Mrazík

Ať si každý říká, co chce, Mrazík je dnes již „kultovní klasika“, která prostě nesmí o Vánocích chybět. A ani já jsem se jí samozřejmě letos nevyhnul a pobavil se u ní stejně, jako když jsem tuto pohádku viděl kdysi dávno úplně poprvé. Ivánek – Nastěnka, Baba Yaga, dědeček Hříbeček, Mrazík, Marfuša, loupežníci i to prase s kocourem – vždy je rád vidím znovu a znovu. Nesmrtelný dabing, nesmrtelná story a hlavně kupa zábavy… (29.12.2018)

Všichni ho znají. Všichni ho viděli. Generace citují pasáže. Někteří ho k smrti nenávidí a jiní k smrti milují. Pro jedny sovětský kýč jak bič, pro druhé klasika. Když ho dávají na Silvestra/v parném létě/o Vánocích v televizi, sledovanost vzroste o 35%. Na internetu kolují parodie, stejně jako freudovské analýzy jednotlivých postav. Přichází fenomén českého rodinného krbu …. Klasická pohádka o tom, jak láska a krása zvítězily nad ošklivostí a nenávistí je silně a čistě naivní a na nic jiného si nehraje. Její krása spočívá v jednoduchosti, stejně jako její kýč. Je vzorovým prototypem všech pohádek a její charaktery jsou stejně vzorovitě ikonovité. Mrazík uspokojuje svým nesložitým, přímým příběhem, stejně tak i částečnou skrytou bizarností. Kdo viděl Mrazíka více než 3-5x ji přímo vyhledává (tomu se neříká posedlost, nýbrž rýpání se v detailech). Tak se z naivního dětského pohledu na film stává v průběhu let částečná (sebe)parodie v době dospívání (co takhle považovat Ivánka za meterosexuála díky viditelně nalíčeným očím a ústům ?) a v dospělosti je možné vidět film s notnou dávkou nostalgie či k němu nalézt kritický odpor/odstup. Mrazík nemá originální příběh ani nadčasové zpracování, má ale kultovní prvky, které jsou lehko akceptovatelné a právě díky tomu nadčasové. Nebo si snad pamatujete, kdo se objeví na plátně dřív, zda Nastěnka nebo Ivan? Či si spíš pamatujete pokračování písně „Váňo, Váňo, Ivane..“? (08.03.2006)

Mrazík aneb filmová sibiřská magistrála. Nástěnku za fenu bych nechtěl, Ivánkův účes á la babiččin květináč už vůbec ne, starým lidem dveře podržím, ale hřbet si nechám hezky narovnaný a loupežníkům posílám pozdravy od bezdomovců v Brně v myší díře, ti jsou na tom nähmlich stejně - zpívají a věčně na šrot. Jedna z nesmrtelných pohádek, která bude hlásat násilí na loupežnících ještě po konci světa. Výtečnej dabing...opravdu opravdově opravdová poklona panu Filipovskému, tvrdím, že bez něj by byla pohádka u nás poloviční. A jako malý jsem fakt netušil, jestli Babu Yagu hraje pohlednej chlap, nebo šeredná ženská.... (19.11.2006)

"Když se dívám na sebe, tak se musím pochválit, nevypadám já věru zle, zkrátka chlapec, jak má být." Narcistický chvástal Ivánek býval ozdobou každého Silvestra a já jsem nikdy nevynechal žádný jeho souboj s nadrženými děvočkami, loupežníky, dědečkem Hříbečkem ani babuškou Jaguškou. A kromě toho, že hamižná Marfuška je mi mnohem sympatičtější než nudná Nastěnka, nemám k této sovětské zhovadilosti vážnějších výhrad. (27.12.2016)

Jednoznačně kultovní pohádka, jejichž hlášky používáme dodnes. Mrazík je zároveň jedinou pozitivní věcí na tehdejším Sovětském svazu (dle mého názoru). Ale přes můj velký odpor k Rusku (včetně SSSR) nemohu v této pohádce snést odporný kýč rusáckých tradic, hlavně co se týče struktury ardhitektury a kýčovitých ruských hadrů, co mají herci neherci na sobě! (28.04.2013)