Jen 17

Civilné, ticho plynúce, Ozon mi nenúti žiaden názor. Sprostredkuje príbeh, na ktorý si utvoríte názor sami. Nezameniteľne jemná atmosféra, na ktorej majú veľký podiel nádherné francúzske piesne a očarujúca Marine Vacth, ktorej vďaka úžasnému nevinnému pohľadom stačili aj tie priemerné herecké schopnosti. Chcela som ísť s hodnotením vyššie, no po 95 minútach som nedostala to, čo som očakávala najviac - drámu, emócie, nejaké silné vyústenie. Ako všetko nenápadne začalo, tak nenápadne aj skončilo. (20.03.2016)

Nic extra se tam neděje a většinu filmu sledujeme obcování hlavní hrdinky s různými muži. Hlavní hrdinka je moc hezká a dosti zadumaná, takže Marine Vacth moc grimas nepředvede. Nejvíc mne asi bavila část po zjištění rodiny, že je dcera prostitutka a to její následné provokování. Ještě mi utkvěl dosti neuvěřitelnej mladší brácha, kterej si s ní vždy citlivě popovídal a pomáhal jí i s líčením. Takovýho kluka bych teda chtěl vidět. (28.06.2014)

Schválně jsem si v kině dal za sebou dva provokativní snímky poslední doby, Vlhká místa a Jen 17. A mohu říct, že o co víc mě Vlhká místa zklamala, o to víc mě tento snímek potěšil. Provokace a kontroverze tu naštěstí nestojí v centru, jsou jen doplňkem skvěle vystavěného psychologického příběhu. Zatímco Helen z Míst je podivnou postavou, která vás už po deseti minutách začne šíleně iritovat, Isabelle (jistě i díky neuvěřitelně kouzelné Marine Vacth) je podivnou postavou, která vás zajímá a příjemně provokuje celých 95 minut. V jejím úsměvu je až cosi z Mony Lisy. Proč dělá, to co dělá? Proč jí nikdo nemůže pomoct? Co se to v ní odehrává? A je vlastně až tak velký problém, když mladá dívka dělá společnici starším pánům? Proč nám to připadá tak hrozně nemorální? Ozon natočil příběh v nejlepší tradici evropských uměleckých filmů -tichý, pomalý, ale báječně provokativní. Jeho pohled na ženy zbožňuju už od Osmi žen a stejně jako tam, i zde se vyplatí počkat na nenápadnou, ale o to krásnější pointu. (05.12.2013)

Neotřelý pohled na sexualitu sedmnáctileté dívky. Na můj vkus sice dospěla až moc rychle, ale přiznejme si, která z nás nějakým způsobem neexperimentovala, když byla v jejím věku. Dějový zvrat uprostřed příběhu, způsobený náhlým úmrtím Isabellina klienta přî souloži, mě vytrhl z letargie a začala jsem film daleko pozorněji sledovat, což mi vydrželo až do samotného konce. Kvituji s povděkem, že se François Ozon nesnaží moralizovat a nechává čistě na divákovi, jak se nejenom s poněkud frackovitým chováním Isabelle srovná. (24.04.2020)

Ozon se tímto filmem pustil do zajímavého fenoménu, který zpracoval poctivým francouzským filmovým řemeslem, takže se na to dobře kouká, ale hledíce více pod povrch dojdeme k závěru, že se drží v mělkých vodách; v něčem je plytký, ve spoustě věcí nepřesvědčivý. Neřekne nám všechno (což by nemuselo být na závadu), ale těžko se chytají i jakékoli náznaky: Proč se krásná sedmnáctiletá Isabelle vlastně pustí do sex-byznysu? Je to z nudy, z mladického vzdoru, touhy experimentovat, nebo je to jen zoufalé hledání štěstí materiálně naprosto zabezpečené dívky s dobrým rodinným zázemím, přesto z nějakého důvodu nešťastné (psychicky nevyrovnané)? Je to kvůli penězům (ve filmu je jim věnován silný důraz; k čemu je potřebuje?), nebo kvůli ukojení její specifické sexuální úchylky, touhy dominovat, manipulovat? Protože Ozon nenabízí žádné vysvětlení, můžeme si pouze domýšlet vlastní teorie - čímž se ale vytrácí smysl celého filmu. Málo (nebo spíš vůbec) se věnuje vnitřnímu životu Isabelle (jejím problémům, touhám apod), zato velmi mnoho se věnuje jejímu tělu (což je z uměleckého hlediska fiasko, protože to zavání prvoplánovostí a v době snadno přístupného porna extrémní nekonkurenceschopností). Ještě plytčejší a nepřesvědčivější je Ozon v popisu praxe sexuální profesionálky: Popírá ekonomické zákonitosti byznysu, v kterém je jistě obrovská konkurence (jednou si řekne o 300e, jindy střelí požadavek na 500e - a ti chlapi bez problému solí), nezabývá se mechanismem získávání zákazníků (že má nějaký profil na internetu mi nestačí), bezpečnost je adresovaná jen několika banalitami. Nejzajímavější částí byl vztah k zákazníkovi Georgesovi, ale Ozon to docela zabil hloupým monologem jeho ženy v závěru filmu. La conclusion: Jednou se na tento film podívat dá, ale jinak je poměrně prázdný (srov. s Bunuelovou Kráskou dne, kde je sice méně nahoty, ale více všeho ostatního...). (06.09.2013)