Přerušený kruh

Těžký film na strávení. A těžká témata, ačkoliv o některá se film jen lehce opřel (absurdita náboženství, pozastavení léčebných pokroků kvůli náboženské etice..), po konci je vám velice úzko. Život je prostě neskutečně nevyzpytatelný, zrovna tak jako tenhle film, u kterého si v půlce myslíte, že víte přesně která bije, abyste se za chvíli dozvěděli, že nevíte vůbec nic. SPOILER>> Smrt dítěte a následné odcizení KONEC SPOILERU bylo vyobrazeno tak reálně, až jsem měla slzy v očích. Ale přesto jsem neměla pocit, že se je ze mě snaží někdo vydolovat. Co mi překážalo v dokonalém zážitku byly nudné country vložky (údajně onen vyzdvihovaný "znamenitý soundtrack", pro mě utrpení) a chvílemi i zmatené skoky v čase. Kromě těchto nedostatků je to ale silný zážitek. (Mimochodem u Veerle Baetens bylo zajímavé sledovat, jak je v jednom okamžiku krásná a za chvíli zase neskutečně ošklivá, až jsem měla pocit, že její postavu hrají dvě různé herečky. ) (10.11.2013)

Musím uznat, že před Belgičany smekám pomyslný klobouk, rozhodně jsem nečekala tak originální a precizní filmařinu.. Tento nezávislý snímek o alternativních rodičích, kteří se musí vypořádat se smrtelnou nemocí jejich malé dcerky, je velmi emotivní a vyzrálý.. Příběh je hodně moderní pojetí českého "Dne pro mou lásku".. Zabývá se seznámením dvou osamělých lidí, mapuje jejich lásku přes náhodné početí jejich dcerky a jejich idylický rodinný život dokud je nepotká tragédie, se kterou se každý z nich musí vyrovnat.. Skvělá muzika podtrhuje tento vynikající počin.. Kdo má rád nezávisláky, jen doporučuji tohle výborné drama! (20.11.2014)

Mňo, je to jasný, asi se mi začali líbit týpci, co to umí pořádně rozbalit na banjo. Úplně to vidím, slunce zapadá za obzor, ON začne vybrnkávat nějakou tklivou melodii, postupně se k němu přidávaj klucí z kapely s basou, mandolínou, kytarou a houslema. Jo jo, správně, hrajem pravej oldschool bluegrass, tedy žádní bratři Nedvědi nebo podobná folková verbež. Já, děvčica z metropole, která není schopna rozlišit holštýnský skot od toho českého strakatého, se přestěhuji na venkov a spolu s mým kovbojem se stanu honačkou, jupijou. Večer s Buffalo Billem či Jesse Jamesem přepadnem nějakej ten dostavníček (nejen honem živ je člověk), aby bylo na whisky v místním saloonu, pořádně to tam rozjedem, já si trsnu na stole a Bill se odvážně začne navážet do místního šerifa, bude se mu snažit sestřelit kloubouk z hlavy, ale trefí ho do kolene, takže pořádnej malér. Stanou se z nás psanci a budem přepadávat Pony Express, furt dokola, dokud nás nejvyšší policejní orgán nechytne za flígr a nešoupne za katr. Jenže Bill si umí udělat strunný nástroj prakticky ze všeho a naše hlasy tak pěkně ladí, šéfíkovi se nás zželí a pustí nás do nahrávacího studia, kde dáme dohromady parádní singl alá Blue Grass Boys, se kterým vyhrajem hitparádu Country rádia (na špici se udržíme rekordních sto šest týdnů, tedy prakticky celý výkon trestu). (18.10.2014)

Akokoľvek sa na to pozerám vychádza mi to rovnako - The Broken Circle Breakdown príliš schématický, scenár len spája náhodne vybrané úseky zo spoločného života pracovníčky tetovacieho štúdia Elisy, potulného bluegrassového speváka Didiena a ich malej dcérky Maybelle chorej na rakovinu. Nedá sa hovoriť o chladnej konštrukcii, ale kalkuláciu s početnými scénami čistokrvne útočiacimi na emócie diváka poprieť nemožno. Nestále (až diletantské) usporiadanie časových línií spôsobuje chaos v orientácii naprieč príbehom. Predsa si ma však pozorovanie rozpadu Didierovho amerického sna v háve európskeho arthouse a obostreného melodickým coutry bluegrass dokázalo divácky získať natoľko, že som postavám porozumel. Preto nemôžem ísť nižšie. 60% (20.01.2014)