Druhá míza

Scénárista a režisér v jedné osobě sebevědomě udržel opratě, odvyprávěl přesně to, co si předsevzal, a v daném žánru to podle mého mínění lépe dopadnout ani nemohlo. Opírá se o dokonalý casting, vyhýbá se klišé, jak jen to jde, umí se poťouchle shodit a tam, kde na emoce míří, skutečně funguje. Vlastně docela moudrá zábava, co víc si přát? (19.07.2015)

Danny byl kádr, dnes je vyšumělej jak měsíc starý otevřený krabicový víno, postavený na horkym place zalitým slunkem od božího rána do teskného večera vedle smradlavýho kontejneru, který si chodí označovat místní prašivý čoklové. Tak přinejmenším si připadá Danny poté, co objeví, jak "možná snad kdyby Bůhví" mohlo všechno být, dostat do rukou dřív to, co v těch zhýřelým životem roztřepaných prackách třímá nyní. A jak se dá čekat, jme se s tím něco dělat a probudit se z už pěkně dlouho nehezkýho sna. Desítky let si mrvil život, teď to všechno napraví. Jenže tou svou druhou mízou mrví životy druhým a ačkoliv je to jedno klišé vedle druhého a hledání rodiny střídá hledání sebe, dobře se na to kouká, ať už kvůli hudbě nebo, a to asi spíš, kvůli Alovi, který té vyčpělé trosce, jež žije jen z důchodkyň dvě hodiny žvýkajících lékořici, dal život i to srdíčko, jehož druhou polovinu má někde ukrytou. (31.07.2015)

Al is back! Po řadě prapodivností se můj miláček objevil konečně v něčem jako stvořeným pro něj. Ano, ano. Děj o pohádkově bohatém dědečkovi tu už párkrát byl, ale tohle mělo šmrnc. Jednak to bylo samozřejmě Al Pacinem. Z jeho očí i přes jeho věk jsem zase viděl koukat čerta z Ďáblova advokáta, přísahám že jo. Ale nebylo to jen jím. Film je velmi vtipně a citlivě prolnut písničkami Johna Lennona a jelikož je on zase pro změnu mým dvorním zpěvákem nemohl jsem si více lebedit. Sám námět opřený o jeden zašantročený dopis zas taková tuctovka není. Někdy to holt tak v životě přijde. Řítíte se jím jak to jde a najednou zjistíte, že jste nějak blbě odbočili. Nevíte kdy a nevíte kde, možná to tušíte. Před vámi je konec cesty a sráz. Někdo dobrzdí, někdo ne. Někdo si všimne celkem rychle, že jede blbě, někdo to nepozná za celej život. Těch možností jak to zjistit je nepočítaně. Pro někoho tím může být vážná nemoc, pro někoho zlý skutek co už nejde před sebou samým okecat, někomu to prozradí přátelé a někdo to tak nějak pozná najednou sám. Hrdinovi filmu bliklo ve chvilce, kdy četl dávno psaný a jemu věnovaný dopis. A v tom je kouzlo filmu. Pro mně je to ta pravdivost, to hození ručky v plné rychlosti, kdy po kvílení brzd se člověk zastaví, kouká překvapeně kolem sebe a vidí ty míle zbytečně ujetých kiláků... Sám mám teď pocit, že jsem krapet zakufroval a tak mi film celkem sednul i když to bylo zbytečně moc happy... Jenže já se chtěl včera bavit, smát se a Alovi se to párkrát podařilo. Takže zaokrouhlím nahoru a dávám za 4 lajny koksu... * * * * (21.09.2018)

Představte si, že jste přestárlý, avšak stále ještě poměrně funkční muzikant, který si už více než čtyřicet let hraje to svoje, a najednou zjistíte, že přímo vám osobně před třiceti lety John Lennon napsal vlastní rukou dopis. Víte, že kdyby se k vám ten dopis tenkrát dostal, všechno by bylo jinak... Takže co uděláte? No jasně, zrušíte turné, dáte požehnání přítelkyni a jejímu milenci, aby si užívali ve vašem domě, a vyrazíte do Jersey. Tam se vecpete do domu svému dospělému synovi, kterého jste nikdy předtím neviděli, a šíříte kolem sebe lásku a smích... někdy. Občas. Jak se to vezme... A práve v tomhle je tento film jedinečný. Chvíli se smát, pak zase slzet, zlobit se na Dannyho, zlobit se na všechny ostatní a nakonec ani nevědět, na koho se zlobit, protože těch emocí je prostě moc... Pacinovi to hraje stále skvěle a půvabná Jennifer Garner se svými ďolíčky na plátně jen září... Co chtít víc? Srážím hvězdičku za to, že ten film nebyl delší a já se tak nedozvím, jak to bylo dál... přestože objektivně vzato uznávám, že konec byl umístěn a vymyšlen naprosto skvěle. Možná si to rozmyslím a přidám, ale zatím to je 80%. (08.09.2015)

"Kráčím na slepo a hledám jasný cíl... Nedívej se zpět, nedívej se zpět, nedívej se dolů..." >Životňáky< mám rád a tenhle se opravdu povedl. Můj milovanej Al chytil druhej dech, nechyběl humor, nechyběly slzy, nechyběla moudrost, nechyběla ta dobrá umanutost, nechyběla pointa... Je čas dělat dobré věci... (29.11.2015)