Poslední cyklista

Klasická pohádka O červené pančošce, kterou křesťanská západní společnost skládá, po sto padesáté, pokání za vinu druhé světové války. Proč je jedním z tvůrců i Tomáš Töpfer, to nemusíme zdůrazňovat. Téma budující na populárním sloganu "My nikdy nezapomeneme", asi dokáže zaujmout vždy. Tak si zase nabacejme na zadeček a sedněme si k televizi. (10.05.2014)

Výchozí příběh je sice zajímavý, ale ztvárnění se mi nelíbilo. Zbytečně dlouhé, časově zmatené. Pokud se Klárka narodila skutečně v r. 1930, pak její dospívání je zobrazeno dost povrchně. Děj plyne bez ladu a skladu, silnější jsou lyričtější pasáže týkající se židovství. V prvním díle zbytečná polopatičnost (doslovné vysvětlování, proč nemohli mít Židé během protektorátu psa), druhá polovina druhého dílu je hodně zkratkovitá a závěr od rákosového moře mi přišel naprosto zbytečný, nefunkční. Autorům šlo celkově víc o efektní líbivost než o propracovanost. Dokazuje to i angažování nekupírovaného bílého (!) malého knírače - stejný kynologický nesmyl jako bernský salašnický pes Azor v Želarech... Nadšení z příběhu hatí i manipulativnost - stejně jako Snorlacxovi mi nepřijde zrovna věrohodné, že by vlak dojel z Osvětimi až do Třěmošné... (15.05.2014)

Nebýt druhého dílu, hodnotila bych mnohem ( konkrétně o dvě hvězdy) výše, protože první část byla kompaktní a měla nějakou výpovědní hodnotu sama o sobě. Druhá část mě svým Brundibárem, velkými časovými skoky a zejména nelogickými kroky (chování matky po příjezdu - to opravdu myslí vážně?) zkrátka nepřesvědčila. A tak mi po tomhle filmu zní v hlavě pořád jen ten vtip, kdo že může za druhou světovou válku... Židi a cyklisti. Jestli je to dost, to ať si přeberou autoři. Natočit film o Židech a terezínském ghettu není jen o tom, že to celé převedeme do vizuálu, ale musí to mít i nějakou myšlenku a držet pohromadě jako celek. A to Poslední cyklista nemá, ač ty úplně poslední scény se snaží dokázat opak. Ne, je to příliš silně našroubované na celý příběh, a to se mi nelíbí. Od podobných filmů čekám, že mě donutí přemýšlet, a ne že mi ukáží i život za kamerou. (12.05.2014)

Mám pocit, že jsem se koukal na nějaký seriál sestříhaný do dvou dílů. Prudké nevysvětlené skoky v ději vnáší zmatek do děje, neboť není hned jasné který je rok, kam to ty lidi vlastně vezou. Když vagón otevřou američtí vojáky, pochopíme, že je konec války. V tomto ohledu je film nepřehledný asi zbytečně. Jinak první díl je moc dobrý, druhý naopak úplně zbytečný. 70% (15.05.2017)

Zajímavý námět, který ovšem sám o sobě není dost silný nato, aby utáhl takovou stopáž. Autoři se tak uchylují ke zbytečně dlouhým sekvencím, které rekapitulují víceméně známé praktiky šikanování, transportování a věznění Židů za druhé světové války, vedlejší příběhy už nemají tolik originality, chvílemi i nudí svou obyčejností. Téma holocaustu je již natolik vytěžené, že další film na toto téma vyžaduje velikou dávku osobitosti a invence, větší, než se podařilo přes dobré úmysly vtělit do vyprávění zde. (30.05.2014)