Birdman

Znám lepší filmy o nelehkém údělu herectví a zároveň vzdávající poctu divadelní práci. Tohle je jenom takový pokus o autorský artový film evropského střihu, ovšem etablovaného hollywoodského tvůrce, kde snaha o střihem nepřerušené vyprávění (samozřejmě docílené bezchybnými digitálními kejklemi) je jen takovou manýrou, stejně jako vícekrát probíraný ztvrdlý penis Edwarda Nortona. Nedotklo se mě to, vůbec, ani myšlenkově, ani emocionálně. Vyjma scény emočně vypjatého rozhovoru s divadelní kritičkou o podstatě grafomanství profesionální kritika a pak Birdmanova slova o mrzkém vkusu průměrného přihlouplého diváka, které bych tesal do kamene. Ovšem Oscara fenomenálnímu Michaelovi Keatonovi bych z celého srdce přál, už jenom proto, jaký to je velký sympaťák a že tak trochu jeho životní osud splývá s tím Rigganovým. (28.01.2015)

Při sledování Birdmana mi často přicházela na mysl Truffautova Americká noc (to je kompliment, kdyby to někdo nepochopil). Nehledě na hodnocení první zhruba dvě třetiny jsou jedním z nejopojnějších kinozážitků vůbec. Určitě zajdu ještě jednou. Zároveň si člověk uvědomí, že kariéra Eda Nortona v posledních deseti letech je jedním z nejsmutnějších kariérních příběhů. (01.01.2015)

Hrozně mě vtáhl způsob jakým je to natočený. Kamera furt sleduje Keatona a až skončí jeho scéna jednoduše si vybere dalšího protagonistu a jede se dál. Furt. Dvě hodiny. Nonstop. Bez oddechu. Je to strašně intenzivní a i když mě všechny dialogy úplně nepřesvědčily, tak prostě nemůžete popřít, že ten film žije. Má jasnou tvůrčí vizi a muselo bejt těžký to natočit. Fellini by z toho měl orgasmus. Emma Stone to pro mě herecky ovládla, oproti tomu Naomi Watts jsem tu brečící scénu vůbec nežral. Znova bych si to nepustil, ale teď jsem toho fakt plnej. Btw doprovod na bicí, jakoby vypadl z Whiplashe :) (23.03.2015)

Fandím každém opeřenému superhrdinovi, aby se z něj na stará kolena stal uznávaný divadelní herec, ale rozhodně již u toho nikdy nechci být. Kromě scény se ztopořeným malým Mikem jsem se totiž nepobavil a po téhle zmatené nudě zvážím, zda ještě někdy v životě navštívím divadlo, protože se mi nechce finančně podporovat žádný spolek vynervovaných psychopatů. Takže velká gratulace za čtyři Oscary a pokud má tohle být to nejlepší, co z Hollywoodu v roce 2014 vypadlo, tak navrhuji buď zavřít tuto fabriku nebo poslat senilní porotce bez zlatého padáku do důchodu. (01.03.2015)

// Perspektiva, to je to slovo které nejlépe vystihuje tento film. Ne, ne ta ptačí. Mluvím o tom, z jaké strany (a že jich tady je na výběr dost) se na ten film budete dívat. Inárritu vypráví o ničem a zároveň o všem. Hollywood, Broadway, herci, herečky, kritici, producenti, dcery i manželky.. všichni mají masky, všichni jsou v jádru někým jiným, stejně jako Michael Keaton není Batman, Riggan Thompson a dokonce možná ani Michael Keaton. Je to prostě chlap, který má nějaký svůj život a ten je více či méně naplňující. A mám pocit, že stejně tak to platí pro mě nebo kohokoliv z vás. Mohl bych chválit formu, mohl bych se kochat tou nádhernou kamerou, tím skvěle sladěným zvukem a hudbou, perfektními výkony ale tady, nevím proč, mi to nějak nejde. Birdman je pro mě film, kde se střetávají prostí lidé, střídají své masky a pokouší se nějakým způsobem naplňovat své životy. A z nějakého důvodu je to pro mě mnohem reálnější, než jakkékoliv dokudrama nebo biografie, z nějakého důvodu mám pocit, že jsem nesledoval film. Vlastně ani nevím, jak bych to definoval, vím jen, že jsem u toho musel přemýšlet a že jsem se tím nechal ovlivnit a že to byl vzácný zážitek. A že tomu chci dát plné hodnocení. (22.01.2015)