Funny Games

Přestože němčinu vážně nemám rád, kvůli tomuto původnímu (nyní běží v kinech Funny games U.S.) dílku jsem to rád překousl. A dostalo se mi výborného thrilleru/dramatu, jenž mi připomněl novější Hard candy. Režisér využívá několika zajímavých prvků, jako třeba komunikace Paula s divákem, SPOILER přetočení zastřelení Petera či využití dlouhotrvajících scén po smrti syna pro umocnění zážitku, což tedy přisuzuji hlavně umu režiséra. Výborně, už dlouho jsem neměl u filmu ten zvláštní pocit..a co si budeme povídat, trochu jsem fandil násilnické dvojice. :) (27.09.2008)

O Michalovi Hanekem, ani o hororových subžánroch som nemal pred sledovaním Funny Games ani tušenia, čo mi umožnilo užiť si film na 100 %. Nemám rád násilie ako také a bytostne neznášam bezúčelné, "hravé" násilie, pretože sa k nemu pridružuje bezmocnosť obetí. Z toho hľadiska som bol nabudený dokonalo a vôbec ma nenudili kritizované dlhé statické zábery. Film mal neskutočnú atmosféru pripomínajúcu mi svojou predurčenou neodvratnosťou antické tragédie. Ocenil som aj implicitne podané násilie, ktoré u vnímavého diváka postačuje na vyvolanie dostatočne silnej odozvy. Myslím, že film rozdelil divákov podľa toho, s ktorou stranou sa podvedome stotožňovali. Tí na strane "hráčov" boli netrpezliví a pripomínali mi zvedavcov, ktorí čakajú či samovrah zo strechy skočí alebo nie a povzbudzujú ho výkrikmi: "Skoč!" obávajúc sa, že v opačnom prípade zmeškajú rande. Tí na strane obetí zasa do poslednej chvíle dúfajú, že sa stane nejaký zázrak a sú na infarkt vidiac, ako jeden pokus za druhým zlyháva. Mám však aj permanentnú obavu, že takéto filmy môžu poslúžiť málo vynaliezavým ako inšpirácia. Určite tento film nedostanem tak rýchlo z hlavy a možno ešte niečo pridám, i keď Artran už všetko podstatné napísal. O dva dni som si film pustil znova. Šok sa už nekonal, všimol som si viac detailov a pridal hviezdičku. (28.08.2010)

No ty voe, to bylo šílený. Hanekeho teror nebohého diváka, který sleduje jak nevinnou tříčlennou rodinu terorizují dva naprosto totální z***i, ke kterým v průběhu filmu získáte takovou nenávist, že jim přejete opravdu to nejhorší peklo. Ovšem hlavní peklo je to, co se děje před kamerou. Drobení lidské psychiky na kousíčky, všechno naprosto mazec způsobem zahraný, že jsem ani nedutal a jenom s hrůzou čekal co ještě přijde. Co mne totálně dorazilo bylo těch pár neuvěřitelně dlouhejch záběrů (jak dlouho to panebože trvalo? půl hodiny?) kdy se nebozí manželé vzpamatovávají a vůbec neví co mají dělat. Šílený. Velice zajímavě je taky podaná režisérova hra s divákem, jelikož přímo na diváka místy promlouvají odporní mučitelé a zároveň si je režisér dobře vědom divákova soucitu s oběťmi a nenávisti k mučitelům a rozehrává varianty, co by se stalo kdyby teď film běžel podle přání toho a toho. Mazec. Jen doplním že součástí ne nijak obsáhlýho soundtracku jsou grindově-freejazzové scream orgie mága Johna Zorna a jeho skvělého avantgardního bandu Naked City , které zajímavě dotváří ústřední psycho kolorit. Fakt těžkej mazec tenhle film, měl jsem z něho místy strach, Haneke má diváka fakt těžce v hrsti. 10/10 (22.06.2011)

Remake viděn první. A nejspíš proto na mne měl o trochu silnější účinek, protože originál mě už logicky neměl jak překvapit. Je to v podstatě úplně totožný film, jenom ta dvojice slizounů mi přišla působivější a lépe zahraná právě v americké verzi. Samozřejmě ale nemůžu říct, že by mi teď po zhlédnutí rakouských Funny Games bylo nějak do zpěvu. Po těch amerických jsem byl vyčerpán přecijen trochu víc. Doufám, že Hanekeho nenapadne točit ještě nějakou verzi v dalším jazyce, protože potřetí bych si to už asi fakt nedal. Horror movie of the year (17.06.2009)

Masakr. Michael Haneke si s diváky pohrává stejně jako ústřední dvojice padouchů se svými oběťmi. Připravte se na to, že se vám zastaví dech, a nikdy nebudete vědět, co se stane v příštích minutách. Také se naučíte hrát několik zábavných společenských her, které pak můžete vyzkoušet na svých přátelích (ale připravte se na to, že vám přátelé začnou postupně ubývat). (26.08.2006)