Hana-bi
Fireworks
Režie:
Takeši KitanoScénář:
Takeši KitanoKamera:
Hideo JamamotoHudba:
Džó HisaišiHrají:
Takeši Kitano, Kajoko Kišimoto, Ren Ósugi, Susumu Teradžima, Júko Daike, Makoto Ašikawa, Tecu Watanabe, Anatolij Ruděnko, Kandži Cuda, Ken'iči Jadžima (více)Obsahy(2)
Láska beze slov a smrt bez varování v dojemném příběhu plném krve. V pořadí již sedmý film jedné z nejpopulárnějších a nejvšestrannějších osobností japonské mediální scény, Takešiho Kitana (Takeshi Kitano). Herec, režisér, scenárista, střihač, bavič, výtvarník a básník, v Japonsku populární již od 70. let, kdy vystupoval jako polovina komické dvojice The Beats a dodnes používá každému srozumitelný pseudonym Beat Takeši, se na mezinárodní filmové scéně poprvé významně představil právě filmem Ohňostroj. Příběh bývalého policisty, který trpí výčitkami svědomí za zmrzačení svého kolegy, smrt jiného a také lítostí nad smrtelnou nemocí své vlastní ženy a který se rozhodne, že dá do pořádku všechno, co bude možné, získal na MFF v Benátkách Velkou cenu Zlatého lva, Cenu kritiky na MFF v Sao Paulu, Cenu pěti kontinentů časopisu Screen International, Ceny ruských, francouzských a australských filmových kritiků a na MFF Camerimage v polské Lodži Stříbrnou žábu pro kameramana Hidea Jamamotoa.
Zcela kitanovský mix hluboko skrytých a cudně prožívaných citů s bezohlednou brutalitou bývalého policisty, který si svou spravedlnost musí krutě vybojovat s jakuzou, je pro evropského diváka, neznalého krutých stránek života v japonské společnosti, jistě trochu šok. Pro diváky, jimž jméno Takeši Kitano nebo Beat Takeši již něco říká, je naopak tento film překvapivě cudný a láskyplný. Hlavními rysy Kitanovy osobnosti jsou totiž osobitý smysl pro humor, kamenná tvář (v Evropě by se řeklo poker face, v Japonsku však tvář, neprozrazující naprosto žádné emoce, patří k dobrému vychování), jíž však dokáže – a jako v tomto případě – i beze slov vyjádřit mnoho, a osobitý přístup k zobrazování násilí, které však nastupuje vždy jako odezva nikoliv provokace. Ve srovnání s jeho ranými filmy jako Brutální policista (Violent Cop), či Sonatine, je Ohňostroj rodinným filmem o poslední společné cestě manželů, o splácení dluhů blízkým a přátelům a zároveň elegií o lásce a smrti, jež obě jsou přirozenou součástí života...
Malou perličkou svědčící o všestrannosti tohoto tvůrce je i fakt, že autorem všech kreseb, ve filmu použitých, je sám Kitano.
(Česká televize)
Videa (1)
Recenze (103)
Scenárista, režisér a herec v jednej osobe Takeši Kitano mi vždy pripadal ako tichý, uzatvorený magor. Sadista, ktorý má niekde v hĺbke duše cit, je inteligentný, vtipný, ale navonok ho príliš neprejavuje (hodnotím iba kinematografiu). Preto mi práve film HANA-BI prišiel ako jeho najosobnejšie vyjadrenie. Samozrejme som všetky jeho filmy nevidel, ale to s čím som mal tú česť, mi to nejako, bez slov, potvrdzuje. Snímka sa točí okolo detektíva, ktorému žena, umiera na rakovinu. Jeho parťák vďaka zraneniu v službe ochrnul a aby toho nebolo málo, otravuje ho ešte k tomu Yakuza. Takto sa bez emócií pretĺka životom a rozdáva krvavé rany každému, kto mu skríži cestu. Žene už nedokáže vyjadriť lásku, no snaží sa s ňou tráviť čo najviac času. Na to, že ide o rodinnú drámu sa Kitano nebojí znázorňovať násilie smrť, krv a bolesť, niekedy až zbytočne pre tento žáner. Ale aj tak je snímka na mňa pomalá, nenudil som sa, no ani ma to nepriklincovalo k stoličke, hoci myšlienky tu prezentované stoja za diskusiu. 3,5* ()
Aj napriek všeobecne vysokým hodnoteniam, v mojom prípade sa jedná zatiaľ o najslabší Kitanov projekt (z tých, čo som mal možnosť zhliadnuť). Hlavne v druhej polovici som pociťoval čoraz väčšiu nudu, a to pritom samotný príbeh už poriadne hustol a gradoval. Kitano je ale herec, ako sa patrí. Aj keď zvykne excelovať pred aj za kamerou, v tomto prípade mu to pred ňou ide o dosť lepšie. 70% ()
Neskutočné pôsobívá snímka zameriavajúca sa na život a smrť ale to tak ako ju nepoznáme. Kitano nám ako obvykle servíruje kvantum pomalých minimalistických scén z hutných obsahom a symbolizmom. Dôležitosťou tohoto filmu je všade prítomný hluk ale aj ticho ktoré tvorí jedinečný kontrast medzi životom a smrťou ale aj vnímaním. Sledujeme osudy dvoch hrdinov a obidvaja stratili všetko ale cesto všetko sa vydali ďalej. Jeden začal maľovať jeden sa snažil navrátit späť do života aký žil. Kitano namaloval pre tento film aj obrazy ktoré nám symbolizmom vysvetlujú vnímanie krásy hlavných hrdinov a pomáhajú sa nám stotožniť s ich osudmi. Tiež nemôžeme opomenúť skvelý Kitanov humor ktorý je nevtieravý , príjemný a obohacuje túto snímku o rámec absurdity aké si vlastne celkové zamýšlanie nad smrťou zaslúži - pokus o fotku, hádanie kariet, alebo celkovo zneškodnenie jakúzakov ktoré je zároveň vtipné a zároveň pekne brutálne. Jedno z najlepších diel čo Kitano vytvoril a posledná scéna na pláži je geniálna. ()
100% - Tento film jsem viděl už MNOHOKRÁT. Pokaždé v něm však najdu nějaký nový detail, který mi unikl, a který mě vždy ujistí o režisérově genialitě. Kitano dokáže i z neštěstí dělat poezii. Zde konkrétně jde o absolutní dekadenci policisty Nishiho, jež ale místy pohladí na duši, a jež je prokládána pro Kitana typickým prvkem tichého, krutého a syrového násilí. Za zmínku rozhodně stojí i použité obrazy (malované samotným Kitanem). Hana-bi je emotivně velmi silný film s překrásnou Hisaishiho hudbou, kamerou, a střihem. Herecké výkony jsou tak přesvědčivé, až z toho člověka mrazí v zádech. Je to jeden z nejlepších Takeshiho filmů, ne-li vůbec ten nejlepší. ()
Jedno z nejpoetičtějších a nejpůsobivějších Kitanových děl. Gangster, který se rozhodne doprovázet svoji nemocnou ženu na poslední cestu po Japonsku, stále pronásledovaný a nemající od svých pracovních závazků klid. I když poeticky zobrazuje čas strávený s manželkou, je to právě jeho charakteristickou brutálností, kterou dokáže v nečekaný okamžik diváka šokovat. V jednom rozhovoru Kitano uvedl, že násilí ve svých filmech prezentuje proto, aby poukázal na to, jak je špatné. ()
Galerie (10)
Photo © Bandai Visual Company
Reklama