Der Schut
Au pays de Skipetars
Una carabina per Schut
Sut
Žut
Yellow Devil
The Yellow One
Režie:
Robert SiodmakKamera:
Aleksandar SekulovicHudba:
Martin BöttcherHrají:
Lex Barker, Marie Versini, Ralf Wolter, Rik Battaglia, Marianne Hold, Maria Grazia Francia, Friedrich von Ledebur, Renato Baldini, Pierre Fromont (více)Obsahy(1)
Jméno Žut vnáší do srdcí obyčejných lidí děs a hrůzu. Bandita, který se takto nazývá, za pomoci svých pohůnků ovládá širokou oblast Balkánu a nezalekne se před žádnou odporností, která by mu upevnila jeho moc a bohatství. Jednou z jeho nejnovějších obětí je i francouzský obchodník Galingré. Zprávu o jeho únosu donese k lordovi Davidovi Lindsayovi obchodník s drahými koberci Nirwan. Lord vyhledá proslulého hrdinu zvaného Kara ben Nemsí, jenž si již získal slávu na Divokém západě pod jménem Old Shatterhand, aby ho požádal o pomoc. Kara v doprovodu věrného pomocníka hadžiho Halefa Omara okamžitě vyráží na cestu po stopách banditových pohůnků. Zanedlouho přijíždějí k usedlosti rolníka Oska, kterou napadli a vypálili Žutovi muži jako trest za to, že jim odmítl vydat část úrody. Současně unesli Oskovu dceru Čitu. Ke Karovi se přidává její snoubenec Omar, jenž přísahá pomstu za životy svých blízkých. Čitě se mezitím podaří utéct a zachrání ji Nirwan, jenž ji odveze do svého sídla. Uhlazený obchodník ale není tím, kým se zdá být.
Po ohromném diváckém úspěchu Pokladu na Stříbrném jezeře v produkci Horsta Wendlandta se začal po zlaté žíle v podobě adaptací románů Karla Maye poohlížet také konkurenční producent Artur Brauner. Po právně problematickém snímku Old Shatterhand, který mohl natočit jen díky tomu, že Wendlandtovo výsadní právo na Mayovy indiánky obešel faktem, že film vznikl podle původního scénáře a nevycházel z žádné předlohy, se Braunerova pozornost obrátila k Mayovým románům zasazeným do jiných prostředí než Divokého západu. Na základě odborného posudku, jenž si nechal vypracovat již v roce 1963, pouze několik měsíců po premiéře Pokladu na Stříbrném jezeře, se jako první rozhodl do filmové podoby převést dobrodružstvím a dramatickými zvraty nabitou knihu "Žut", závěrečnou část cyklu "Ve stínu padišáha", zasazenou do balkánské oblasti Osmanské říše. Role Kary ben Nemsího, tedy postavy totožné s Old Shatterhandem, logicky připadla Lexu Barkerovi. Také do dalších partů byli obsazeni populární představitelé a známé tváře z dříve natočených mayovek. Halefa hraje Ralf Wolter, jenž se v roli komické figurky osvědčil již coby Sam Hawkens, a podobně part za všech okolností korektního anglického sluhy připadl Chrisu Howlandovi, představiteli roztržitého Brita Tuff-Tuffa z Vinnetoua. Hlavního záporáka opět ztvárnil italský herec Rik Battaglia a part dívky v nesnázích připadl Marii Versiniové, kterou k velké popularitě katapultovala role Nšo-či. Režie byla svěřena Robertu Siodmakovi, zkušenému řemeslníkovi, který v předchozích desetiletích působil v Evropě i USA a proslul jako autor výtečných noirových snímků Zabijáci a Pláč města, ale i populární dobrodružnou komedií Pirát Vallo či působivým detektivním dramatem z války Noc, ve které přišel ďábel. Finální scénář napsal Georg Marischka, jenž v padesátých letech režíroval tehdejší adaptaci mayovky Karavana otroků. Natáčení opět probíhalo v osvědčené Jugoslávii, tentokrát především v oblasti kosovského města Peć.
(Česká televize)
Recenze (92)
Old Shatterhand utekl od indiánů k muslimům a stal se Karlem z Německa. Ano, z toho Německa, ve kterém Alláh trestá pracující lidi daněmi. Karel přitom předvádí standardní střelecký i boxerský výkon, ale ve výsledku se musí sklonit před svými spoluhráči. Třeba takový Hádží Halef Omar ben hádží Abú'l Abbás ibn hádží Dávúd al Gossarah je v souladu s knihou zábavně neschopný, ale ani on nemá na sehrané hláškující duo lord Lindsay - sluha Archibald. A taky musím ocenit, kterak se Nšo-či proměnila v ještě krásnější Džitu. To je pro heterosexuálního diváka opravdu příjemný pohled. ()
Po celý čas som sa nezbavil pocitu, že Old Shatterhand a mnoho ďalších postáv si len odskočilo na nejakú bokovku do Orientu. Ešte aj prostredie je rovnaké ako apačské prérie a jazerá, takže tie turbany boli akosi naviac. Príbeh s neustálymi príchodmi a útekmi z väzenia mi veľký zmysel nedával, ale aspoň niekoľko postáv bolo vtipných. No ani na tri hviezdy ma to nezaujalo. ()
Prumernej a trochu moc rozvleklej film na kvalite mu pridavaji predevsim asi nejluxusnejsi exteriery co jsem kdy v Mayovkach videl Barker je pak standartne narachlej a Wolter se svymi prupovidkami celkem zabavnej excelentne hraje Battaglia ten si toho zuta vylozene uzil ale filmu proste neco chybi akce je malo dost se to vlece a to finale je vylozeny zklamani asi to bude tim ze jsem slysel ze to May takhle napsal a zrejmne to co se dobre cte nemusi dobre vypadat jako film ale nejakou poradnou prestrelku a pak bitku to proste chtelo POZOR SPOILER! takhle jenom Barker honi Batagliu na koni ten spatne odhadne delku skoku nepreskoci a zriti se do propasti celkem slabota ale uplnym cynikem nejsem a za Lexova konika mi slzicka ukapla... ()
Mayovky jsou mojí připomínkou dětství, kdy jsem dychtivě hltal jednu knihu za druhou. S odstupem mnoha let už u mě tento druh zábavy nevzbuzuje tolika nadšení, ale stále je to příjemné odreagování. Romantika dobrodružství dávných časů, kdy se jedinec musel spoléhat na své dovednosti a odvaha a čest byly odznakem správných mužů. Dobro musí bojovat se zlem, trestat zločince a napravovat nespravedlnosti. Všechno je víceméně černobílé a jasné, příjemná je krajina bývalé Jugoslávie a další zlotřilý padouch je hnán před boží spravedlnost. Dobří jsou všeobecně známí. Je zde slavný Old Shatterhand pod jménem Kara Ben Nemsí (Lex Barker), který se odhodlaně pouští do každého dobrodružství za správnou věc. Doprovází ho věrný druh, mluvka a nemotora Hadži Halef Omar (Ralf Wolter). Třetím do party spravedlivých je místní Omar Ben Sadek (Dušan Janičijević) s osobním a pádným důvodem. Vtip přináší anglický aristokrat Sir David Lindsay (Dieter Borsche), nadšený z každého nevšedního zážitku. A jeho na vše připravený sluha Archibald (Chris Howland). Ženský půvab dodává unesená Čita (Marie Versini), žena uneseného kupce Annette Galingré (Marianne Hold), či žárlivá Žutova žena (Maria Grazia Francia). Hlavní padouch je úžasný ve své krutosti, ve své chamtivé lačnosti a chtivosti i ve své drzé troufalosti, se kterou se vysmívá všem možným hrdinům. Kupec Nirwan, zvaný Žut (dobrý Rik Battaglia), schromáždil kolem sebe tlupu bezcitných padouchů, jako je Barud (Renato Baldini), Manach (Jovan Janićijević), či svérázní bratři Aladžiové (Živojin Denić a Dušan Perković). Vynikající zápornou postavou je také Mübarek (Friedrich von Ledebur), těžící z důvěřivosti a strachu prostých lidí. A tak se člověk příjemně baví, nemusí příliš přemýšlet, vůně romantiky dobrodružství je nadosah, zlo je ztrestáno a je znovunastolen pořádek a spravedlnost. ()
O chloupek slabší než druhý díl Divoký Kurdistán. Jen tak mimochodem Žut je v sérii knižní Ve stínu padišáha dějově mnohem dále než Divoký Kurdistán, ale koho to nakonec zajímá. Film je film a kniha je kniha. Prostředí Albánie působí mnohem věrohodněji než později pouštní scenérie následujících dílů. Mimořádný výkon zde předvádí opět duo Angličanů, kteří zkrátka neřeší zda jsou v zajetí či na svobodě. ()
Galerie (14)
Zajímavosti (17)
- Mezi 73 snímky promítanými v Německu v sezóně 1964-1965 obsadil Žut třetí místo. Úspěnější byly už jen Vinnetou – Rudý gentleman a Mezi Supy. (hippyman)
- Celková délka filmové pásky činí tři a čtvrt kilometru. (hippyman)
- Po Old Shatterhandovi je Žut s 118 min a 25 s druhou nejdelší zfilmovanou Mayovkou. (hippyman)
Reklama