Utomljonnyje solncem
Soleil trompeur
Unavení slnkom
Burnt by the Sun
Obsahy(1)
Léto 1936, víkend, rodina profesora Vsevoloda Konstantinoviče tráví prosluněné prázdniny na venkovské dače. Marusja kdysi milovala Dmitrije, ale to už je přes deset let. Teď je vdaná za Sergeje Petroviče Kotova, má s ním šestiletou Naďku a je prostě šťastná. Malá Naďa je krásná a bezprostřední po mamince a po otci chytrá. Kotov se v ní vidí. Otec rodiny Kotov – Stalinův spolubojovník, nyní velitel divize, požívá všeobecného respektu. Všichni spolu tráví jeden ze vzácných dnů odpočinku a vypadá to, že se jim nemůže nic stát. Téhož dne však přijíždí Dmitrij. Po deseti letech. Zdá se, že ho všichni vidí rádi, ale od chvíle, kdy vstoupí, jakoby vstoupilo s ním něco zneklidňujícího. A není to jen onen pomyslný milostný trojúhelník mezi bývalými milenci a současnými manželi. Do onoho domu s Dmitrijem vstoupila všechna hrůza a zlo Stalinovy pekelné samovlády... Přesto, že notoricky známé historické skutečnosti jsou tu sdělovány co nejúspornějšími prostředky, nabývají v kontrastu s vlídným světem Michalkovových postav otřesné intenzity. Diváka zastihují zcela bezbranného. Simulace skutečnosti je dokonalá. Michalkov natočil svůj vrcholný film, v němž zúročil všechno ze své předchozí tvorby a dovedl svůj um ještě dál – k osudové tragédii, která svou nevyhnutelností připomíná mechanický stroj. Podal zprávu o člověku v dějinách 20. století. Jednu z nejpravdivějších a nejotřesnějších zpráv, jaké byly na toto téma natočeny. O tom, že byl pochopen, svědčí řada domácích a světových ocenění, z nichž nejprestižnější je zcela jistě Oscar za nejlepší zahraniční film. (Česká televize)
(více)Recenze (259)
Více než polovinu filmu člověk sleduje bezstarostné dováděni jedné rodinky za slunného letního dne, hezké, ale jaksi bezvýznamné, to jsem si dlouhou dobu říkal, pak ovšem snímek odkryje svou pravou a vskutku geniální tvář a ty zdánlivě bezúčelné letní hrátky dostanou úplně jiný ráz, stejně jako podstata celého filmu. ()
Nebudu se tady rozplývat tak, jako většina hodnotících, ale nemůžu upřít filmu některé kvality. Ze začátku mírně nudný, ale to po chvilce přešlo a ani mi nepřipadal dlouhý dvě a půl hodiny, utekl celkem příjemně. Z čeho hlavně těží je scénář, který v podstatě za půlkou úplně změní žánr a herecké výkony, mezi kterými jednoznačně vévodí naprosto úžasná malá Naďa. Znova si tohle dílo už asi těžko někdy pustím znovu, ale poprvé bylo opravdu zajímavé. ()
Nikita Michalkov dokazuje, že mu není režie ani herectví cizí. Výtečné vyprávění o jedné významné rodině, zabývající se zcela bezvýznamným, ale i osudovým. Také především herecký koncert dvou hlavních mužských představitelů Olega Menšikova a Nikity Michalkova a v neposlední řadě mimořádně působivé herectví Naděždy Michalkové, která svýma dětskýma očima i inteligentním chováním dokáže učarovat. Film by si zasloužil asi jediné: kratší stopáž. 80% ()
V jednom domě spolu žijí zástupci několika generací ruské společnosti, sice s různými pohledy na nynější politickou situaci (děj se odehrává v roce 1936), ale jinak v naprosté symbióze (až idealistickou společností). O to je pak důležitější a zásadní je pak sledovat reakce osadníků, když se nečekaně navrátí ztracený syn, který s sebou přináší nejen kulové blesky, rodinná tajemství, ale v závěru i tu krutou realitu. Nerušená rodinná idyla se mění až na konečné cestě polem, kdy pokrytecké postavy odkrývají své pravé já. Když Stalinův portrét stoupal nad krajinou, uvědomila jsem si, že před slepým terorem není úniku. Jeho obětí může být kdokoliv, ať náhodný řidič nebo bývalý hrdina revoluce... ()
Neuvěřitelně působivý snímek. Michalkovi se daří pochytit běžné lidské radosti stejně autentickým způsobem, jako to dokázal třeba Fellini ve svých skvostných Darmošlapech, zároveň ale nenápadně, téměř podprahově podlamuje a stále více a více narušuje idylu znepokojivými náznaky, aby nakonec završil film naprosto zdrcujícím koncem. Skvostné dílo o tom, že i ten nejpevnější kmen se dá zlomit. Malá Naděžda Michalková je NAPROSTO BOMBASTICKÁ a přehrává dokonce i svého otce! Uniká mi ale poněkud motiv kulového blesku... P.S.: DĚSÍM se dvojky!!!! Upřímně se jí děsím... ()
Galerie (28)
Photo © Pyramide Distribution
Zajímavosti (8)
- Na začátku vidíme skupinu sovětských samohybných děl typu 2S9. Jde ovšem o moderní zbraně, které se veřejnosti poprvé představily až v polovině 80. let. (džanik)
- Letný dom, chata, kde sa natáčalo, patrila exprimátorovi Nižného Novgorodu, Dmitrijovi Bedňakovi. Dokonca mu patrilo aj zariadenie a osobné veci nachádzajúce sa v chate. (cica)
- Auto NKVD je typ ZIL/ZIS 110. Tyto vozy vycházely z amerických Packardů, jejichž plány se však do SSSR dostaly v rámci spolupráce až během 2. světové války. Děj filmu je přitom zasazen do roku 1936. (džanik)
Reklama