Režie:
Miroslav KrobotKamera:
Jan Baset StřítežskýHrají:
Tatiana Dyková, Lenka Krobotová, Johanna Tesařová, Ivan Trojan, Jaroslav Plesl, Simona Babčáková, David Novotný, Hynek Čermák, Lukáš Latinák, Ján Kožuch (více)Obsahy(1)
Učitelka němčiny Maruna (Tatiana Vilhelmová), toho času hospodská, se snad nikdy nevdá. Na malé vesnici je o vhodné muže nouze: nerozhodný starosta (Ivan Trojan) tráví hodně času na posedu a čeká na svého jelena, dětsky naivní Olin (Jaroslav Plesl) je okolím považován za neškodného vesnického blázna a klempíř Kódl (Lukáš Latiňák) se s chutí otočí za každou sukní. Maruně na klidu nepřidá ani její panovačná matka (Johanna Tesařová), o kterou spolu se sestrou Jarunou (Lenka Krobotová) pečují. Když navíc Jaruna využívá první příležitosti a odjíždí po boku postaršího Němce Hanse do Mnichova, zůstává Maruna v „Díře" s matkou i nápadníky sama. Jednoho dne však u Hanušovic dojde k nečekané události... (A-Company CZ)
(více)Videa (4)
Recenze (777)
Už si to někdy dělal na posedu? Tož toto nebylo nakonec až také zlé. Jako sonda do oblasti jak se určitě nežije, ani nepřežívá, ale spíš hnije zaživa v jisté řiti kdesi v ČR je to i celkem poučné dílko. Samozřejmě, že je to přehnaný a záměrně nadsazený, ale i přesto člověka zamrazí v zádech při myšlence, že by i něco z toho mohla být pravda...Každopádně určitě je trochu na škodu, že se tu fakt nedá najít nic jako souvislej příběh i když se asi jedná v tomto případě o záměr. No tentokrát zůstanu zcela neutrální.55% ()
Znegujte si prívlastky, ktorými tu bezpočet užívateľov častuje tento uhrančivý výkon a choďte do toho. Nuda? Plytké postavy? Prehrávajúci herci? A ak niekto napíše, že to nebola komédia alebo bola slabá, ten práve vykričal do sveta svoju značne oklieštenú, priam buranskú predstavu o nej. Tak z toho prosím neviňte tvorcov. ()
Mít ve filmu Ivana Trojana je v Česku totéž, jako mít v USA ve filmu Johny Deppa a nevyužít ho je opravdu na pováženou.Krobot natočil něco mezi Slunce seno a Václavem, problém je v tom, že scénář nemá žádný příběh, žádný smysl a jen scénu od scény bez většího smyslu ukazuje hromadu šíleně debilních vesnických postaviček, které jsou až moc přetažené za vlasy.Strávil sem na vesnici hafo let jako dítě a znám mraky lidí z prdelákovů a nikdy jsem ještě neviděl tolik debilů jako v Krobotově Díře.Film se vůbec nikam nedopracuje a jediná vtipná hláška he Trojanovo odfrklé ''čurák'' to ale ať se pan Krobot nezlobí, ale herci nemají vůbec co hrát a mohl tam z fleku nechat hrát úplně druhořadé herce z malého vesnického divadélka.Jediná emotivní scéna, která vyžadovala herecký výkon je Vilhelmové (která jediná opravdu hraje) hádka s matkou, jinak herci jen tupě sedí a čumí a nemají co hrát, takový David Novotný je ve filmu úplně na piču, to sem tam mohl plesnivej chleba žrát já a pít u toho to hnusný pivo a pane Krobot udělal bych to bez nároků na honořář.Zfilmované nic, ani nevim proč ty 2*, že sem neusnul? ()
Čeští intelektuálové, kteří se koncentrují ve městech, procházejí ve vztahu k venkovu obvykle dvěma fázemi. První představuje idealizaci. Důvěrně známé městské prostředí si spojují se všemi myslitelnými neduhy moderní civilizace - konzumismem, egoismem, sebestředností, promiskuitou a celkovou morální degradací. Venkov má být místem, kde dosud funguje komunitní způsob existence, lidé žijí skromně a v harmonickém vztahu s přírodou, oddávají se veřejně prospěšným pracem a uchovávají cenné kulturní tradice minulých pokolení. Tato idealizace bývá ještě silnější, pokud se může opřít o filtrované vzpomínky z dětství, kdy zažívali báječná dobrodružství u příbuzných. Vyjasněme si ještě, co venkov není: satelitní obce v pásmu kolem velkých měst s dobrou dopravní obslužností, kam se stahují ti, kteří si nemohou dovolit drahé městské bydlení. Pokud se intelektuál s realitou venkova seznámí, dostaví se druhá fáze: hluboké rozčarování. Intelektuál je zaskočený chudobou ducha (ti, co od života něco chtějí, míří za vzdělaností jinam), absencí mladé generace, tvrdě pragmatickým až cynickým vztahem k přírodě, setkává se se závistí a touhou po nedostupném konzumu, která mívá smutně groteskní podobu. Chybí tam kulturní stimuly a místo vřelé družnosti převládá uzavřenost a nedůvěra. Miroslav Krobot procházel v době natáčení evidentně druhou fází a výsledek tomu odpovídá. Jako komedie snímek funguje, pokud jste ochotni komediální stránku zredukovat na karikatury venkovských buranů. Nefunguje ale po dramaturgické stránce a navíc se Krobot nepředvedl jako režisér. Jedinou silnou stránkou je herecké obsazení, kdy využívá silné sestavy Dejvického divadla. Dost dobře nechápu ocenění Českých lvů, tohle je snímek, který by se v nominaci vůbec neměl objevit, natožpak sklízet žně. Jako ukázka života na vesnici je to křečovité a přepísklé a člověk se spíš zamýšlí nad tím, jak funguje tamní ekonomika a společnost. V osadě s několika desítkami obyvatel přežívá hospoda? Celkový dojem: 40 %. ()
Díru v napůl zdechlé české kinematografii chtěl možná Krobot zaplnit přísnou vidláckou parodií, tajně sebereflektující současný stav naší filmové kultury. Snímek, o kterém by se ovšem dalo dlouze filozofovat, se však naštěstí prezentuje spíše jako oddychová hořká komedie, a nikoli jako provokativní existenciální drama - kterým při o něco větší troše snahy klidně mohl být... ()
Reklama