Země

Dlouho, předlouho mně trvalo než jsem si přidal poslední střípek do pestrobarevné mozaiky jménem Julio Medem. Není to tak dlouho co jsem viděl poslední mistrův film, kde mě především okouzlil výkon Penélope Cruz. Po shlédnutí Tierry ale musím přiznat, že tu jeho poetičnost, erotičnost a mystičnost už jeho poslední díla obsahují méně a méně....což je velká škoda. To však neplatí o tomto kouzelném příběhu Ángela....napůl živý a napůl mrtvý - napůl člověk a napůl anděl.... plném symbolů, klasické "medemovské" poetiky, prodchnutý neskutečně silným erotickým nábojem, tajemnem, napětím a nádhernou hudbou. První půlka by se mohla zdát trošku nudnější, ovšem člověk znalý Medema si i tady nacházel maličkosti, které hrály důležitou roli v druhé, nadupanější půlce. Rozjelo se to tak zajímavě, že jsem se dostal opět do stavu, jaký ve mě dokáže vyvolat právě a jen Julio Medem a já konec filmu doslova prožíval s hlavním hrdinou. Když ono vybrat si je někdy tak těžké.....a nemusí na to mít člověk ani rozdvojenou osobnost. (29.04.2016)

Medem servíruje příběh schizofrenika trpícího navíc nadprůměrnou představivostí. Kamera je víc než objevná, hudba jak víno. Zprvu jsem na to čuměl dosti vyjeveně a říkal jsem si, že to ten španěl už ňák překombinoval. Na závěr divákovi, pokud není idiot, vše docvakne a je to perfektní, byt složitá podívaná. Některé monology i dialogy tu působí dosti strojeně, nicméně většina má švih. "Jsem napůl živý a napůl mrtvý", "Nikdo přece nepotřebuje abych byl živý", "Mám problém, jsem posedlá sexem, měla bych se zamilovat", "Jsem malá kurva", "Zemřel dvakrát a stačil m i to říct" atd. Velice neobvyklé dílo(točí Medem něco obvyklého?), které ve vás zanechá jizvu s nutností analýzy, proč vlastně žijeme a nežijeme třeba taky na hovno? (02.08.2008)

Angel je na půl člověk, na půl anděl, na půl živý, na půl mrtvý, je to blázen s nekonečnou představivostí, co hubí brouky. Chce zůstat, chce odejít někam daleko pryč, chce Angelu, chce Mari, chce čistou lásku, chce vášnivý sex. Tierra je ukázkovou výpovědí o absolutní lidské rozpolcenosti. P.S. Postelovou scénu, milování bez jediného doteku, může natočit jen mistr jinotajů, Medem. 4,5* (28.03.2008)

Nějak se nemůžu zbavit dojmu, že to celé byl jenom velký vyumělkovaný pseudfilosofický kýč. Všechny postavy jsou víceméně šablonovité a až nechutně "dobré" a všechápající. A Angel ten tomu celému cirkusu kraluje svými "andělskými vizemi" a "komplikovaností"...Jediné, co je v tomto filmu opravdu krásné, je příroda/země. Medemovy postavičky jsou na ní jen vatovou stafáží nevalné kvality a významu...Celé to navíc zavání snahou o uměleckou poetičnost, která ale vyznívá naprázdno a záhy často končí v bahně přízemnosti a chtíče...Nejspíš asi nemám ty správné buňky pro režisérovy filmy - z Milenců ze severního pólu jsem měla podobné dojmy... (20.07.2011)

Kamarad: "Tak na co dnes budeme koukat?" Ja: "J. Medem - Zeme" Kamarad: "Hmm, a o cem to je?" Ja: " Hlavni postava je hubic stinek" Kamarad: "Coze? O tom se da natocit film?" Ano, o tom se vazne da natocit film. Nadmiru poeticky a prodchnuty mystikou. J. Medem opet dokazuje sve kvality, v tomto neobycejnem snimku. (23.11.2005)