Králové léta

Krásný maloměstský komorní film, s ne příliš snaživými hereckými výkony, ale skvělou atmosférou. Letní prázdniny a sociální tlak dospívání si žádá svoje úniky. A pro každého jinak velké, jak mírou úniku, tak mírou poznání. Zápletka není moc kreativní, ale námět je sympatický, zpracování krásně melancholické, a každý si v tom najde to svoje - přátele, rodinu, zneuznané romance, velké a nenaplněné sny, jenž nám i přes to dokáží něco přinést. Rád bych dal plný počet, ale nemohu, protože přes všechen půvab lze pořád vidět, že to mohlo jít lépe, hlouběji. Ale i tak obsahuje některé geniální scény (jak prostřihy bezstarostného dovádění uprostřed, tak třeba takové krátké příklady jako závěrečné setkání ve výtahu, jenž bylo naprosto odpovídající, nebo závěrečný pozdrav v autech...). Kings of Summer jsou taková malá, melancholická, sympatická věc. (16.11.2013)

Taková malá letní pohodovka o přátelství a o soužití s rodiči, kterých měl snad každý z nás jednou za čas plné zuby. Biaggio je jedna z nejdivnějších filmových postav jaké jsem kdy viděl, za celý film se o něm člověk nic nedozví, kromě toho, že je to pomatený magor s dobrým srdcem. Jeho postava by vydala na celý film. Celkově není moc co vytknout, Králové léta jsou prostě malý a upřímný film. A mě se líbil. 75% (08.08.2016)

Kdo záviděl dobrodružství Tomu Sawyerovi a Huckleberrymu Finnovi, bude mít k závisti nový důvod, neboť Joe i Patrick (Biaggio se, jakožto neinstitucionalizovatelné individium, nepočítá) si svoji krátkou svobodu užívají tak plně, jak to dovedou pouze děti... Kouzelný výlet do vakua mezi ztraceným dětstvím a dospělostí v nedohlednu, provázeného nejvyšším stupněm opovržení k osobám, které nazýváme rodiči i nejistotou ze sebe sama, kdy jeho první polovina je slastnou směsicí vzrušení, těšení se z přírody a radosti z volnosti, s kamerou oprašující vlastní, hluboko zapadlé zážitky z prázdnin, letních lásek a osobních rebelií, ač sarkasmus otce Toye byl už tak trochu přes čáru a humor Keenanových poněkud tlačený, zbytek filmového času jakoby přebíral nevyhnutelnost konce nového bytí a spolu s ním odkráčel do stavu nezáživného vystřízlivění... Sladký Nick Robinson, skvělý soundtrack, milé pokoukání. (30.12.2013)

Jsem uchvácena. Naprosto úžasná kamera, střihové akce, záběry, barvy. Už ten první záběr s výtvorem fantastické hudby, tancem a hlavně jak byla scéna sestavena je brilantní aka dva ogaři mlátí klacky do roury a jeden jak kokot se na ní hýbe do rytmu ve stylu bojového umění. Roura uprostřed, oni po stranách, on na ni.. kolem zeleň. Vše perfektně vyvážené, ale ne zase moc pravidelné či centrické. Aby se přetla ta centrální linka, tak je tam hozená diagonála a no prostě tohle by byla dokonalá fotka. Boží :D Nebo zase jiný záběr s kladivem ve zpomaleném pohybu proti slunku, jak udeřuje o hřebík ve dřevě. Nebo záběr na upuštěnou budku na trávu v lese, s paprky slunce a ptákem... wau.. Prostě už natolik mě pohltilo prvních 5 minut, takže si dokážete představit, že pro mě byl celý film naprosto orgastická podívaná a užívala jsem si každou scénu, každý milimetr snímku. Jinak jsem se asi vrátila do puberty, ale mám pocit, že jsem se do Joe zamilovala :D A je mi úplně jedno, že tam má hrát 15letého ogara, ale ten jeho záškodnický úsměv je tak sexy. Jak na svého otce zavolal poldy, že je zloděj.. přitom ta westernová hudba... rodiče Patricka zase byli totálně jebnutí po palici a být jím, tak bych taky utekla. Ty pohybové záběry, kdy rozsekávali plechovky, meloun a jak se mlátili do svalů byl prostě jen wau. Joo řeknu to znova, s kamerou si vyhráli a tím se mi strefili přesně do mého citlivého místa. "I presume we're not pressing charges.... Frank se zatváří... Frank would you like to press charges against your son? - Hmm not at this time." Jinak kdo by řekl, že hraní monopolů se může tak zvrhnout. "Food attracts mice. And you know what mice attract? - Stupid fucking questions? - No, snakes. - In italian the word for snake means the demons cock." A zde přichází má stížnost. Jako proč? Proč tam byl zas had. Víte, jak jsem se kurevsky lekla a zas to musela rozdýchávat nejmíň 5 minut a hlavně, když už jsem pak věděla, že tam s ním asi zase bude scéna, tak jsem vlastně přišla o celkově 7 minut filmu, protože jsem se na to nemohla dívat, abych se nedostala do mého typického fobióvého transu následujícího skoro-infarktem... takže jsem vlastně neviděla, že ho ten had uštknul a neviděla jsem, co s ním pak Joe udělal... jenom jsem to slyšela, což mi ale moc nepomohlo. Jako vážně ale ten další záběr na konci na něj jsem nečekala... Myslím, že začnu dělat dobrou službu všem, co mají z hadů takovou fóbii jako já a když mě v nějakém filmu přivodí infarkt aniž bych věděla, že ho mám čekat, tak budu psát upozornění. Čili Snake Alert. (05.04.2014)

Nečekala jsem ani, že se tak královsky pobavím u tohoto filmu. Když pominu ten nereálný základ ( jako například, že když si někdo jen tak postaví dům uprostřed lesů, tak jim na to nikdo nepřijde; dovolování si na policisty apod..), tak musím zhodnotit celkový dojem z filmu a ten byl více než dobrý. Naprostá většina hlášek, které neztrácely na pádnosti už díky tomu, že herec, který měl možnost je říkat, nehnul ani brvou... Líbily se mi i občasné detailní záběry přírody. Nejvíce mě ovšem pobavil Moises Arias už jen svým vzezřením :-D. P.S. Myslím si, že film je také docela dobře ztvárněnou vidinou snu, který měl snad každý - žít někde sám bez všeho hluku a zmatku kolem. I to dětské myšlení se mi moc líbilo :-). (22.08.2014)