Unaveni sluncem

Ano ach ano, nu tak, chce se skazať, takové filmově krásné, takové michalkovovskoruské... Ale takto se Nikito s dějinami nevypořádáš. Kdyby tento film natočil Michalkov někdy na počátku perestrojkoglasnosti, ještě bych pochopil i když netleskal. Takto jsem velmi na rozpacích. Tady prostě krásné obrazy a krásní herci a krásná hudba a krásné pózy nestačí. Anebo ti Rusové snad opravdu nemají šanci... - - - P.S. Doporučuji inťákům přečíst si něco o stalinismu, ale ať to prosím není Solženicin! - - - P.P.S. Mimo mísu - vybavujete si, jak "pokrokově" nám zcela nedávno servírovali umělecké srdceryvné dokumenty o tom, jak komunisti popravili Rudolfa Slánského? . . . NASSSRAT! (20.10.2005)

Rex Mundi mi mluvila z duše, nic dalšího zásadního k této filmové lahůdce netřeba dodávat, stačí ji vidět! Jen jednu věc (než mě napadnou jiné) nejen k filmu: Čím víc se blíží konec filmu, tím víc i roste vědomí jeho otřesnosti, (přitom, až do samotného odzbrojujícího závěru, kde i ty poslední iluze zůstanou zašlapány v bahnu cesty bez návratu, stále v tak poetickém podání) a to nejen u těch několika zde zobrazených lidských osudů. Tento snímek je krutým, zlatě zářícím, osvícením (stejně jako třeba mnohem syrovější drama "Ztraceni na Sibiři") k pochopení zcestnosti kultu osobnosti v primitivních politických zřízeních, bohužel ne dávno minulých. Stačí se na CCCP mrknout v roce 2005! a spatřit, za řevu současných oslavných častušek, kdo tohoto obřího mastodonta kočíruje dnes. (19.10.2005)

Michalkova filmová nádhera, nesmírně silný a citlivý příběh, který začíná velmi poeticky, humorně a příjemně a postupně graduje k hroznému konci. Nostalgické vzpomínky na staré časy lidí vržených do stalinistické doby, velmi citlivě podaná nejednoznačnost charakterů a chování Míti, Kotova a Marusji, nevinné dítě vržené do středu následujících tragických událostí, to vše dělá tenhle film tak silným. Herci v čele s Olegem Menšikovem jsou výborní včetně děvčátka v dětské roli, nádherná je kamera a hudba. (06.11.2005)

Když jsem snímek viděl poprvé před 20 lety, hluboce na mě zapůsobil a posléze ode mě dostal nejvyšší hodnocení. Opakování je ale matka moudrosti, přece jen mám dnes jiná měřítka a napodruhé už jsem si všiml některých kazů, které mi poprvé unikly. Snímek je rusky rozvláčný a výraznější střih by mu jenom prospěl. Zkrátit snímek o 20 minut by rozhodně neznamenalo připravit diváka o cokoliv zásadního, zejména v prostřední části se totiž opravdu drama utápí v dialozích. Kdysi se mi zdálo, že Michalkov si s divákem pohrává a velmi dlouho ho udržuje v nejistotě, která hlava padne, dnes mi naopak přijde, že odhaluje zbytečně mnoho a že by se dramaturgicky dal snímek ošetřit líp, aby úder přišel takříkajíc zčistajasna. Rovněž Michalkovova záliba v melodramatu a sentimentu párkrát zbytečně překročí míru, byť jsou to jen drobné kazy na kráse. A konečně, zpětně viděno, se i tady projevují Michalkovovy politické názory, které by dokonale zapadly do éry perestrojky, tedy jakási kritika stalinistických výstřelků, aniž bychom se dotkli legendárního odkazu bolševické revoluce a zpochybnili tradiční ruské autoritářství. Na druhou stranu, herecké trio Meňšikov, Michalkov a maličká Naděžda snímek neustále udržují vysoko nad průměrem. Michalkov navíc umí krásné obrazy dobové společnosti a v poslední třetině, kdy NKVD naplno vstoupí do hry, snímek získává opravdu mrazivou atmosféru. Pro ruskou společnost, kde Stalin pořád představuje nezpochybňovanou autoritu a symbol ruského impéria, je to i přes výše zmíněné výhrady hodně potřebný film se silnou uměleckou výpovědí o krutosti doby. Celkový dojem: 85 % (06.11.2017)

Slušný film, ale nedokázal mi dať toľko ako som si predstavoval. Osobná dráma dvoch mužov na pozadí vojensko-politických čistiek v predvojnovom Rusku je tu utopená v mori nič nehovoriacich dialógov a nudných, všedných činností, ktoré ponúka slnečný deň a voľný čas - hranie sa s deťmi, kúpanie sa, futbal, spievanie s pioniermi... To pravé-orechové sem-tam vykukne (stretnutie starých lások, rozprávanie rozprávky...), aby potom zase zapadlo do všednosti, hlavne zo začiatku. Našťastie ako sa blížil koniec, veci nabrali rýchly dramatický spád a staré rany oboch mužov tak nabrali na sile. Lepší priemer. 65/100 (18.08.2016)