Království křivých zrcadel

Podobne, ako ma neoslovuje Alenka, tak ani jej ruská sestra Oľa so svojím dvojčaťom. Preplácaná výprava a chudobné postavy, ktoré sa musia spotvoriť čo najviac, tu nefungujú tak, ako fungujú v Mrázikovi. To, že si rozprávku z detstva vôbec nepamätám (možno len názov), hovorí veľa. Ideológii sa príbeh nevyhol a aj to kazí môj dojem. (27.03.2016)

SLOVENSKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA: MARKÍZA = ?.?.20??, réžia slovenského znenia (Markíza 20??) = RÓBERT HORŇÁK+SLOVENSKÁ (obnovená) TELEVÍZNA PREMIÉRA: STV 2 = 27.3.2016, réžia slovenského znenia (ŠHF Bratislava Koliba 1964) = SVÄTOPLUK ŠABLATÚRA - Na STV odvysielané z pôvodnej a vynikajúco dochovanej kinokópie. Chvalabohu! (27.3.2016) (27.03.2016)

Čo ma na filme zaujalo ( dojalo ) je jeho premakaná výtvarná stránka. Výprava, kostýmy, masky, triky. Dokonca aj v úvodnej nerozprávkovej časti, mi prišiel byt hlavnej hrdinky ako niečo, čo nemá príliš korene v skutočnosti. V tomto boli teda rusáci majstri. V tomto prípade ale režisérovi Rouovi jeho trapkovský pohľad na tému neodpúšťam ( tak ako som to urobil pri legendárnom MRÁZIKOVI ). Je ťažké, aj na tak malej ploche, sledovať niečo, čo rozprávkový štýl rozmieľa na patetický humbuk. Videl som film s pôvodným SK dabingom ( 1964 ) a je to jedna z vecí, ktorá na hodnotení pridáva. (14.12.2017)

Tato klasická ruská pohádka bude nejspíš dnešnímu, i dětskému diváku připadat v mnoha ohledech nedokonalá, naivní a nesourodá. Rozkročená mezi barevně povětšinou nestřídmými kostýmy a maskami, občas infantilně naivistickými interiéry a rozlehlými, do fantaskní pitoresknosti kulisami doaranžovanými krajinami nedává možnost k jednoznačné pochvale ani odsouzení výtvarného řešení, jež je na Království křivých zrcadel asi nejzřetelnějším, nejvíc čnícím prvkem. Všechna ta barevnost ulpívá jako správný nátěr pouze na povrchu a v povaze postav již rozeznáváme jen černou a bílou. Platí i v dnešní době omluva: "Jednoznačná čitelnost postav je klíčovým prvkem pohádkového žánru," či nikoliv? Platí-li, tím hůře pro žánr. Vždyť i v Mrazíkovi téhož Roua alespoň Ivan prodělá vývoj od nadutého floutka k srdnatému jinochovi. V KKZ mám tak radost jen z toho jak se oné černobílé zmocnili černí: především Fajt jako Cepus a Vertinskaja jako Arbokap. Mrazík si vede lépe i jinde. Nabízí příběh s bohatší strukturou než je prosté shánění klíče za účelem osvobození hrdinkám zcela neznámého Hurda. Snadno bychom si mohli i klást otázky po fungování pohádkové říše? SPOILERy: Proč se zlí mění na zvířata po osvobození Hurda? Proč stráže pouze tupě pouští ty, kteří mají klíč, ať jsou kýmkoliv a nepouští ty, kteří ho nemají, ať jsou kýmkoliv? Proč jsou vyráběna křivá zrcadla? K čemu je dobré jejich lhaní? KONEC SPOILERů. Zdá se mi, že tyto otázky ve svém vlastním světě nemají rozumnou odpověď a ony skutečnosti smysl získají až při použití ideologického pohledu ze světa našeho. Pochybuji, že jej děti budou schopny a pochybuji, že dospělí jej neodvrhnou jako naviní. To ani nehovořím o tom, že obecenstvu nakloněnému určitému politicko-ekonomickému modelu nepřijde k chuti pomyšlení, že bez zotročeného pracujícího lidu (který nejspíš ohlupují těmi křivými zrcadly) jsou bohatí bezmocným ničím. Být takovým člověkem já, jistě nedám ani ty slabé ***. (03.07.2011)

Stejně barevné jako všechny ostatní ruské pohádky, nebo možná ještě daleko barevnější. A ta dvojčata byla někdy opravdu na facku, ale přesto se jedná o pohádku, která děti zaručeně zaujme. Velmi jednoduše zde rozliší dobro a zlo (které je sice s barevným filmovým páskem příliš v černobílém kontrastu, ovšem alespoň je to jako pěst na oči). A pokud zde mám opravdu něco vyzdvihnout, tak je to Lidija Vertinskaja v roli chladné a zlé Arbokap (čili obráceně Pakobra), která zde opravdu ztělesnila panovačnost a úlisnost hadího zla (a rovněž se nakonec v hada proměnila). Jinak šeď a průměr. (16.01.2014)