-či vynesla v srdcích nejen německých diváků nehynoucí slávu. Partu ústředního záporáka Santera se zhostil populární charakterní herec Mario Adorf. Film, jenž se natáčel v letních měsících roku 1963 v exteriérech v Jugoslávii, měl premiéru v prosinci a stal se nejúspěšnějším německým filmem roku 1964. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (508)
Nikdy neokoukané zfilmované pojetí amerického Západu Karla Maye. Filmy se sice mírně lišily od tamní reality, ale i přesto zůstává slušnou sondou do tvrdého života tehdejší doby... Skvělé a hudba od Böttchera je geniálně westernová, díky mistře i tobě, Reinle... Drsný nesmlouvavý Frederic Santer coby perfektní padouch s velkou bandou vrahů a proti nim dva pokrevní bratři. ()
Vinnetou, Old Shatterhand, Sam Hawkens, Karel May... Hrdinové mého dětsví. A všechny postavy knihy měly tváře svých filmových protějšků, alespoň v mé hlavě dokázaly "vinnetouovky" přebít i výtečné ilustrace Zdeňka Buriana. Samozřejmě, z hlediska rýpala analytika je to velmi naivní a tak trochu neumělá nápodoba westernu, jenže co naplat, nostalgie je mocná čarodějka a já dodnes nedám na tenhle koprodukční skvost dopustit. Oproti knize je sice trochu méně lyrický, ale přesto vystihuje jejího ducha a já se k němu budu vždy rád vracet, i když už jsem chlapeckým mokasínům dávno odrostl a mou stříbrnou pušku (zhotovenou z kvalitního polystyrénu) zavál nemilosrdný čas... ()
No poklad to neprekona je tu trochu vic hluchych mist misty trochu nuda a tak to tentokrat za pet nebude to pokrevni zblizeni na mne nikdy moc nefungovalo libilo se mi vic v parodii manituova bota spis jsem si pobrecel trochu po tom tragickym konci kdy Brice zahlasi zustali jsme sami muj bratre a do toho zacne hrat ta uchvatna hudba o ktery neni ani treba se rozepisovat padouch v podani Maria Adorfa nicmene opet genialni takovy neskutecny parchanti jako v mayovkach se opravdu snad nikde nevidi takze tedy za ctyri trochu ustup ze slavy ale kvalita porad zarucena ()
Mít k něčemu a někomu takový vztah jaký já mám k Mayovkám a Vinnetouovi se cení daleko větším cukrblikem, než kolik mi dovolí zdejší zásoba hvězdiček. Kdybych mohl, nasázel bych jich tu tolik, kolikrát jsem jako malej s tátovou sekerkou v hubě přeplazil zahradu, abych souseda Tomáše vysvobodil od kůlu smrti. Dodneška z toho mám ošoupanej hrudník. Časy se změnily, teď bych se rozhodně mnohem radši coby Old Shatterhand plazil po Nšo-či (mimochodem nejkrásnější filmové kočce ever), ale to nic nemění na tom, že Kárl May učinil moje srdce dobrodružnější. ()
.........Před kinem se vlní dlouhá fronta na lístky. Bohužel ti, co stojí na konci řady se dnes již dovnitř nedostanou. Kino hučí jako v úlu. Nás však bůh osvítil, lístky jsme si koupili v předprodeji u známé. Venku se ještě kšeftuje s lupeny do 1. brázdy za "volant", ale my se už úspěšně a postupně probíjíme ke své sedačcce. Přeskakujeme lidi, kteří mají lístky na stání a polehávají stísněni na zemi v uličce na kraji. Je zde nedýchatelno, dusno a všichni čekají kdy to konečně vše vypukne. Uvaděčka ještě příchozím rozdává pár zbylých pohlednic a plakátů s hlavními představiteli. V tu chvíli se už stmívá, sál se zklidňuje a všichni očekáváme na plátně přicházející filmovou pecku...........je rok 1964...... ()
Galerie (73)
Zajímavosti (97)
- Když se Old Shatterhand (Lex Barker) převrátí s kánoí do vody a pak volá na náčelníka, má rukávy u košile stažené. Když pak ale plave pod hladinou, má je vyhrnuté. Poté se vynoří... a už je má zase stažené. (SniperG1)
- Architekt Tihomir Piletić chtěl postavit město Roswell blízko osady Zečevo, kde železnice spojuje města Zadar a Knin. Stavbu mu však obecní úřad zakázal, a tak se obrátil na Sima Dubajiće, který měl v této oblasti velký vliv. Ani ten však obvyklou argumentací neuspěl, a tak položil na stůl pistoli a řekl: „To jsou moji přátelé ze Záhřebu a všechno se jim povolí!“ Stavět se nakonec mohlo ještě téhož dne. (mar48)
- S návštevnosťou 12 496 641 divákov sa jedná o druhý najnavštevovanejší film v československých kinách vôbec. (Raccoon.city)
Související novinky
Pierre Brice 1929 - 2015
Po těžké nemoci zemřel v pařížské nemocnici herec Pierre Brice. Představitel legendárního Vinnetoua pocházel ze šlechtické rodiny. Vystudoval herectví a v počátcích se živil jako zpěvák. Hereckou… (více)
Reklama