Milenci ze severního pólu

Julio Medem má neuvěřitelné štěstí, obvykle mě jeho film zastihne v nějaké výjimečně pozitivní náladě, která mě nutí udělovat větší počet hvězdiček, než by si ten výtvor zasloužil. Chaotická Anička by si podle měřítek, která běžně na kinematografii uplatňuji, zasloužila odpad a já, trapný změkčilec, jsem nadělil jednu, patrně z nemístného konformismu. Milenci ze severního pólu jsou na tom o poznání lépe, opravdu se mi líbí Medemův filmový jazyk i výběr herců, jenže to, jakým způsobem se svými postavami nakládá, všechny ty neuvěřitelné náhody, míjení se, všechny ty konstrukty, které se nakupily ve scénáři, místy sklouzávají do sebeparodie. Ten film neměl být komedií a přece mi na mysli často vyvstaly tituly jako Pytlákova schovanka nebo Limonádový Joe. Tohle se prostě nedá brát vážně a tři hvězdičky jsou spíš za to, čím by ten film mohl být, kdyby Medem nebyl tak sebestředný. Celkový dojem: 50 %. (23.01.2015)

Julio Medem a jeho prozatím nechaotická Ana. Jestli mám správné informace, Medemova sestra Ana zemřela při nehodě až v roce 2001. Je proto až děsivé, že Milenci ze severního pólu vznikli 3 roky předtím. A již zde, ve filmu, který věnoval svému otci, staví nejen na Aně, ale i na reinkarnaci, především převtělení se rodičů do postav milenců. Tohle všechno je hodně zajímavé a Medem Milencům dodal i skvělé vizuální zpracování. Nicméně jak zde píše Tetsuo, i já jsem z toho cítil cosi Améliovského, co mi úplně tak nešlo pod nos. Naprosto stejný pocit, jaký jsem měl i u dosti podobného Pana Nikdo. 7/10 (05.05.2013)

Sex a Lucía bylo moje první setkání s Julio Medemem. Byl to zážitek, který si stavíte na piedestal, a o jehož síle a účincích máte potřebu předsvědčovat i ty, kteří ho tam stavět nebudou, jenže je to taková přesila pocitů a k tomu TAK jiná. Přesto jsem s Milenci ze severního pólu znovu vstoupila do téže řeky, do Medemovi řeky, řeky snů, návratů v čase, symbolů, kruhů, náhod, nehod .... A pak, že to dvakrát nejde. (11.02.2006)

Špatně zamaskovaný kýč, cosi, co se vydává za umění, ale smrdí červenou knihovnou. Film, který mě štval od začátku do konce, za což může hlavně směšný scénář plný "osudových náhod", ploché charaktery a melodramatičtí herci. Moje chyba, že jsem ztrácel čas. Kdybych to byl býval věděl, že režisérem je autor snímku Sex a Lucía... (18.09.2009)

Jsem z těch chlapů kteří vrčí, když chce jejich rádobyromantická partnerka místo finále MS v hokeji, sledovat západ slunce, nebo když dává přednost svíčkám před skvěle zářícími LED žárovkami z Ikei. Přesto. Jsem romanticky založený člověk, cíťa v utajení, empatik z planety Mars. Takže můžu kvalifikovaně prohlásit, že tento film, je romantický asi jako tchoř, který si na playback prozpěvuje Everything what i do... od Briana Adamse. Začátek filmu je mile ulítlý, všichni Jiní si příjdou na své, člověk se spíš usmívá a se zájmem sleduje, jak si děti poradí s tím, že jsou tak trochu jeblé. Pak s lehkým porozuměním sledujeme jejich rodiče, jak se popasují s tím, že jeblost jejich ratolestí neustupuje a hold z nich normální průměrní občani nevyrostou. Zbytek příběhu je hraní si s náhodami, kterých je tolik a jsou tak nepravděpodobné, že se distributoři rozhodli přiklepnout k žánrovému označení drama/romantický, ještě i mysteriózní. Pokud jste tedy čekali, že se bude čarovat, nebo odněkud vyjukne Mulder se Scullyovou... . No, ale co už. Neměl jsem problém to dokoukat, protože mě zajímalo, jak nakonec tvůrci naloží s hlavními postavami. Bude hepáč? Píší, že je to romantické. No jo, ale taky je to drama. A navíc je to mysteriózní, takže třeba umřou a pak obživnou... . Tady máte důvod, proč se na to podívat. Ze zvědavosti. Přestože se to tak snaží vypadat, žádný ááárt to není a nepomůže ani to piááááno. Zcela jistě to ale není ani tuctový film. Trojstáár tedy neznamená průměrný, ale spíš ne až tak originální a pro mě přínosný film. (01.02.2017)