Im Reich des silbernen Löwen
El ataque de los kurdos
Attack of the Kurds
V ríši strieborného leva
Fury of the Sabers
Režie:
Franz Josef GottliebKamera:
Francisco MarínHudba:
Raimund RosenbergerHrají:
Lex Barker, Marie Versini, Ralf Wolter, Sieghardt Rupp, Đorđe Nenadović, Gustavo Rojo, Anne-Marie Blanc, Charles Fawcett, Gloria Cámara, Fernando Sancho (více)Obsahy(1)
Kara ben Nemsí a jeho přátelé jsou hosty chaldejského vůdce Kadira Beje, jehož dceru Ingdžu zachránili během předchozího společného dobrodružství. Mezitím se obávaný lupič Abu Seif se svou bandou chtějí zmocnit nejstarších chaldejských pokladů, které v jeskyních hory Nejdir střeží kněží vedení Marou Durimeh, Ingdžinou babičkou. Jakmile se zpráva o plánech gaunerů donese ke Karovi, vyráží v doprovodu věrného Halefa Omara, udatného Ahmeda el Cordy a Ingdži na cestu varovat ochránce pokladu. Abu Seif je ovšem lstivý a proradný a sám je navede do pasti. A navíc ještě spojil síly s Karovým nedávným protivníkem, jenž přežil svou zdánlivou smrt, a nyní přísahá pomstu... Vyprávění V říši stříbrného lva volně navazuje na předchozí snímek Divokým Kurdistánem a oba filmy vznikaly současně. Navzdory názvu nemá film nic společného se stejnojmenným románem Karla Maye, ale představuje volnou adaptaci dalších motivů obsažených v knize "Divokým Kurdistánem". Tento ryze komerční tah producenta Artura Braunera může být pro příznivce Mayových románů obzvláště matoucí. Knižní série "V Říši stříbrného lva", přesněji řečeno její stejnojmenná třetí část, se vyznačuje ztrátou romantické naivity a naopak oplývá duchovními a filosofickými motivy, k čemuž autora vedly zkušenosti z jeho první reálné výpravy za hranice Evropy, do Orientu, kterou podnikl v závěru své literární kariéry během let 1899 a 1900. Film s tímto názvem naopak představuje typicky idealistickou dobrodružku s až superhrdinskými figurami.
Jelikož dobrodružství Kary ben Nemsího vyžadovala pouštní exteriéry, probíhalo natáčení ve Španělsku v provincii Almería, kde se rozprostírá impozantní Tabernaská poušť. Výrobu filmů provázela řada personálních konfliktů. Vedle nespokojenosti režiséra Franze Josefa Gottlieba a handrkování se se španělskou koprodukční společností Balcazar byl nejvíce sledován spor s Lexem Barkerem, který se dožadoval navýšení honoráře, protože nebyl předem informován, že výsledkem natáčení mají být dva filmy. Diváky pochopitelně čeká shledání s hrdiny z předchozího snímku, které ztvárnili Lex Barker, Ralf Wolter a Marie Versiniová, známí svými rolemi již z mayovek odehrávajících se na Divokém západě. Stejně tak se vracejí i představitelé komediálních partů Dieter Borsche a Chris Howland. Jediné, co se stran výroby a distribuce snímku změnilo oproti Divokým Kurdistánem, byla distribuční společnost. Producent Artur Brauner uzavřel smlouvu s mladou firmou Nora, která se týkala jiného projektu na motivy Karla Maye, z něhož ale sešlo. Aby dodržel podepsanou smlouvu, nabídl Brauner firmě distribuci již hotového snímku.
(Česká televize)
Recenze (69)
Pokračování Divokého Kurdistánu, které se natáčelo zároveň s ním, a je to vidět. Možná by ale bývalo lépe, kdyby tohle dobrodružství Kurdistánem skončilo. Proradný Machredž je po pádu ze skály jako křepelička a Kara ben Nemsí, který po celý minulý díl vypadal, že se dobře baví, se začíná tvářit otráveně. Není divu. Krásná Ingdša dala přednost arabskému joudovi (proboha, proč?), Abu Seif mu pořádně zasolil (doslova) a Halef je na zabití (víc než jindy). Navíc jsem se bála, že po Ríhovi budou následovat skony dalších Old Shatterhandových domácích mazlíčků a dalším na seznamu bude jeho pes. ()
Film vznikal souběžně s předchozím dílem a ta rychlost výroby je sakra znát. Hlavně zavěrečná půlhodina je dost odflaklá. Prostě tři skupiny stojí a střílí, nikdo se nekreje, občas někdo spadne. Ovšem je to moje první májovka, viděl jsem ji v deseti a pamatuji si ji dodnes. Co na té rychlokvašce je tak zajímavého? ()
TV/// Obsazení 8/10 Děj 6/10 Hudba 7/10 Efekty 7/10/// +když si to tak vezmu tak solidní obsazení (hodně postav), hudba, výprava i akce je shodná s předešlím dílem -a právě při srovnání s ním, už ten orient není tak úderný jako prvně/// V podstatě ve všech bodech je tento film srovnatelný s tím předešlím. Možná mám pocit, že je o něco slabší. Dějově se v obou případěch jedná jen o mírný nadprůměr. Zde mě již tolik neoslnilo prostředí a hudba. Zato víc jsem si zvykl na herece. I když paradoxně oba angličané už nejsou tak vtipní a Halef je místy už otravnej. Celkově mohu tedy říct, že orient není úplně moje polívčička, ale dívat se na to dá a v závěru to pěkně houstne./// Celkem 67%/// ()
Nemůžu si pomoct, ale poslední díl trilogie Kary ben Nemsího, V říši Stříbrného lva, mi přišel kvalitativně naprosto stejný, jako prostřední Divokým Kurdistánem. Opět se moc povedla příroda, stopáž je střízlivá, herci obstojní, dojde i na humor, takže vše zůstalo při starém. Bohužel se povedlo zachovat i ty negativní aspekty, tedy hluchá místa, kolísavé tempo, trochu rozpačitý příběh, nic moc závěr. Zaslouženě tedy zůstáváme stále na poctivém průměru. 5/10. ()
Poslední a podle mě také nejhorší část třídilné orientální série na motivy románů Karla Maye. Ovšem v kontextu dobrodružných filmů tento snímek hodnotím velmi vysoko, v rámci všech filmů na motivy mayovek je to dobrý průměr. Pravá zábava začíná vlastně až při přechodu solného jezera. Do té doby takřka bez akcí, pak se s nimi roztrhne pytel. Avšak závěrečná přestřelka je natočena opravdu otřesně. Machredžův fígl s vypůjčením koček a psů je zase nepochopitelně převzat ze Starého zákona... I způsob osvobození Ingši z vězení Abu Seifa je silně přitažen za vlasy. Zcela opačně hodnotím souboje Kary a Ahmeda s Machredžem, respektive Abu Seifem. Postava Halefa není v těchto filmech nijak zvlášť hrdinská, Ingša Halefa zastiňuje. Se stejnojmenným románem (čtyřdílným, u nás vyšel i v 8 svazcích) nemá film až na postavy Kary, Halefa a Mary Durimeh vlastně nic společného. Jak už zde bylo řečeno, přechod slaného jezera se uskutečnil v 1. díle (Pouští) jiného "karabennemsiovského" cyklu s názvem "Ve stínu padišáha." Postava Abu Seifa patří do téhož svazku. O hercích, hudbě či prostředí platí totéž, co jsem psal k filmu "Divokým Kurdistánem." 80 % ()
Galerie (6)
Zajímavosti (12)
- V únoru 1965 byl film avizován pod názvem "V roklinách Škipetarů", o měsíc později jako Machredžův konec. O necelé dva týdny později měl nový název, u kterého již zůstalo. (hippyman)
- Film je síce pokračovaním filmu Cez divoký Kurdistan (1965), ale nemá nič spoločné s pôvodným románom Karla Maya. (Arsenal83)
- Datum premiéry filmu bylo dlouho záhadou. V literatuře můžeme najít tři termíny - 28. prosince 1965, dále 31. prosince 1965 a nakonec 18. února 1966. Snímek byl skutečně promítán v mnoha kinech Německa dne 18.2. 1966, do té doby se žádné představení nekonalo - tedy až na jednu výjimku: 31.12. 1965 běžel film v kině City v Brémách. Důvodem byla smlouva uzavřená mezi Braunerem a půjčovnou filmů Nora, v níž stálo, že film musí mít premiéru nejpozději do konce prosince 1965. Přítomní diváci ani netušili, že se zúčastnili světové premiéry filmu. (hippyman)
Reklama